Článek
Na zemi dopadá ze Slunce asi 8000krát více energie, než ji spotřebujeme z našich energetických zdrojů. Na zem tedy dopadne za jednu hodinu tolik, kolik na planetě spotřebujeme za jeden rok. Tento potenciál nelze využít celý, protože se z větší části jedná o nízko potenciální teplo okolí. Přesto zůstává dostatek přírodní energie, který může uspokojit veškeré energetické potřeby.
Existuje několik studií, které se zabývají modelací úplného obnovitelného zásobování energií. Tyto studie vycházejí ze současného stavu techniky, tedy ze současné efektivity fotovoltaiky a větrných a bateriových systémů. Jde o práce prof. Jacobsona ze Stanfordské univerzity, prof. Breyera z technické univerzity v Lappeenranta či studii Potsdamského institutu, která hodnotí energetické potenciály evropských regionů. Posledně uvedená studie odhaduje potenciál výroby elektřiny v ČR asi na trojnásobek současné spotřeby.
V České republice je asi 79 % osob s pozitivním postojem k jaderné energetice. Jedním z důvodů je potřeba ukončit spotřebu fosilních paliv, což většina obyvatelstva vnímá jako nutnost. Jaderná energie ovšem není bez problémů. Například obrana obcí proti umístění trvalého úložiště jaderného odpadu je druhou stranou mince.
Obnovitelná energie rychle přináší profity
Na světě je řada obcí, měst, regionů i zemí, které jsou zásobovány pouze obnovitelně generovanou elektřinou. Jako příklady nemá smysl uvádět země, které mají výjimečné podmínky, jako jsou například Norsko či Island, nebo země s velkými přehradami na velkých řekách a malou spotřebou elektřiny jako Uruguay, či Kostariku, jež leží mezi oceány, má hodně větru na hřebenech i deště zásobujícího vodní elektrárny na svazích hor, a díky tomu vyrábí téměř 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Lepšími příklady pro srovnání mohou být místa, která mají obdobné geografické podmínky. Takovým regionem je rakouská spolková země Burgenland, jejíž rovina začíná u Bratislavy, a která má větrné podmínky minimálně jako Českomoravská vrchovina ležící v průměru o 400–500 metrů výše. Burgenland pokrývá svou spotřebu elektřiny z obnovitelných zdrojů, především z větru, slunce a biomasy, a v těchto letech 50 % své výroby vyváží.
Zajímavý je příklad bavorského města Hassfurtu ležícího 140 km od našich západních hranic, tedy v prakticky identických klimatických podmínkách. Jeho energetický mix pozůstává z větrných elektráren, fotovoltaiky, bioplynové jednotky a rovněž má akumulaci do vodíku.
Následováníhodný je také koncept německého okresu Rhein Hunsrück (RHK), jehož ekonomika je založena především na zemědělství a turistickém ruchu. Tento stotisícový okres vyráběl v roce 2018 o š0 procent více elektřiny na hlavu než Česká republika a v tomtéž roce získal vývozem dvojnásobného množství obnovitelné elektřiny ve srovnání s vlastní spotřebou, příjem okolo 44 milionů euro.
Okres byl dříve závislý na fosilních palivech, zatímco dnes velká část přidané hodnoty v energetice zůstává v regionu a v podobě příjmů, zisků firem, vyhýbání se nákladům na fosilní paliva, včetně daní a odvodů putuje zpět do hospodářského cyklu. Tato hodnota dává obcím nový prostor: renovují se školy, silnice, podporuje se klubový život. Místní komunity v okrese mají nyní v rezervách přes 99 milionů eur a obecní dluh činí jen 20 procent státního průměru.
Z rozvoje obnovitelné energetiky v RHK těží zejména venkovské oblasti pronájmem půdy. Počínaje jednou větrnou turbínou pro 200 domácností v roce 1995 se nyní využívá 271 větrných turbín, které vyrábí elektřinu pro více než 300 000 domácností. V obcích vznikla nová pracovní místa, dlouhodobé ekonomické vyhlídky a zdroje příjmů. Příjmy z pronájmu má 60 ze 137 obcí v okrese. Místní komunity z toho část využívají pro úspory energie: pomáhají občanům finančně a nebyrokraticky zavádět opatření na úsporu energie. Bez ohledu na to, zda jste vlastníkem domu, nebo nájemcem, podpora až 6 000 eur na domácnost výrazně zvyšuje míru renovace a vytváří povědomí a akceptování obnovitelných energií.
V roce 2008 bylo založeno první solární družstvo a v roce 2010 byl v okrese vytvořen první solární střešní katastr (mapa potenciálů fotovoltaiky a solární termie na střechách). Tehdejší cíl vyrábět energii na 1000 střechách byl dávno splněn. Na střechách je celkem 4 400 solárních systémů a pokrývají 18 % veškeré spotřeby elektřiny. Díky přímé vlastní spotřebě elektřiny se obyvatelé stávají „prosumery“ (výrobci a spotřebiteli současně) a zásadně snižují náklady na elektřinu. Obce podporují instalace solárního systému a akumulačního systému až do výše 30 % pořizovacích nákladů. Vítr a slunce se nekupují, jsou zdarma dostupné všem.
V roce 2020 bylo přibližně 337 % spotřeby elektřiny v okrese vyrobeno z místní biomasy, fotovoltaiky a větrné energie. Podle odborníků je RHK prvním okresem ve vnitrozemí Německa, který se stal CO2 neutrálním v oblasti tepla, elektřiny a odpadů.
Po dlouhou dobu byl region považován za strukturálně slabý. V roce 1995 byla míra nezaměstnanosti v RHK 8,3 procenta, v současnosti je to 3,5 procenta. S přibližně 20 procenty státního průměru se okres řadí na spodní hranici komunálního dluhu v Porýní-Falci. Obce jsou prakticky bez dluhů. Příjmy z decentralizované energetické transformace významně přispěly ke snížení zadlužení místních samospráv.
Vesnice aktivní v ochraně klimatu se také dokázaly vyrovnat s výzvami demografických změn. Volná pracovní místa jsou minulostí. Mladí, vzdělaní lidé oceňují kvalitu života a stěhují se z městských oblastí RHK. Domy se prodávají během okamžiku.
Těchto profitů obnovitelné energie nelze dosáhnout pomocí jaderné energie.
Na jádro doplatíme
Vysvětlení proč především Východoevropané touží po jaderné energie není snadné. Proč nevěří lokálnímu rozvoji, jaký vidíme v Rhein-Hunsrücku? Je tato touha výrazem iracionality nebo vyplývá z intenzivní státní indoktrinace? Věří naši občané, že se stane jaderná energie někdy levnější? Jsou přesvědčeni, že bude schopna významně omezit klimatickou katastrofu? Odpověď zní ne. Nebude levnější než obnovitelné zdroje včetně akumulace a nijak významně nemůže přispět k dekarbonizaci, protože jádro dnes pokrývá se svými 440 reaktory 10% elektřiny a 2% celkové energie.
Jaká je rychlost výstavby a jaké je riziko zdražení nových jaderných elektráren? Současné stavby v Evropě překročily původní náklady, a to jak i v zemích z velmi nízkou mírou vnímání korupce (Finsko), tak i v zemi, která má nejvyšší procento elektřiny z jaderných elektráren (Francie), kde vzhledem k prvotním nákladům bylo zdražení více než pětinásobné. Výstavba francouzské elektrárny ve Flamanville se prodlouží minimálně o 12 let.
Naše vláda velmi špatně odhadla obnovitelný potenciál České republiky i dynamický rozvoj OZE. Podpora jaderné energie je politickým omylem, který negativně dopadne na všechny obyvatele.
