Článek
Asi by se našlo velmi málo občanů naší země, kteří by byli spokojeni se současným stavem české politiky. Většina vnímá dnešní politiku jako klientelistickou, prosycenou stranickou ideologií a deformovanou osobními a skupinovými zájmy. Současná politika se stala úrodným polem lobbistů a je na hony vzdálena zájmům veřejnosti. Je hrubou systémovou chybou připustit, když ve volbách volíme své představitele na základě jejich programů a slibů, abychom pak zjistili, že sliby nedodrželi.
Formálně se sice jedná o demokracii, kterou vyjadřujeme ve volbách, ale ve skutečnosti je tento pojem demokracie hrubě zneužit.
Jedním z negativních aspektů současného politického systému je skutečnost, že do čela politických uskupení se dostávají převážně lidé, kteří jsou zvyklí manipulovat ostatními anebo naopak ti, kteří mohou být s ohledem na svou minulost sami manipulováni. Oba případy představují pro demokratické řízení společnosti nezanedbatelné riziko.
Přímá volba zástupců tak, jak je běžná při současných volbách, má smysl pouze tam, kde voliči nebo veřejnost osobně zná charakter a vlastnosti osob, které do určitého postavení jmenují. Především tam, kde toto poznání je ověřené každodenní zkušeností. To je ovšem možné jen v malých komunitách jako obcích či kmenech. Zdá se, že jsme neuvážlivě přenesli způsob volby z přehledných komunit do anonymní společnosti.
Tam, kde se jedná o volbu někoho, s nímž nemáme žádnou zkušenost a je pro nás anonymní osobou, je los vhodnějším výběrem, neboť určí někoho, kdo s velikou pravděpodobností nemá žádné politické ani lobbistické vazby, ale bude rozhodovat na základě poskytnutého spektra informací, vlastního přesvědčení a svědomí.
Občanské shromáždění
Existuje ale přístup, který odráží skutečný zájem občanstva, více demokratický a v principu nezkorumpovatelný. Tento postup se nazývá občanské shromáždění (OS) a byl již vyzkoušen na mnoha místech v různých variantách, od obecních až po celostátní. V čem spočívá jeho princip? Stručně řečeno: o zásadní otázce diskutuje a přijímá hlasováním rozhodnutí reprezentativní skupina občanů vybraná losem. Té je předloženo téma a jsou informováni odborníky ze všech možných stanovisek. Na každou problematiku se volí nové OS.
Je třeba připomenout, že se nejedná o zcela novou metodu, ale že podobný přístup byl již v historii realizován ve starověkém Římě, kdy byli městští úředníci v některých obdobích losováni. V moderní době proběhlo OS na mnoha místech v Evropě i v zámoří (Dánsko, Nizozemsko, Polsko, Francie, Irsko, Kanada, …)
Organizace občanských shromáždění
Skupina lidí, která tvoří OS, se zásadně vybírá na základě losu tak, aby odpovídala statistickému rozložení v majoritní společnosti, kterou má zastupovat. To znamená, že v OS je stejné percentuální zastoupení žen, stejné věkové rozložení i obdobná vzdělanostní struktura jako v celé společnosti. Pakliže se jedná o celostátní shromáždění nebo shromáždění velkého regionu, je třeba vzít v potaz, aby složení odpovídalo poměrnému zastoupení městského a vesnického obyvatelstva.
Výběr jednotlivých občanů se provede z charakteristických skupin (například ženy žijící na venkově se středoškolským vzděláním, ve věku 40-60 let) počítačovou volbou a oznámením vybraným občanům. Pakliže se vybraní občané nebudou chtít občanského shromáždění zúčastnit, posune se volba ve stejné kategorii o místo dále. Tento způsob lze také obrátit a nejprve obeslat větší množství osob a po jejich souhlasu se OS zúčastnit z nich vybrat zástupce jednotlivých kategorií.
Za tímto účelem bude vytvořen statistický model odpovídající oblasti, kde se bude občanské shromáždění realizovat a ten se stane základem výběru jednotlivých kandidátů. Celý proces bude probíhat pod kontrolou, jež by se týkala výběru tématu a zaměření jednotlivých lektorů. Vylosovaní účastníci občanského shromáždění by ale měli zůstat v anonymitě, aby nebylo možné je nějakým způsobem ovlivňovat. OS by zasedalo, opět ze stejného důvodu, na utajeném místě. Počet osob v OS by měl odpovídat počtu osob v zastupitelském organu v příslušném regionu, tedy 50 až 200 osob.
Organizační výbor připraví téma, které se bude projednávat a lektory, kteří budou členy OS informovat. Lektoři musí pokrývat celé názorové spektrum. Členové OS mají mít možnost přizvat další odborníky, kteří by osvětlili sporné body probíraného tématu. K určité problematice se OS většinou schází vícekrát, aby byl dostatek času jak na informování členů, tak na vzájemnou diskusi, doplnění informací a
Je zřejmé, že předmětem projednávání by měly být především zásadní otázky, třeba nutné a přijatelné nástroje ke zvládnutí klimatické krize, podmínky přijímání emigrantů, důchodová reforma, či změna ústavy, ale především takové, které mají dlouhodobý charakter.
Uvažovaný způsob jednání a rozhodování bude mít vyšší demokratickou hodnotu prostou lobbismu, ovlivňování a politikaření v rámci koalic a politických stran a bude představovat významný nástroj demokratizace společnosti.
Obdobná OS by se mohla týkat i mezinárodních problémů, jež by se řešily na základě postojů občanů, a nikoliv v zájmu vojenskoprůmyslového komplexu či politických dogmat. Můžeme odhadnout, jak by asi dopadlo OS z nahodile vybraných občanů, které by mělo přijmout stanovisko a hledat řešení konfliktů, jaké dnes vidíme. Je těžko představitelné, že by se občané rozhodli pro válku spíše než pro mír, že by hlasovali pro desetitisíce a statisíce mrtvých místo mírové dohody. Je jasné proč. Skupina náhodně zvolených občanů nemůže mít, až na nepodstatné výjimky, žádné významné vazby na protagonisty válečného průmyslu a chápe mír jako nezbytnou existenční podmínku.
Je třeba s praxí OS začít, abychom získali dostatek praktických zkušeností. Pakliže by se potvrdila pozitivní praxe, bylo by v tomto smyslu zapotřebí změnit legislativu, aby výsledné rozhodnutí OS mělo legislativní váhu. Výsledkem jednání občanského shromáždění je hlasování a jeho míra závaznosti by mohla být úměrná míře konsenzu. Podle toho by mělo být hlasování OS závazné pro další legislativní struktury, které by měly povinnost závěry OS přijmout a implementovat do právního rámce dané obce, města, regionu či země.
Před prvními OS by měly proběhnout v uvažovaných regionech informační a vzdělávací akce.
Výhody občanského shromáždění
Hlavní výhodnou OS je dobrá informovanost účastníků. To v našich zastupitelských orgánech nebývá zvykem. Mezi další výhody patří anonymita účastníků, včetně toho, že během projednání jednoho tématu patrně nebude čas na vznik nátlakových skupin. Rovněž je důležité, že účastníci OS se nebudou muset odpovídat stranickému vedení a nebudou vázáni stranickými programy. Za výhodu je třeba rovněž považovat skutečnost stálé obměny členů OS, pro každé projednávané téma.
