Článek
Svoboda voleb
Volíme svobodně své zástupce, když pravidelně vítězí ten nebo ti, kteří mají nejvíce peněz na kampaň? Vítězí ti, jenž jsou schopni pomocí volebních manažerů a štábů přitáhnout (autobusy a drobným příspěvkem) na volební mítinky husté davy obdivovatelů? Je naším zájmem volit nejbohatší? Jsme přesvědčeni že se nejlépe postarají o fungování společnosti? Nebudou se nejbohatší starat právě o to, aby byli ještě bohatší? Nebudou tomu podřizovat svá politická rozhodnutí? Velmi pravděpodobně ano. Volíme politiky na základě propagandy, billboardů, jejich povzbudivých úsměvů a laciných hesel? Barevné volební tirády ukazují na to, jak námi volební týmy pohrdají. Dala by se soudobá praxe změnit?
Máme-li daná přesná pravidla pro volby, měla by obdobně být upravena i forma volební propagace. Každý z kandidátů by měl k dispozici určitý prostor ve volební brožurce, která by se volně distribuovala do všech domácností daného okrsku. Své stránky by kandidát mohl naplnit podle svého uvážení, někdo by tam třeba dal vtípky na politické oponenty, zatímco jiný by napsal něco o sobě a o politických plánech svého uskupení. Žádná další propagace by nebyla možná.
Jinou možností je úplné opuštění soudobé politické praxe založené na politických stranách a volených zástupcích, přičemž rozhodování o zásadních otázkách by se uskutečňovalo v rámci Občanských shromáždění zde, zde, zde. Tím by byla naplněna litera i smysl demokracie mnohem více než pomocí zastupitelské demokracie. Losovaní a dobrovolní účastníci Občanského shromáždění by byli o daném případu mnohem lépe informováni a rozhodovali by vždy jenom o jednom tématu, a ne jako v parlamentu o nesourodé směsici zákonů, nehledě na praktickou neexistenci lobbistických vlivů.
Jídlo a výživa
Naše nesvoboda se projevuje i při nákupech. Ani zde nejsme příliš svobodní, protože se často řídíme reklamou, o to silněji že nevědomě. Mnohdy také volíme na základě toho, co mají ostatní ve svých nákupních košících. Při nákupech mnohdy jednáme impulzivně, a nikoliv podle upřednostnění vlastních potřeb. Marketingoví experti na základě svých rozsáhlých zkušeností a výzkumů ví přesně kam umístit nejdůležitější informaci, jakou barvu použít na nápis a na podklad. To také učí ve školách a marketingových kurzech.
Obdobně nejsme svobodní v tom, co jíme nebo jak podléháme radám výživových expertů. Ti ovšem každou chvíli tvrdí něco jiného. Jsou popsány kontroverze mezi doporučeními komisí pro zdravou výživu a zájmy producentů. Známé jsou proměny názorů výživových poradců. Tím prošel názor na vliv stále ještě démonizovaných nasycených tuků na srdeční choroby, kdy nedávná metastudie prokázala, že neexistuje žádná významná korelace mezi příjmem tuků z nasycených mastných kyselin a zvýšeným rizikem ischemické choroby nebo kardiovaskulárního onemocnění.
Stáváme se vegetariány či vegany především na základě módnosti. Osobně nejím maso dlouhá desetiletí na základě prvotní úvahy, zda bych snědl svou oblíbenou kočku, kdyby „Prahu opět oblehli Švédové“. Dospěl jsem k názoru že nikoli a tak jsem své jednání rozšířil i na další živočišné druhy. Před padesáti lety jsem znal ve svém okolí jen jednoho vegetariána a dostat v restauraci něco bez masa byl docela problém, který obsluha většinou vyřešila lakonicky “ …na to nemám kalkulaci“. Dnes žije v české populaci je asi 5 % vegetariánů.
Móda
O oblečení snad nemá cenu ani mluvit, tam určují trend módní návrháři a výrobci. Poté navlečou do modelů krásné dívky a urostlé mladé muže a nechají je promenovat po stránkách módních žurnálů a po exkluzivních barech a kavárnách.
Pakliže zatoužíte koupit si něco co zrovna není v módě dá vám to zatracenou práci a zaplatíte mnohem více než kdybyste si koupili módní zboží které se vyrábí a prodává ve velkých sériích. Pravdivě se říká, že trh nejenom potřeby uspokojuje, ale především vytváří.
To, jakým způsobem móda devastuje životní prostředí dokládají data týkající se oblečení. Podle nich se za ročně na světě vyrobí 100 miliard kusů oblečení, z čehož 92 milionů tun skončí na skládkách.
Paraziti
Naše reálná nesvoboda míří hlouběji. Naše chování ovlivňují paraziti. V tom nejsme v říši života žádnou výjimkou, až na to že si myslíme, že máme svobodnou vůli. Nás ovlivňují paraziti například Toxoplasma gondii, původce toxoplazmózy. Jedná se o jednobuněčného parazita, který klade vajíčka ve střevech koček. Infikované kočky pak parazitickými vajíčky kontaminují své okolí, půdu, zahrady a ovoce a zeleninu. Některé studie naznačují, že lidé infikovaní toxoplazmózou se častěji dopouštějí rizikového chování, mají větší sklony k větším návalům vzteku a častěji se stávají účastníky dopravních nehod.
Jiným případem je Guinejský červ (Dracunculiasis) - parazit, o kterém je známo, že infikuje lidi. Lidé přicházejí do kontaktu s červem pitím kontaminované vody obsahující jeho larvy. Jakmile jsou larvy spolknuty, proniknou do hostitelových žaludečních a střevních stěn, kde mohou dozrát.
O měsíce později, jakmile je oplodněná samička připravena vypustit své potomky, spustí u svého hostitele sérii alergických reakcí. Hostitel to vnímá jako palčivou bolest, která ho vede k tomu, aby si našel vodu, v níž by se ochladil. Jakmile červ vycítí, že osoba je ve vodě, vyrazí z kůže ven, aby do vody vypustil své larvy a aby cyklus začal znovu. Guinejský červ je parazit, měnící chování svých hostitelů tím, že spouští reakce umožňující jeho reprodukci.
Mnoho patogenů, zejména plísní, si vyvinulo schopnost manipulovat s chováním hostitele, obvykle za účelem zlepšení šancí k rozšíření na jiné hostitele. Takovou manipulaci je obtížné pozorovat u dlouhověkých hostitelů, jakými jsou lidé. Příkladem z hmyzí říše mohou být mravenci napadení houbou Cordyceps (Ophiocordyceps unilateralis). Houba začíná mravence postupně zevnitř vyžírat, donutí je vylézt na vyvýšené místo, kde zkázu mravence dokončí a vytvoří spory, které se z vyššího místa rozšíří dále.
Napadení houbami nám díky naší vysoké tělesné teplotě zatím nehrozí, i když jisté nebezpečí, pravděpodobně spjaté se zvyšující se teplotou, se již objevilo. Jde o houbu Candida auris, která v poslední době vyvolává obavy. Připomíná apokalyptický film The Last of Us. Zda začne houba ovlivňovat naše chování jako ve filmu, ještě poznáme.
Existuje místo a stav, kde můžeme být opravdu svobodní?
Svoboda je pojem, kterým se dnes a denně zaklínáme. Opakujeme, že žijeme ve svobodě, i když je v poslední době v české společnosti hrubě porušována. Kde a kdy jsme skutečně svobodní? Myslím, že jen velmi málo kdy. Možná jen tehdy, když se úspěšně pohroužíme do meditace a zabavíme se alespoň na čas vnějšího světa i vnitřních myšlenek. Doporučuji to alespoň občas zkusit.
Trvalejší svobody dosáhneme tehdy, když bude stále vědomí, kritičtí a obezřetní. Pokusme se být sami sebou. Je to náročné, ale stojí to za to.
