Článek
Zdá se, že jakákoliv nepříjemnost či nestabilita elektrické dodávky se začne velmi rychle svalovat na obnovitelné zdroje. Tento postup je v zájmu fosilních společností a firem a politiků, kteří chtějí znásobovat jadernou výrobní kapacitu.
Ještě, než se začaly prošetřovat důvody španělského a portugalského blackoutu v uplynulém týdnu, ocitla se na paškále obnovitelná energie. Dva dny předtím bylo ale ve španělské síti více než 88% energie z obnovitelných zdrojů, což představovalo maximální podíl obnovitelné elektřiny od začátku roku a v té době k blackoutu nedošlo.
Pravděpodobným viníkem blackoutu ve Španělsku je nedostatek akumulační kapacity. Ač má Španělsko s padesáti miliony obyvatel celkem instalováno 125 gigawattů energie, má pouhých 60 megawattů akumulační kapacity. To je ve srovnání s Itálií a Kalifornií velmi málo. Itálie se svými téměř 60 miliony obyvatel má 1 gigawattu, tedy asi 16krát více. Přeborníkem je Kalifornie, která má pro svých 40 milionů obyvatel celkem 132 gigawattů akumulační kapacity.
Akumulační kapacita nemůže snížit nebezpečí blackoutu na nulu, ale může ho zásadně omezit.
Rovněž se v tomto kontextu zmiňuje, že tato neblahá situace, která na několik hodin rozvrátila život v postižených zemích, je způsobena tím, že k síti není připojena dostatečná výrobní kapacita tepelných nebo jaderných elektráren, které by byly schopné zajistit stabilitu sítě rotující hmotou parních turbín.
Mnoho nových i starších článků poukazuje na to, že často zmiňovaná potřeba základního zatížení, které by se realizovalo pomocí fosilních nebo jaderných elektráren, není nutnou podmínkou provozu plně obnovitelného systému.
Je také je pravdou, že k blackoutu docházelo i v těch časech, kdy v sítích nebyla prakticky žádná obnovitelná energie, můžeme si připomenout blackout v Brazílii v roce 1999 či blackouty v Itálii nebo severní Americe v roce 2003 či dávný blackout z roku 1965, který postihl severní Ameriku, USA a Kanadu. Všechny tyto uvedené blackouty zasáhly desítky milionů lidí.
