Článek
Sužují nás sucha, střídaná přívalovými dešti a nebývalým vedrem v letních měsících. Každou chvíli slyšíme o klimatické hrozbě. A mnozí nejenom slyší, ale klimatickou změnu přímo zažívají. Ať se jedná o nedávné povodně, které u nás připravily o život 13 osob a škody na majetku dosáhly 18 miliard, hurikány řádící na Floridě počátkem října, nebo vlny veder v Evropě v loňském roce, které přinesly více jak 47 tisíc mrtvých. Je pravdou že přírodní katastrofy s námi vždy byly, nikoliv tak časté, ani velké a změny probíhaly mnohem pomaleji a trvaly stovky nebo i tisíce let. Dnes se klima mění každým rokem a během několika málo desítek let vzrostla teplota ve střední Evropě o 2 stupně Celsia.
Střední a starší generace svým potomkům nechtěně zajistily nepříliš skvělou budoucnost. Jistě, chtěli jenom lépe žít. Nechápali, a bohužel mnozí nechápou ani dnes, že způsob našeho života nebyl na základě vědeckého poznání nikterak racionálně regulován ani řízen. Dospěl tak daleko, že vyvolal rozsáhlou klimatickou katastrofu, v jejímž středu se dnes nacházíme. Podílíme se na ni všichni jak spotřebitelé, tak výrobci, ale především většina politiků, kteří nebyli schopni vyslyšet desetiletí varovných hlasy vědců – klimatologů. Dál podporují neudržitelný a kořistnický způsob života, který po sobě zanechává spoušť. Nabízí se otázka, k čemu nám je věda a poznání, které přináší, když je neumíme a nechceme využívat?
Perfidním příkladem takového jednání jsou stálé dotace do fosilního průmyslu. Evropské dotace do fosilních paliv byly v období 2015–2021 stabilní ve velikosti asi 56 bilionů euro a v roce 2022 se zvýšily na 123 bilionů euro. Evropská investiční banka (EIB) investovala ve stejném roce do obnovitelné energetiky, akumulace a sítí 17 bilionůeuro. Významné americké univerzity jsou upláceny dotacemi od fosilních společností ve výši milionů dolarů, jak publikoval časopis Guardian.
Mladší generace, které dnes chodí do škol, budou v brzké budoucnosti vystaveny stále tíživějším důsledkům hlouposti a rozmařilosti generací svých rodičů a prarodičů. Stále častěji se mluví o tom, že se blížíme, či že jsme již překročili některé tipping points – body zvratu. Mnozí podléhají depresi a říkají, že se již nedá nic dělat. Vzdát se, to je poslední, co bychom chtěli učinit.
Měli bychom o problému a o možných řešeních veřejně mluvit a psát, v rodině, ve škole, v diskusích na sociálních sítích, měli bychom požadovat po politicích, aby pro klima i pro sociální kompenzaci klimatických opatření dělali víc než dosud, a současně bychom měli žít jinak. Omezit cestování, spotřebu masa, používat veřejnou dopravu jen, jak je to možné. Přerýt šlechtěné trávníky a pěstovat na nich zeleninu, připojit se do lokálních programů komunitního zemědělství, začít chodit pěšky po horách. Neměli bychom podléhat pošetilému diktátu módy, který nám nařizuje, že každý rok musíme nemódní zboží vyhodit a koupit si nové. Podle některých statistik se tak ročně světově vyhodí desítky procent nepoužitého oblečení.
Není pochyb, že síla jednotlivce proti globální změně je malá. Když si tohle ale řekne každý? Neměli bychom o problému mlčet. Měli bychom o klimatu hovořit se svým okolím. Měli bychom se snažit žít jinak, skromněji. Současně bychom se ale nesměli nechat uchlácholit tím, že jsme udělali vše a můžeme složit ruce do klína. Řešení nemůže spočívat jen na individuální odpovědnosti a aktivitě. Následně bychom měli požadovat rozsáhlé změny v politice i hospodářském systému, které budou schopny zajistit slušný život budoucím generacím.
Ve spolupráci s Českou radou dětí a mládeže připravila naše česká sekce evropské asociace EUROSOLAR program, který jsme pojmenovali envirotábory. Cílem tohoto programu je vnést do výchovy dětí a mládeže reálně žité ekologické prvky a realizovat je na prázdninových akcích. Vést udržitelný životní styl. Hovořit o tom a přenést diskusi do rodin, tříd a dalších okruhů.
Není pochyb, že letní tábory jsou ve své většině z ekologického pohledu úsporným způsobem trávení času. Takže proč sledovat jejich ekologickou stopu? Tábory představují vynikající možnost, jak prezentovat důležitost odpovědného způsobu života a přijmout realitu klimatické změny v každodenním životě.
Rozhodli jsme se, proto vypsat soutěž o letní tábor s nejmenší klimatickou stopou a oslovujeme provozovatele letních táborů, aby se do soutěže zapojili. Skupiny, které se rozhodnou připojit se do naší soutěže, budou vyzvány, aby zaznamenávali spotřebu potravin, jaká byla případná spotřeba fosilního paliva či elektřiny na vaření a kolik kilometrů a jakými prostředky cestovali na tábor a zpět domů.
Od průměrné denní hodnoty emisní zátěže mohou odečíst některé pozitivní aktivity, které byly na táboře realizovány. Jedná se o způsob, jakým zacházíme s odpadem, zda jsme nakoupili alespoň některé lokální potraviny, zda v táboře na jaře zasadili a na léto vypěstovali drobnou zeleninu na záhoncích, jak využili posekanou trávu z táborového prostranství či zda vybrali prostředky od účastníků tábora do konkrétních ekologických programů, především do výsadby stromů či zachování vody v krajině. Dalšími možnostmi jsou stolní hry jako pexeso či kvarteto s ekologickou a obnovitelně energetickou tématikou, které poskytneme zájemcům.
Víme ze zkušenosti, že mnoho dětí vypráví zážitky z tábora doma i ve třídách. A tak se bude se bude o klimatu a možnostech změny mluvit také jinde.
