Článek
Leckdo v české politice skloňuje výraz „bezpečnost v energetice“. Stalo se tak v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině, který vyústila v zastavení přímých dodávek ruského zemního plynu do EU. Vše jsme údajně bez ruského plynu vyřešili a zvládli, i když mezinárodní spekulanti zřejmě ruské energetické komodity přeprodávají do Evropy i nadále. Ovšem jak ukazuje i úterní zpráva na zpravodajském portále Seznam Zprávy, v reakci na nejnovější válečnou krizi v důsledku napadení Izraele palestinskými teroristy, světový trh s energetickými a dalšími komoditami vždy rychle růstem cen reaguje na podobné události.
Nyní se v rámci zelené eurounijní ideologie a politiky Green Deal hanobí zdroje českého uhlí, které nám nikdo odtud nevezme a máme ho nejméně na 50 let. Tedy do doby, než postavíme nové jaderné bloky. A jako Němci se prý chceme orientovat na zvýšené dodávky zemního plynu, který v podobě zkapalněného plynu LNG dovážíme z USA a Kataru a který podléhá přesně těm výkyvům cen, odrážejících napjatou situaci ve světě. A protože v sousedním Německu se z plynu masivně vyrábí elektřina, cena plynu zásadně ovlivňuje i cenu elektřiny na evropských burzách. Mimochodem dle analýzy spolku Realistická energetika ekologie bychom při úplné náhradě uhlí zemním plynem ho museli ročně do ČR dovážet 23 miliard m3, přičemž loni to bylo pro standardní potřeby a s poklesem ekonomiky a následnými úsporami 7 mld. kubíků.
Klade se někdo z odpovědných činitelů ve vládě ČR, parlamentu i dalších státních institucích naléhavé otázky: 1) zda, kolik a jakým způsobem plyn do ČR dostaneme, v neposlední řadě, za jaké to bude peníze (s tranzitní přirážkou za dopravu ze západoevropských námořních terminálů), když klíčové objemy spotřebuje Německo; 2) ví někdo, kde a jaké se staví v ČR za desítky miliard nové elektrárny a teplárny na plyn, jež mají nahradit uhlí? Vždyť média o takových investicích nic neví, takže asi neexistují. Nehledě na fakt, že po roce 2035 se má dle schválené taxonomie EU stát zemní plyn také emisně nepřijatelným. Podnikatelé v energetice potřebují nejméně 20letý investiční cyklus, aby jejich investice dávaly návratnost. To jim ale nyní nikdo v EU i v národních zemích nedá. Snad kromě jádra, v němž se ovšem angažují přímo státy. Nyní už nejméně 14 členských zemí EU v čele s Francií a včetně Česka chce vsadit na tuto bezemisní formu stabilní energie.
Ovšem čas kvapí a zatím se jen bourá a kromě živelného a státem dotovaného vývoje ve výstavbě solárních zdrojů se v ČR zatím nestaví nic. Od ledna 2024 se dle rozhodnutí EU a souhlasu členských zemí o 4,5 % sníží objem emisních povolenek EU, jež se staly nástrojem obohacení pro finanční spekulanty na celém světě. S nimi porostou náklady na výrobu elektřiny a tepla z uhlí (v zimě u nás až 50 % objemu výroby elektřiny a drtivá většina objemu výroby tepla). Takže se vinou zelené ideologie EU se souhlasem podvolených vlád ČR můžeme těšit na další růst cen energie.
Ještě nás k tomu čeká zvláštní „bonus“, který v listopadu zveřejní Energetický regulační úřad (ERÚ). Vedle pokračování poplatku za parlamentem a vládou podepsaný solární tunel (2010-2030) a podobné nestabilní zdroje, který se v podobě platby 0,60 Kč za každou kWh z prázdné státní kasy vrátí do účtů českých domácností a zejména podniků, vzrostou razantně ceny za distribuci. Nejběžnější cena silové (velkoobchodní) ceny elektřiny v tarifu D02d se pohybuje nyní pod 5 Kč/kWh. Ovšem distribuční a další náklady v regulovaných poplatcích (jež si nikdo samozřejmě nemůže termínově zafixovat) a které každoročně určuje ERÚ, mohou tuto cenu už pro příští rok ještě jednou znásobit s tím, že další roky dále poroste, jak distributoři kvůli solárním a podobným zdrojům musejí podle analýzy státní firmy ČEPS do sítě a její komplikované správě a řízení investovat na 400 miliard korun.
To se týká také ceny plynu, protože české státní investice do zásobníků (8,5 mld. Kč) a zakoupení bankrotující sítě plynovodů NET4GAS (5 mld. Kč plus 33 mld. dluhů) musí někdo zaplatit. Navíc dnes už zase česká státní plynárenská síť (v rukou firmy ČEPS) si na sebe kvůli neexistujícímu tranzitu plynu z Ruska nevydělá a bude dle analytiků ročně generovat ztrátu přes 10 mld. Kč. Vzpomínáte, jak premiér Miloš Zeman vítězoslavně v prosinci 2001 tehdejší státní podnik Transgas (jak tranzitní systém, tak i distribuci a zásobníky plynu) prodal německé firmě RWE za tehdejších 125 miliard korun? A co jsme si za ně pořídili? Jednoduše jsme tyto peníze projedli v rozhazovačném systému ekonomiky na dluh.
Tváří v tvář vraždění na Ukrajině a v Izraeli si můžeme stokrát opakovat, že bezpečnost je klíčová. A to platí v prvé řadě vedle možností vojenské obrany pro energetiku. Jestliže ekonomiku zdrojů z českého uhlí zničí možná už do tří let spekulativní emisní povolenka, pak neexistují reálný jiný zdroj, který by uhlí a jeho funkci v řiditelných zdrojích nahradil. Nové zdroje z jádra budou k dispozici až ve 40. letech. Přitom právě v nadcházejícím zimním období se zdroje uhlí podílejí na výrobě elektřiny až z 50 % a zajišťují teplo pro 1,6 milionu českých domácností. Jestliže si v uhlí necháme vzít klíčový zdroj pro bezpečí české energetiky, průmyslu, ekonomiky a celé společnosti, zbydou nám jen oči pro pláč.
