Článek
Německo zůstává v pasti své zelené ideologie, i když od letošního května je hlavní silou nové vlády konzervativní blok stran CDU/CSU v čele s kancléřem Friedrichem Merzem (CDU). Jeho koaličním partnerem je totiž levicová SPD, která v souladu se svými prioritami a tehdejší vládní spolupráci se stranou Zelených v předchozím kabinetu kancléře Olafa Scholze (SPD) trvá na zeleném kursu Německa. To jsou jasné výsledky vrcholného shromáždění vládních politiků se špičkami německého autoprůmyslu, které na čtvrtek 9. října do Berlína svolal kancléř Merz. Cíl snížit emise CO₂ v dopravním sektoru na nulu do roku 2035 zůstává v platnosti. Automobilový průmysl však má mít při dosahování tohoto cíle větší flexibilitu.
Výsledky jsou rozpačité a očekávatelné v koalici, kde „koňskému spřežení“ vlády jeden partner, tedy CDU/CSU, velí hot (vpravo) a druhý, tedy SPD, zase čehý (vlevo). Zmatené opratě kočích na kozlíku v Berlíně mají své důsledky v nejistotě celé automobilového průmyslu, kdy CDU/CSU chce zákaz spalovacích aut v principu zrušit a povolit větší technologickou otevřenost, zatímco SPD jej zásadně chce zachovat. Ale socialisté a jejich voliči se samozřejmě strachují především o pracovní místa.
Prezidentka Německého svazu automobilového průmyslu (VDA) Hildegard Müllerová požadovala: „Potřebujeme včasná rozhodnutí a poté jednotný německý hlas v Bruselu.“ Jsou potřeba možnosti flexibility, například s malými spalovacími motory pro delší dojezd elektromobilů. Šéfka IG Metall Christiane Bennerová mimo jiné vyzvala k větší podpoře nabíjecích stanic, cen elektřiny a nákupních pobídek. Zaměstnanci potřebují perspektivy a „důvěru, že v toto místo věříme“. Šéf koncernu VW Oliver Blume označil plán EU na postupné vyřazení spalovacích motorů do roku 2035 za nerealistický „z dnešního pohledu“. „A proto potřebujeme v tomto místě větší flexibilitu.“
Kancléř Merz chce v Bruselu prosadit zmírnění dosud platného totálního zákazu výroby a prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Třeba tím, že se budou moci nadále vyrábět a prodávat hybridy, auta s motorovými prodlužovači dojezdu elektrických aut či spalovací auta na „zelená“ syntetická paliva. Merz oznámil, že jednání na toto téma se v Bruselu uskuteční za dva týdny.
Sociální demokracie SPD reprezentovaná svým předsedou, ministrem financí a vicekancléřem Larsem Klingbeilem přiznává dramatickou situaci německého autoprůmyslu, přičemž podle něj „nikdo nezpochybňuje cestu k elektromobilitě“. A plně v souladu s levicovými tradicemi rozdělování cizích peněz za trpného souhlasu CDU/CSU ministr financí oznámil prodloužení osvobození čistě elektrických vozů od daně z motorových vozidel do roku 2035. Vláda po nočním zasedání vedení špiček obou koaličních stran ze středy na čtvrtek 9. října u představila druhý prvek: do roku 2029 utratí tři miliardy eur na financování dotací na nákup elektromobily pro domácnosti s nízkými a středními příjmy. Vzorem je Francie, která na své domácí e-auta zavedla speciální dotovaný leasingový program pro chudé domácnosti.
Dosavadní 10 let trvající dotací podpora nákupu elektroaut ve výši až 9000 eur na auto skončila v Německu v listopadu 2023 poté, co tehdejší vládě došly peníze. Prodej aut na baterie se pak prudce propadl a s ním i v celé Evropě. Zatímco německé vlády od roku 2016 do roku 2023 utratily na podporu elektromobility 10 miliard eur (250 miliard korun), v německém vozovém parku je stále jen 3,7 % plně elektrických aut (asi 1,8 milionu EV), kdežto dle původních plánů mělo na německých silnicích v roce 2030 jezdit nejméně 15 milionů e-aut. To je naprosto nereálné a německé automobilky, které na to vsadily obří investice, doslova zplakaly nad výdělkem.
Kritika Merzových plánů na sebe nenechala dlouho čekat. Poslanec Evropského parlamentu Michael Bloss (Zelení/EFA) prohlásil: „Každý, kdo nyní chce znovu otevřít dohodnutá evropská pravidla, otevírá Pandořinu skříňku – a tím ohrožuje stabilitu, kterou náš průmysl tolik naléhavě potřebuje.“
Německý automobilový průmysl, silně orientovaný na export, který zaměstnává 770 000 lidí a generuje roční tržby ve výši 540 miliard eur, prochází obtížným obdobím. V první polovině roku 2025 se zisk společnosti Mercedes-Benz propadl o 56 % na 2,7 miliardy eur, provozní zisk společnosti Volkswagen klesl o třetinu na 6,7 miliardy eur a zisk před zdaněním společnosti BMW klesl o 29 % na 4,02 miliardy eur. Vývoz evropských automobilů do Číny, tažený především Německem, se v první polovině roku propadl o 42 %, uvedl statistický úřad EU Eurostat, zatímco vývoz do USA ve stejném období klesl o 13,6 %. Prestižní člen skupiny VW a prémiová značka Porsche čelí obrovské odbytové krizi, když ztroskotala doma, v Číně a zřejmě i na clech prodejnost jejích aut sázejících na elektromobilitu. Porsche znovu investuje 5,1 miliard eur na vývoj a výrobu aut se spalovacími motory. Za omyly managementu zaplatí propuštěním na 9000 dosud skvěle placených zaměstnanců.
Značky Volkswagen, Mercedes a BMW na třech nejdůležitějších trzích v Číně, USA a Evropě letos masivně ztrácejí. Mezi lednem a srpnem 2025 na těchto trzích prodaly přibližně 6,9 milionu vozidel, tedy bezmála o pět procent méně než před dvěma lety. Ve stejných regionech se však registrace celkově zvýšily o více než šest procent. Tržní podíl německých výrobců tak klesl z 21,7 na 19,3 procenta. Hlavním důvodem problémů německých výrobců je slabý odbyt jejich elektromobilů v Číně. Registrace elektromobilů tam klesly o 21 procent u značek VW, u BMW o 37 % a u Mercedesu o 58 %, zatímco celkový čínský trh vzrostl o 60 procent.
Podle zprávy globální poradenské společnosti EY ztratil tento sektor v Německu od června 2024 do června 2025 přibližně 6,7 % své pracovní síly, což je téměř 52 000 zaměstnanců. Problémy se rozšířily i na německé dodavatele autodílů, přičemž téměř polovina respondentů, které oslovil Německý svaz automobilového průmyslu (VDA), popsala svou současnou situaci jako „špatnou“ nebo „velmi špatnou“. Téměř dvě třetiny dodavatelů uvedly, že plánují propouštět, zatímco zhruba 80 % má v úmyslu odložit, přestěhovat se do zahraničí nebo zrušit plánované investice. Téměř nikdo neplánuje investice zvýšit, protože neočekává, že se obchodní podmínky v blízké budoucnosti zlepší, zjistil VDA.
Německé automobilky a jejich dodavatelé propustí do roku 2030 bezmála 100 tisíc lidí
Krácení pracovních míst v německém autoprůmyslu do roku 2030
Zdroje: Deutsche Welle a Německý hospodářský institut IW
Registrace nových vozů klesají; v první polovině letošního roku bylo registrováno přibližně o pět procent vozů méně než ve stejném období loňského roku. V celé Evropě byly registrace ve stejném období přibližně o dvě procenta nižší než v předchozím roce. V EU je v současnosti pouze 15 procent nových vozů plně elektrických, a to včetně asijské provenience. Zároveň se německý vozový park během deseti let zestárl z průměrných 9,6 na 10,6 let. Aby automobilky neplatily Bruselu 95 eur za každý gram CO2 navíc (limit 93,6 gramu CO2 na km jízdy), musel by podíl prodejů e-aut v letech 2025 až 2027 v průměru dosáhnout 25 %. To je nereálné. A tak hrozí sužované branži kumulované pokuty až 15 miliard eur (přes 370 miliard korun). Automobilky raději nakupují CO2 certifikáty od čínských firem a také od Tesly a přesouvají své prostředky konkurenci. Tesla z certifkátů má až 20 % svého zisku.
Kvůli mizernému odbytu v druhém říjnovém týdnu VW zastavilo výrobu ve svých závodech ve Cvikově a Drážďanech. Snížení výroby bylo schváleno také v Dolním Sasku, kde je ve Wolfsburgu sídlo celého koncernu. V Osnabrücku bude do konce roku každý týden dodržována alespoň jedna denní uzavírka. Týdenní přestávka je plánována i v říjnu. V Emdenu jsou také naplánovány několikadenní odstávky výrobních linek. Osnabrück trpí slabým prodejem kabrioletů, které se zde vyrábějí.
Loni na podzim bylo oznámeno, že VW uzavře pro malý odbyt a nedostatečné vytížení výrobních kapacit dosud přesně nestanovené tři ze svých továren v Německu a propustí 35 000 lidí. Přestože mohou zaměstnanci dle délky práce pro koncern počítat s odškodněním při propuštění až 400 tisíc eur (bezmála 10 milionů korun), neklid mezi pracujícími navzdory krytí dlouhodobými velkorysými odborářskými smlouvami roste. Vedení VW teď sáhlo k mimořádnému nástroji omezování počtu personálu, proti němuž odbory nemají obranu: na 500 lidí bylo již propuštěno pro závažné porušení pracovní kázně. Třeba takový zbytkový alkohol zkontrolovaný při nástupu na ranní směnu pak přijde hrozně draho a bez propouštěcí kompenzace.
Hlavní továrna ve Wolfsburgu zato jede na plné pecky. Přidává mimořádné směny, protože montážní linky nestíhají v dostatečném množství vyrábět. Téměř o každém víkendu až do Vánoc se tam vyrobí tisíce nových aut VW s oblíbenými spalovacími motory v modelech Golf, Tiguan a Tayron. Přesto jsou si šéf koncern Oliver Blume stejně jako vláda v Berlíně jisti, že budoucnost automobilů je v elektromobilitě. Jenom se neví, kdy a jestli budou německé automobilky schopny přežít čínskou konkurenci a omezení exportu do USA vysokým clem. Váhání spotřebitelů má proto zlomit nová obrovská daňová úleva a přímá dotační podpora. Je to vlastně nepřímá finanční podpora zkroušených německých automobilek, která by jako přímá finanční injekce z vlády soukromému sektoru před Bruselem neobstála. A to tady v EU pokrytecky hořekujeme nad tím, jak čínská vláda příliš podporuje své automobilky.
Německo už asi zapomnělo, jak hyperinflace a ekonomická krize Výmarské republiky vydláždily cestu k moci nacistické zrůdě Adolfu Hitlerovi. Protože jinak by si současná vláda nemohla vzít k řešení nazrálých problémů energetiky, infrastruktury, digitalizace atd. 850 miliard eur (přes 20 bilionů korun) nových dluhů. Pro srovnání: to je polovina všech dluhů, které nasekalo (západní) Německo od svého vzniku v roce 1949, tedy za 75 let. Merzova vláda na utracení nových půjček bude mít čtyři roky…
Přitom situace v Německu se zejména v průmyslu zásadně nelepší a prognózy růstu HDP oscilují kolem nuly jednou o dvě desetinky nahoru a hlavně dolů jako v posledních dvou letech recese. V polovině září se sešla Německá asociace strojírenství a inženýrství (VDMA). Její šéf Bertram Kawlath otevřeně hovořil o hluboké strukturální krizi německého průmyslu. Asociace s 950 000 zaměstnanci a s 3% podílem na výkonu německé ekonomiky letos očekává meziroční pokles o pět procent místo uvažovaných dvou. Frustrace z politiky, paralyzující byrokracie a drahé energetické politiky roste podle Kawlatha i ve vedení středně velkých průmyslových společnost v Německu. Formy se dle jeho slov citovaných listem Epoch Times zlobí, že „slíbené reformy nejsou dostatečně rychle realizovány“.
Z Německa musely tyto nepěkné údaje dolétnout až do Brna na Mezinárodní strojírenský veletrh. Tam také zaznělo, že česká průmyslová výroba v srpnu překvapivě poklesla o 1,3 %, čímž zaostala za očekáváním růstu, a potvrdila tak letní stagnaci české ekonomiky. Český autoprůmysl ekonomice dominuje, tvoří přibližně desetinu HDP a zaměstnává stovky tisíc lidí. Loňský rok sice přinesl rekordní výsledky, ale letošek už ukazuje, že tempo růstu nemusí být udržitelné. V prvních pěti měsících roku 2025 se výroba aut snížila o více než šest procent a ziskové marže firem se rovněž propadly. Tuzemské automobilky navíc utrácejí velké peníze za investice do technologií souvisejících s elektromobilitou a digitalizací. Křehkost celého odvětví umocňuje závislost na Německu, jehož ekonomika brzdí vývoz českých aut. Analytici varují, že pokud se sektor rychle nepřizpůsobí novým podmínkám, může Česko ztratit část investic i pracovních míst.
Leccos se dá vyčíst z faktu publikovaném v Brně, že vývoz českých tvářecích a obráběcích strojů v letošním prvním pololetí klesl o 30 %, přičemž hlavním důvodem je pokles ekonomiky Německa, které je cílem čtvrtiny strojů vyvezených z Česka, a prosazování elektromobilů na úkor spalovacích motorů. Celkový objem českého exportu v minulém roce dosáhl velmi dobrých hodnot, kdy zahraniční obchod se zbožím překročil hranici 4,65 bilionu korun a překonal tak rekordní objem 4,43 bilionu korun z roku 2023. Přestože se už nejméně 10 let volá po větší diverzifikaci českého exportu, stále z více než 80 % směřuje do ostatních 26 zemí EU, z toho bezmála 30 % se vyveze do Německa. Loni český export do sousední země ještě vzrostl o 1,6 %. Jak to bude vypadat letos a příští rok?
Jak praví známé přísloví, když německá ekonomika má rýmu, tak česká dostane chřipku. Ale co když dostane německý soused dokonce chřipku?
Zdroje:
