Článek
Když letos 17. července vláda České republiky oznámila, že vítězem a preferovaným dodavatelem v českém jaderném tendru je jihokorejská státní firma Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP), několik hodin poté vypukl na českém velvyslanectví v Paříži požár. Ne, autor tohoto článku není stoupencem spikleneckých teorií o nějakém žhářském útoku, spíše pomyslně hořelo v centrále francouzské státní firmy Électricité de France (EdF). Obří korporace, která mj. doma provozuje 56 reaktorů a má obrat z byznysu o polovinu větší než český státní rozpočet, totiž v Česku se svými ambicemi pohořela. Nicméně si zřejmě myslí, že prohrát v Česku nesmí a nemůže, protože má ambice být klíčovým hráčem v nadcházející renesanci jaderné energetiky v Evropě.
Obrázek: Ambiciózní vize EdF pro své možné jaderné zakázky po celé Evropě
Francouzská EdF napadla rozhodnutí o výběru preferovaného dodavatele u českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Domáhá se, aby úřad konstatoval porušení zadávacích podmínek a zrušil úkony zadavatele související s posouzením nabídek. „Domníváme se, že korejská nabídka byla ve skutečnosti příliš dobrá na to, aby byla pravdivá, a že uvedla českou vládu a ČEZ v omyl při jejím hodnocení. Věříme, že tato příliš dobrá nabídka Jižní Koreje opravdu v jistém smyslu vedla vládu k tomu, aby ji hodnotila jako mnohem lepší, než ve skutečnosti je,“ uvedl viceprezident EdF Vakis Ramany v rozhovoru pro Český rozhlas.
Co podle viceprezidenta EdF znamená „příliš dobrá nabídka“? Že Korejci nechtějí od Čechů tak velkou ziskovou marži, jako by si představovali Francouzi? Že v nabídce není „vata“ pro obvyklá a francouzskými firmami tolerovaná zpoždění a vícenáklady? Tak to je pro Česko snad špatně? Myslí si snad Francie, která se zmítá ve vnitropolitických problémech, že je Česko nějaká banánová republika, jejíž vláda pod tlakem velké francouzské, byť i loni 100% postátněné korporace, změní své rozhodnutí v jaderném tendru? Přitom dosavadní reference o jaderných projektech EdF, k nimž společnost ČEZ a na její doporučení i vláda ČR, nemohla nebrat ohled, nejsou spojeny se superlativy. Spíše naopak.
Doma ve Francii EdF ve Flamanville začala budovat svůj reaktor EPR1600 (jehož verze zmenšená na 1200 MW měla být nově zkonstruována pro potřeby ČR) v roce 2007. Elektrárna měla být hotova v roce 2012 a měla stát 3 miliardy eur (75 miliard korun). Ovšem náklady už dosáhly 20 miliard eur (500 miliard korun) a blok stále není ani po 17 letech výstavby přifázován k síti. Stejný typ tlakovodního reaktoru Francie stavěla od roku 2005 ve finskému Olkiluotu a měl být dokončen v roce 2009. Ve skutečnosti to bylo o 14 let později na jaře 2023. Původní dodavatel, francouzská Areva, se zavázal k fixní ceně 3 miliardy eur. Jenže reálné náklady dosáhly 11 miliard eur (275 miliard korun). Finský provozovatel zaplatil celkem 5,5 miliardy eur a druhou polovinu musel uhradit dodavatel. To přivedlo Arevu do bankrotu, z něhož ji zachránilo převzetí společností EdF. Ostře sledovány jsou také problémy EdF při výstavbě dvojice reaktorů EPR1600 v britské jaderné elektrárně Hinkley Point C. V dubnu 2017 stavbaři zahájili betonářské práce na jaderném ostrovu. Termín zahájení výroby elektřiny byl neustále odsunován a v lednu 2024 bylo oznámeno, že termín dokončení se nepředpokládá před rokem 2030. Náklady - zatím – vyskočily na 23 miliard liber (700 miliard korun).
Naopak korejská KHNP (doma provozuje 26 reaktorů) má široko daleko v demokratickém světě v současnosti nejlepší jaderné reference v podobě elektrárny Baráka. Za devět let dokázali v letech 2017 až 2020 postavit a zprovoznit tři velké jaderné reaktory APR1400 v Emirátech, letos již zprovoznili poslední 4. blok. Zmenšená verze těchto reaktoru APR1000 bude připravena pro Českou republiku. A to v naprosto bezprecedentních pouštních podmínkách s nulovým inženýrským zázemím a s žádnou jadernou historií. V podstatě dodrželi jak rozpočet, tak také časovým harmonogram zpožděný jen o nedostatečně rychlou přípravu odborného arabského personálu.
V Česku se přitom hodně mluví o tom, že s Korejci se o duševní vlastnictví koncepce reaktoru soudí americká společnost Westinghouse. Ta také u ÚOHS napadla výsledky tendru z procesních důvodů. Westinghouse má za sebou velmi nelehké období s politicky 30 let motivovaným útlumem jaderné energetiky v USA a jinde v západním světě, jež mj. v roce 2017 málem firmu dohnal k bankrotu. V té době ji zachránilo, že od KHNP dle licenčních úmluv dostala dle zpráv médií asi 10% podíl z ceny výstavby čtyř jihokorejských 1400MW reaktorů v Emirátech, jež podle tamních médií přišly na 24,4 miliard dolarů (asi 570 miliard korun). Nyní jde jednoduše o to, aby Korejci Američanům zaplatili ze svého zisku v Česku nějaké desátky za licenci. Ostatně jihokorejská státní delegace, v jejímž čele stál v druhé polovině září prezident Jun Sok-jol, ujistila českou stranu, že tyto právní spory s Westinghousem vyřeší.
ÚOHS ve správním řízení o námitkách EdF i Westinghouse jistě rozhodne, přičemž nejsou známy žádné termíny, kdy by mohl být vynesen verdikt. Při svém rozhodování ÚOHS jistě bude brát zřetel na to, co premiér Petr Fiala na na tiskové konferenci vlády 17. července v Praze k výsledku českého jaderného tendru prohlásil: „Tím preferovaným dodavatelem je jihokorejská společnost KHNP. Korejská nabídka byla lepší prakticky ve všech hodnoticích kritériích.“ Preferovaný dodavatel podle vlády ČR nabídl lepší cenu, větší garanci kontroly nákladů i harmonogramu projektu. K tomu dodejme informaci z kruhů blízkých KHNP, že jihokorejská firma se ve smlouvě se společností ČEZ hodlá zavázat nejen k dodržení dohodnutého rozpočtu a spustit 5. blok v Dukovanech dle plánu do zkušebního provozu v roce 2036. Ale také se pod sankcemi zaváže dodržet harmonogram a rozpočet dílčích etap, tzv. balíčků, výstavby jaderného bloku, což je krok, který prakticky přesouvá všechna rizika na dodavatele. Spolupracující týmy expertů české většinově státní společnosti ČEZ a KHNP se zavázaly nejpozději do 31. března 2025 připravit k podpisu potřebný balík smluv. Potvrdilo se, že vláda vybere takzvaný model 2+2. To znamená, že v Dukovanech budou současně vznikat dva bloky. Na rozhodnutí, zda se postaví později i dva bloky v Temelíně, bude mít vláda pět let.
Za již zmíněné zářijové státní návštěvy v ČR prezident Korejské republiky Jun Sok-jol v rozhovoru pro Hospodářské noviny zdůraznil: „V době renesance jaderné energetiky se i Korejská republika připravuje k pronikání na globální trhy. Pro tento cíl je zcela zásadní, aby byl úspěšný projekt dostavby nových bloků v České republice. Domnívám se, že stejně tak bez úspěchu dokončení českého projektu nebude možné získat další jaderné projekty jinde. Prozatím se tedy budeme soustředit jen na Českou republiku a dělat všechno pro to, aby byl zdejší projekt stavby nových bloků úspěšný.“
Poslední dvě věty zvýrazněné autorem tohoto článku jsou zcela zásadní: Jižní Korea udělá vše pro to, aby, dva nové reaktory v Dukovanech a věřme i v opci další dva v Temelíně postavila se svou proslulou floskulí: „On Time and On Budget“, tedy ve stanoveném termínu a za dohodnutý rozpočet (200 miliard korun za jeden blok bez nákladů na financování). Protože tak se Jižní Koreji otevře celý jaderný trh Evropy, což už ukázal aktuální zájem řady zemí nejen v EU, které si rozhodnutí vlády ČR ve prospěch KHNP velmi pozorně všimly. O novém jaderném reaktoru pro umístění v Jaslovských Bohunicích chce nyní v Jižní Koreji jednat také slovenský premiér Robert Fico.
Je dobře, že se na trh Evropské unie jinak silně zdeformované dotacemi, regulacemi a ideologií zdůvodněné plány zelené tranzice alespoň v jaderné energetice vrací zdravý konkurenční boj. Je příznačné, že hlavní vyzyvatel přichází z Asie. A výše uvedená mapka EdF s jadernými plány řady evropských zemí může mít nakonec ve výsledku jiného realizátora. Pro Česko to vypadá velmi slibně. Hlavně se už do nového jádra co nejdříve pusťme.
