Článek
Dunkelflaute ovládla střední Evropu
S podzimními plískanicemi a upadající silou slunečního záření se ještě množí situace, kdy ani nefouká vítr. Německo zde dalo světu vedle nechvalně proslulého výrazu „Energiewende“ („energetický obrat“) opět významný pojem: „Dunkelflaute“, přeložitelný jako „temné bezvětří“. To je ovšem pro Německo, přední zemi zelené transformace a pro vedení Evropské unie vzor pro boj s klimatickou změnou, krizová situace. Náš západní soused do snižování emisní náročnosti, zatím dominantně v energetice, už za posledních 25 let investoval asi jeden bilion eur. Pro srovnání: je to asi 25 let výdajů státního rozpočtu Česka na rok 2027. Výsledkem je, že má sice zhruba 57% podíl přerušovaných zdrojů energie (OZE) na výrobě elektřiny, ale při spotřebě všech primárních zdrojů energie v celé ekonomice je Německo závislé ze 79 % na fosilních zdrojích z ropy, zemního plynu a uhlí, kdežto svět jako celek z 84 procent. To je dost chabý výsledek německé transformace za čtvrtstoletí.
Graf: Výroba elektřiny (netto) v Německu v 45. týdnu roku 2026, od 2. do 8. 11. včetně
Z grafu je oddělena produkce z fosilních zdrojů, takže celkový podíl OZE (modrá linka), tedy z biomasy (tmavě zelená), přečerpávacích elektráren (modrý pruh), odpadů (hnědá), větrných offshorů (zeleno šedá) a onshorů (světle zelená) a solárních zdrojů (žlutá) v době Dunkelflaute klesá až k marginálním hodnotám. Červená linka představuje cenu elektřiny prodávanou na burze na příští den a černá linka průběh zátěže (baseload) elektrifikační soustavy v letošním 45. letošním týdnu. Na počátku současného 46. týdnu se situace Dunkelflaute ještě prohloubila a 9.11. v 17:15 hodin cena dosáhla 653 eur/MWh, tedy v přepočtu asi 16 Kč za 1 kWh silové elektřiny.
Takže v současné bilanci má Německo dle portálu Energy Charts v solárních elektrárnách (FVE), ve větrných zdrojích (VTE) na souši a ve větrných elektrárnách na moři tedy dohromady neuvěřitelných více než 223 GW (v Česku méně než 6 GW). K zeleným zdrojům v Německu lze připočítat významnou kapacitu 9 GW v biomase. Jak v minulosti zjistili soudruzi v Moskvě, slunečnímu záření a větru se poroučet nedá, což teď na západě Evropy zjišťují stoupenci světlých zelených zítřků. Tak například v úterý 10. listopadu 2026 z celkové kapacity OZE přes 220 GW bylo funkčních 8,5 GW (viz graf z portálu Elektricity Maps), tedy jen méně než čtyři procenta.
Německé emisní zdroje pravidelně zachraňují stabilitu německé energetiky
Protože sluneční záření má v Německu maximální kapacitní faktor 12 % a kapacitní faktor větrných elektráren na souši i na moři činí kumulativně jen 20 %, v naprosto převažující roční době s celkem 8760 hodinami musí německou elektrárenskou soustavu zásobovat emisní zdroje z uhlí, plynu a ropy a velmi významný dovoz z okolních zemí. Grafy: Podíl výroby elektřiny v Německu a Česku 10. listopadu v 15:00 hodin, spolu s emisními faktory a cenou elektřiny
Graf: Výroba elektřiny v Německu a Česku dle zdrojů, včetně emisí a spotové ceny elektřiny
Jak patrné z grafu na portále, v daném čase se muselo Německo soustředit opět na stabilní a řiditelné zdroje elektřiny ze zemního plynu (19,1 GW) a uhlí (18,8 GW) s tím, že rozdíl mezi exportem a importem elektřiny z Německa činil 9,1 GW ve prospěch dovozu elektřiny ze Švýcarska, Nizozemska, Norska a Francie. V Česku s plánovaným dvouměsíčním odstavením jednoho 1000MW bloku v jaderné elektrárně Temelín jel v uhlí výkon 5,7 GW, což jsou bez rezerv v podstatě všechny disponibilní uhelné elektrárny podpořené plynovými zdroji.
Špatná koncepce německé Energiewende
Německá energetická transformace byla od počátku špatně navržena, protože se spolehla a nadále spoléhá dominantně na náhodnou energii z počasí (vítr a slunce), aniž by se nejprve zajistilo dostatečné množství bezpečných elektráren, skladovacích zařízení a sítí. Výsledkem je, že Německo platí za elektřinu trojnásobně: 1) za dotované OZE, 2) za kapacitními platbami dotované „záložní“ dispečersky řiditelné zdroje z plynu a uhlí a 3) za obrovské rozšíření sítě za 400 miliard eur, které je hotovo sotva z třetiny. Výsledkem jsou neúnosné ceny elektřiny, pro německé domácnosti v přehledu za rok 2025 nejvyšší na světě.
České domácnosti mají pátou nejdražší elektřinu na světě
Graf: 20 zemí světa včetně Česka s nejvyššími cenami elektřiny pro domácnosti v roce 2025 (v centech US dolaru za kWh při spotřebě domácností)
Němci platí za elektřinu 2,5krát více než v USA, 5,6krát více než Číňané a 8krát více než Indové, celá EU platí 1,9krát více než v USA, 4,2krát více než v Číně a 6krát více než v Indii.
Zdroj: x.com/bjornlomborg via IEA a Eurostat
Z tabulky vyplývá, že české domácnosti mají páté nejdražší ceny elektřiny na celém světě, za nimi jsou bohaté státy jako Dánsko, Švýcarsko či Rakousko. A přitom jde o absolutní ceny, protože při přepočtu na paritu kupní síly je Česká republika v cenách elektřiny vůbec nejdražší!
Sinusoida chronických „odpadních“ přebytků a deficitů elektřiny v Německu
Když si laskavý čtenář otevře portál Energy Charts a nastaví si data např. z léta, uvidí, jak německá elektrosoustava v tzv. kachní křivce kolísá od obrovských přebytků do chronických deficitů. Typicky od 10:00 do 15:00 hodin produkují solární elektrárny tolik energie, že je průměrná zátěž soustavy 60 GE není schopna zkonzumovat. Pak musí dispečeři buď zdroje natvrdo vypínat (což u 50 GW výkonu FVE zdrojů pocházejících z domácností fakticky nelze), nebo se Německo snaží co nejvíce elektřiny exportovat. A to za nulové nebo dokonce záporné ceny, přičemž od letoška už německá vláda nesmí dle předpisů EU záporné ceny výrobcům dotovat.
Na zoufalý stav průmyslu, který masivně Německo opouští, reagovala vláda kancléře Merze, že 2200 nejvýznamnějším podnikům dotuje polovinu spotřeby elektřiny na úrovni 0,05 eura (1,20 Kč) za podmínky, že úspory přetaví do zelených technologií. To v letech 2025 až 2028 bude stát deficitní německý státní rozpočet 3,8 miliard eur dotací. Jak ovšem napsal deník Handelsblatt, s ohledem na prudký růst ceny elektřinu a plynu v důsledku války v Perském zálivu hrozí, že do prázdné kapsy bude muset spolková vláda sáhnout pro miliardy eur ještě navíc.
Německo chce dokonat Energiewende instalací stovek GW nových FVE a VTE
Německo ovšem neochvějně a sebevražedně staví další nové kapacity OZE a realizuje svou Energiewende, která má v roce 2045, o pět let před celou EU, přinést emisní neutralitu. To má příštích 20 let přijít na 6 bilionů eur. A to přestože německá energetika a ekonomika i celá společnost naléhavě ukazuje, že předepsané „léky“ na transformaci země jí ubližují. Takže vláda a její zelení ideologové říkají: „Pojďme pacientovi této medicíny předepsat třikrát tolik, my tu nemoc nakonec zlomíme.“
Graf: Plán výstavby instalované kapacity OZE (v GW) v Německu do roku 2045 (referenční scénář)
Zdroj: Fraunhofer Institute for Solar Energy Systems ISE
Barvená legenda: Offshorové VTE (modrá), onshorové VTE (zelená), FVE na volné ploše (žlutá), FVE umístěné na západ nebo východ (oranžová), FVE na jih (tmavě oranžová).
Bez stabilních plynových zdrojů německá elektroenergetika fungovat nebude
Ovšem aby byla kompenzována zcela zřejmá trvalá nevýhoda solárních a větrných zdrojů, spolu s jejich růstem a očekávanou vyšší spotřebou elektřiny elektrifikací ekonomiky plánují Němci razantní zvýšení instalované kapacity dispečerský řiditelných zdrojů ze zemního plynu a posléze ze zeleného vodíku.
Graf: Scénář tzv. technologické otevřenosti pro náhradu uhlí a posléze i zemního plynu zeleným vodíkem
Zdroj: Fraunhofer Institute for Solar Energy Systems ISE
Jak patrné z grafu, do roku 2033 chce Německo zcela odejít od uhlí (dosud v černé a hnědém 30 GW) a nahradit ho prudce rostoucí kapacitou plynových a paroplynových elektráren s celkovou kapacitou asi 115 GW koncem 30. let. Tento emisní zdroj má pak postupně od roku 2035 nahrazovat zelený vodík. Jeho 2-3krát dražší cena výroby než energie z plynu však dosud zdůvodňuje fakt, že produkce a využití zeleného vodíku v Německu je zcela marginální. K tomu bude zapotřebí desítky elektrického GW výkonu do Německa dovážet ze zahraničí.
Jestliže nyní zelená lobby tvrdě kritizuje ministryně hospodářství a energetiky Katherinu Reicheovou za vypsání kapacitních aukcí na 12 GW nových plynových elektráren do roku 2031, zapomíná, že nijak nepřipomínkovala, když její předchůdce ve funkci za stranu Zelených Robert Habeck požadoval 20 GW a šéf Spolkové agentury pro sítě (český ERÚ) požadoval dokonce výstavbu 35,5 GW. Ostatně plány Fraunhoferova institutu (viz výše) to potvrzují.
Bateriová úložiště jsou předraženým nefunkčním experimentem
Stoupenci zelené tranzice volají pro výstavbě bateriových zdrojů (BESS), prý je to vhodný doplněk soustavy právě v době Dunkeflaute. Jak přitom vypadá současná kapacita baterií v elektrické soustavě Německa, ukazuje následující graf.
Graf: Kapacita všech německých bateriových úložišť (domácností, průmyslu i velkokapacitních) v říjnu 2026
Je pochopitelné, že domácí ani firemní baterie nemohou fakticky sloužit ke stabilizaci přenosové sítě. Aktuální stav německých velkých bateriových úložišť s 8,07 GWh stačí na 8 minut německé průměrné spotřeby elektřiny.
Německé mainstreamové zdroje problém Dunkelflaute zlehčují, ale jeden oficiální zdroj téma kvantifikuje: je to obří energetická firma Uniper. Z 10leté analýzy Uniper z let 2016 až 2025 zveřejněné 1. června 2026 vyplývá, že v průměru každý rok trvá období Dunkelflaute celkem 1793 hodin, tj. 75 dnů celkem, samozřejmě že ne za sebou. Období s velmi nízkou produkcí větrné a solární energie se v průměru vyskytují častěji než každé tři dny. Průměrná doba trvání byla 12,9 hodiny. Aktuálně na konci října a začátku listopadu je už týden extrémní období nízkého výkonu větru a slunce
Předpokládejme, že Německo by mělo dostatečnou kapacitu baterií odpovídající průměrné (ne špičkové) poptávce po energii po dobu 12 hodin, což podle energetického experta Larse Schernikaua vyžaduje zhruba 700 GWh úložné kapacity na základě průměrného zatížení 60 GW. To se téměř rovná celkové instalované kapacitě bateriových úložišť na světě v roce 2026. Navíc v dosud realistických totálních cenách na LFP bateriový systém se čtyřhodinovým využitím kapacity přijde 1 kWh na 150 až 250 dolarů USA. A ekologické hledisko? Na výrobu nenabité kapacity baterie 1 GWh je třeba vytěžit 700 000 tun rudy a materiálu a vložit do baterie 450 GWh energie.
Planeta Země nemá dostatek přírodních zdrojů na naplnění zelených plánů
Tato planeta nemá dostatek přírodních zdrojů pro realizaci zelené ideologie. Profesor Simon Michaux z Finské geologické služby provedl v roce 2021 audit přírodních zdrojů potřebných k dosažení cíle EU, jímž je nulová čistá uhlíková stopa do roku 2050. To vyžaduje mj. ►180násobek celosvětové roční produkce mědi v roce 2019, ►množství niklu odpovídající 380 letům těžby, ►kobalt v množství odpovídajícím 1 600 letům těžby, ►grafit odpovídající 6 700 letům těžby, ►lithium odpovídajícího 9 400 letům těžby, ►germanium v množství odpovídajícímu 29 000 letům těžby,►vanad v množství odpovídajícímu 67 000 letům těžby.
V Česku činí současná instalovaná kapacita velkých bateriových úložišť asi 2 GWh. Skutečně efektivní a výkonnou baterii v ČR už máme – přečerpávací elektrárnu (PPE) Dlouhé stráně. Její dvě největší evropské vratné Francisovy turbíny umožňují při plném naplnění horního jezera vyrábět 5,6 hodiny na plný výkon 2 × 325 MW, tedy 3,7 GWh celkem. Množství a objem baterii obdobných jedné přehradě Dlouhé stráně je řada těžkých kamionů dlouhá 30 km s bateriemi o výkonu 4 GW a kapacitě 3,6 GWh, jejichž životnost dle nabíjecích/vybíjecích cyklů je desetkrát menší než PPE. Optimistická cena obří baterie pro krytí spotřeby elektřiny ČR za 24 hodin v zimě je na spodní hranici odhadu 500 miliard Kč, reálně ekvivalent státního rozpočtu.
Realita německé Energiewende dokazuje, že potřebnou snahu o udržitelnost lidské civilizace na Zemi nelze založit na přáních, vydávaných za skutečnost. Tvrdá fakta a čísla by také měla vést k omezení vlivu zelené lobby, která na šíření neoprávněné klimatické hysterie založila svůj špinavý a nesmírně ziskový dotační byznys. Jeho výsledkem je degradace funkční energetiky a s ní propojené prosperity členských zemí EU a jejích občanů. Je nanejvýš na čase s takovou ideologií poháněnou politikou skoncovat.
Zdroje:
