Článek
Přestože po loňské červencovém rozhodnutí vlády ČR ve prospěch nabídky jihokorejské státní firmy Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) a odmítnutí odvolání neúspěšného účastníka tendru, francouzské státní společnosti Électricité de France (EdF) u Úřadu pro hospodářskou soutěž, se zdálo být vše jasné, vybuchla bomba jak z čistého nebe. Krajský soud v Brně 6. května zakázal předběžným opatřením vládě ČR a společnosti ČEZ podepsat s KHNP smlouvu o výstavbě dvou nových velkých jaderných bloků v Dukovanech. Nyní jsou obavy, že soud bude potřebovat měsíce, ne-li rok, aby ve věci žaloby EdF na tendr rozhodl. Stamilionové škody nabíhají každý měsíc.
Vláda ČR přitom jasně dokázala, co si o kauze myslí. S KNHP podepsala předběžnou smlouvu jako avízo před očekávaným rozhodnutím soudu. Generální ředitel a předseda představenstva společnosti ČEZ Daniel Beneš, který se za 14 let ve funkci dominantní české energetické firmy už umí pohybovat na diplomatickém i politickém parketu, v pro něj nevídaně rozhodném stanovisku prohlásil, že se společností EdF by nikdy „v životě žádnou smlouvu nepodepsal“. Česká strana vyzvala firmu EdF, aby zveřejnila svou nabídku v tendru.
To ovšem EdF při nejlepší vůli nemůže udělat. Proč? Protože by se jasně diskvalifikovala. Jak se autor článku dozvěděl z kruhů blízkých vládě ČR, EdF totiž v otázkách smluvních garancí výstavby nových Dukovan chtěla zakotvit, že smluvní pokuty nastoupí až poté, co se stavba zpozdí o 48 měsíců. Ano, čtete správně. EdF si přeje ČTYŘLETOU časovou „vatu“ pro výstavbu 5. bloku v Dukovanech. Pro srovnání: Korejská KHNP garantuje pod sankcemi nejen termín připojení 5. bloku k síti v roce 2036, ale i dílčí termíny výstavby a samozřejmě i dojednanou cenu kolem 200 miliard korun za jeden blok (bez nákladů na financování).
S francouzským šarmem (pod nadpisem na kanceláři „Kdybychom se na stavbu nevrátili z oběda, zůstali jsem rovnou na večeři“) postoj EdF říká, ne v roce 2036, ale až někdy ve čtyřicátých letech bychom mohli přifázovat k síti nový jadernou elektrárnu. Kterou ale Česko tak zoufale potřebuje, když nám za pár let hrozí zmizet výroba elektřiny (i tepla) ze všech uhelných zdrojů a uvažované draze dotované nové plynové elektrárny a teplárny jsou v potřebné kapacitě v nedohlednu. Samozřejmě s takovým zpožděním jsou jakékoli finanční plány, kolik by nové bloky od EdF mohly stát, jen cárem papíru.
Musíme ale poctivě přiznat, že nehorázně drzá tendrová nabídka EdF s obří časovou i finanční „vatou“ zcela odpovídá možnostem, které EdF nepěkně předvedla v minulých letech při své investiční výstavbě nových jaderných elektráren.
EdF to měla nepochybně těžké ve Finsku, kde na projektu jaderné elektrárny Olkiuolot 3 stavěné od roku 2005 zbankrotovala francouzská firma Areva, když EdF po ní převzala výstavbu reaktoru typu EPR s čistým výkonem 1600 MW. Elektrárna byla spuštěna po bezmála 17 letech stavby v březnu 2022 a prodlužování termínů stavby bylo příčinou ztrojnásobení ceny na 11 miliard eur. V současnosti se v elektrárně řeší řada technických problém.
V Británii EdF v Hinkley Point staví dva reaktory typu EPR, každý o elektrickém výkonu 1 600 MW. V dubnu 2017 stavbaři zahájili betonování jaderného ostrova. V lednu 2024 byl termín posunut a provoz se nepředpokládá před rokem 2030 s tím, že původně plánované náklady 18 miliard liber se zvýší nejméně na 34 miliard liber.
No v zahraničí to bývá těžší, ale i doma jadernou elektrárnu Flamanville s jedním svým standardním 1600MW blokem přifázovala EdF k síti po 17 letech výstavby a nyní registruje problémy jak s víkem nádoby, tak s turbínou. Náklady na výstavbu dosáhly podle zprávy z roku 2020 francouzského Účetního dvora 19 miliard eur včetně výdajů na financování stavby. Původně měla výstavba reaktoru stát 3,3 miliardy eur.
Je dobré se podívat na obsáhlou zprávu o energetice v USA a ve světě, kterou v březnu vydal investiční fond JP Morgan Chase Asset Management. Hodnotí v ní kapitálové náklady a dobu výstavby posledních projektů jádra v západních i nezápadních zemích. Na grafice můžeme srovnat tuzemské konkurenty v jaderném tendru, EdF a korejskou KHNP, která postavila vedle domácích aktivit mimořádně úspěšně jadernou elektrárnu Baraká se čtyřmi 1400 MW bloky ve Spojených arabských emirátech, první takové jaderné za řízení v arabském světě. Dvouleté zpoždění zavinila ne dostatečně rychlé vyškolení arabského personálu obsluhy jaderné elektrárny. Na americké banky je jasně vidět časové zpoždění všech tří výše zmíněných projektů jaderných elektráren EdF v Británii, Francii a ve Finsku.
Jaderné náklady a délka výstavby ve světě
Zdroj: https://www.jpmorgan.com/insights/outlook/market-outlook/eye-on-the-market-heliocentrism
Projekt JE Baráka ve Spojených arabských emirátech považuje Mezinárodní agentura pro atomovou energii za „příklad proměny vize ve skutečnost“, jak uvedl generální ředitel MAAE Rafael Mariano Grossi (Madsen Citace2021 ). Jihokorejská společnost KHNP/KEPCO zde společně se SAE postupně postavila a zprovoznila za 12 let 4 bloky APR 1400 (poslední v roce 2024) s kombinovanou jmenovitou kapacitou 5600 MW a náklady 32 miliard USD (Power Technology Citace2020). Tento projekt si vedl dobře ve všech čtyřech kategoriích (OECD/NEA Citace2020) označují za klíčové pro nízké náklady a krátkou dobu výstavby; (1) vyspělost návrhu a dodavatelského řetězce; (2) efektivitu řízení projektu; (3) stabilitu a předvídatelnost předpisů v oblasti jaderné bezpečnosti; a (4) politický rámec (z hlediska politického vedení a projektů s více bloky). Skutečné náklady klesly mezi prvním a čtvrtým blokem v jaderné elektrárně Baráka o více než 50 % (Citace2019).
Vedle dalších aspektů EdF také v tendru požadovala, aby si ČR sama zařídila (a zaplatila) licenční řízení na nový projekt tlakovodního reaktoru s maximální Českem požadovanou kapacitou 1200 MW (standardní reaktor EdF má 1600 MW), kdežto KHNP licenční řízení na nabízený 1000MW blok pro ČR provede na své náklady.
Kromě toho experti nemohli nezaznamenat zničující zprávu nejvyššího kontrolního úřadu Francie, jímž je Účetní dvůr (Cour des comptes). Podle jeho hodnocení není francouzský jaderný průmysl připraven na výstavbu nových bloků. Staví příliš draze a má také potíže s délkou výstavby a kvalitou. EdF by se měl podle auditorů zaměřit na domácí projekty a neměl by se kapitálově a personálně vysilovat budováním jaderných bloků ve Velké Británii nebo v České republice, napsal ve své auditní zprávě ze 14. ledna 2025. Plánovaná výstavba šesti nových bloků vylepšeného typu EPR2, kterou už před třemi lety oznámil prezident Emmanuel Macron v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a energetickou krizi, tak podle Účetního dvora nevypadá v tuto chvíli reálně.
Křečovitá a do značné míry až hysterická reakce představitelů EdF svědčí o tom, že se očekávaného úspěchu jihokorejské jaderné společnosti KHNP při výstavbě nových jaderných elektráren v Česku oprávněně bojí. Pokud věříme v úspěch KHNP, pak se pochopitelně Korejcům otevřou brány zájemcům z celé Evropy, kde si doposud EdF asi myslela, že má jaderné „právo první noci“ a kde se chystá velká jaderná renesance.
Přestože řada různých méně či více kvalifikovaných odborníků kritizovala skutečnost, že KHNP se stáhla z jiných evropských projektů a soustředí se z kapacitních důvodů jen na Česko, čímž prý zmizely šance českých dodavatelů na zahraniční jaderné zakázky, tato koncentrace je pro Česko časovou i finanční výhodou. A pokud jde o tolik kritizované nezahrnutí tvrdého 60% podílu potenciálních tuzemských dodavatelů v podobě snad i bianco šeku od KHNP, samotná soutěžní žaloba EdF dokazuje, že pokud nebude uskutečněno Korejci slibované transparentní výběrové řízení v letech 2026 až 2028, stavbu by strašlivě zatěžovaly neustále soudní žaloby neúspěšných účastníků. Co se děje s výstavbou metra linky D v Praze, by byla pro těžké spory v netransparentně zadaných zakázkách pro Dukovany jen malým předkrmem.
Na adresu francouzských přátel a dosavadních spojenců České republiky v EU (když je tedy EdF 100% státní firmou) by vláda ČR měla jasně říct: Česko není žádná „Banánová republika“ a ani země, o níž by se mohlo v cizině o nás bez nás zase rozhodovat jako v září 1938 v Mnichově, nebo dnes v Bruselu.
Je tedy očividné, že EdF nebude akceptovat výzvu a nezveřejní svou nabídku, když o konkurenční korejské nabídce představitel francouzské firmy prohlásil, že „je příliš dobrá na to, aby byla pravdivá“. Proto by ČEZ a vláda ČR měla Krajskému soudu v Brně v neveřejném řízení dodat poklady pro rychlé soudní rozhodnutí o tom, že v souzeném tendru nemohly stovky expertů ČEZ a vláda ČR jako řádní hospodáři rozhodnout jinak než ve prospěch nabídky KHNP. Opozice v čele s hnutím ANO by takové rozhodnutí měla podpořit, nikoli požadovat jeho odklad, až snad bude u moci jiná vláda. O nutnosti úspěšného jaderného tendru se v Česku vážně jedná už 15 let, poslední byl zrušen v roce 2014. Další odklad by měl na klíčové rozhodnutí o budoucí dominanci jaderné energetiky v Česku zřejmě smrtící vliv.
Nebudeme přepisovat mytickou historii ani francouzský Goliáš (57 jaderných reaktorů v provozu) nemá šanci zde v ČR porazit korejského Davida, protože ten už mimochodem postavil 34 jaderných bloků. Věřme, že další plánované čtyři velké skutečně přibydou v Česku pro naši energetickou bezpečnost a prosperitu na dalších 80 až 100 let.
https://assets.jpmprivatebank.com/content/dam/jpm-pb-aem/global/en/documents/eotm/heliocentrism.pdf
https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/14786451.2024.2355642
