Templáři v lázních

Člověk by tu teď čekal nějakou stať o templářské hygieně při dobývání Svaté země, při jejím držení, případně při provozování templářské cestovní kanceláře pro křesťanské poutníky tamtéž. Ale chyba lávky. Mne čeká tento čtvrtek večer přednáška v LD Moravan v Lázních Teplice nad Bečvou. A tak si budeme v lázních před-vyprávět o legendárním templářském pokladu.

Řád, který měl podle starších autorů po Evropě až 9000 hradů, dvorců, tvrzí a domů, byl v podstatě střihem a náhle ukončen zásahem krále a papeže v roce 1307. Hromadné zatýkání začalo ještě za tmy ráno v pátek 13. října. Od té doby jako mor obchází západní svět pověrčivé strašidlo tzv. triskaidekafobie, chorobného strachu z kombinace 13. dne v měsíci a 5. dne v týdnu.

Když nakonec byli po pár letech přední templáři, včetně velmistra Jacoba de Molay a preceptora Normandie Geoffroye de Charnay, po mnohém mučení a torturování nakonec na jednom pařížském ostrůvku upáleni, rozšířila se legenda o tom, že během pomalého pečení na ohni stihl povolat starý velmistr krále Filipa Sličného a papeže Klementa V. před boží soud. Advokáta Nogareta, který všechna ta vylhaná obvinění sepsal, už volat nemusel. Ten zemřel ještě před procesem.

Podle jiných řekl prý velmistr jen slova SPES MEA IN DEO EST. Všechna má spása je v Bohu, což se později stalo devizou jistého vysokého stupně řádu svobodných zednářů, který se na templáře rád a často dovolává. Ať tak či tak, zakrátko po procesu umírá papež velmi krutou a trýznivou smrtí a po něm o pár měsíců i hrabivý král Filip Sličný (nebo chcete-li krásný), kterému se ale vůbec nechtělo vracet peníze půjčené od templářů.

A protože to byl opravdu pohledný panovník, zasáhla vyšší moc zejména v tomto směru. Při pohřbu ho asi nikomu raději neukázali, i když na soudobých kresbách je to vykresleno propagandisticky poněkud jinak. Nu a po konci řádu na nástupnické johanity zbyly nemovitosti, skot i brav; ale peníze, hotovost a všechno to, co řád získal na darech pro vedení svaté války na Blízkém východě, všechno to, co si vypěstoval na svých dvorcích a dvorech a prodal na trzích a směnil za lesklý peníz, se jaksi nenašlo. A to si dal král záležet, aby akce proběhla až po žních, aby bylo sklizeno a zobchodováno.

A legendy povídají cosi i o tom, že první „archeologové“ templáři si našli pod svým pozemkem na území někdejšího Šalomounova chrámu nějaké cennosti a cenné znalosti různé povahy. Když k tomu připočteme ještě to, že nám sem vozili koření, šperky, kovy a také třtinový cukr, ptáme se, kde ten poklad je.

Odpovědi na tyto záhady se pokusím přinést ve své přednášce s názvem „Legendární poklad řádu Templářů“. Pokud zrovna pobýváte jako ubytovaní hosté v Lázních Teplice nad Bečvou, rád vás uvidím a osobně přivítám tento čtvrtek 29. října v 19:00 ve Společenském sále LD Moravan. Setkání je pro lázeňské hosty připraveno v rámci zdejšího kulturního programu.

Zdroje: Vlastní výzkum autora, program kulturních akcí LD Moravan

Literatura: Jaroslav Šedivý, Tajemství a hříchy rytířů templářského řádu, 1999