Článek
Ve středu se chystám do uherskohradišťské knihovny s přednáškou o krvavé grófce Alžbětě Báthoryové, která zle řádila sotva pět kilometrů za našimi dnešními hranicemi. A jak už to bývá, na každé předchozí přednášce padne nějaký dotaz, který vyžaduje do příště lepší vysvětlení. Jak to tedy bylo s rodinnými poměry čachtické bestie?
Prvně je potřeba vyvrátit jednu legendu. Léta už se vypráví, že proslulý „napichovač“ neboli Vlad III. Dracula, aka Tepeš, byl jejím příbuzným. Nebylo tomu tak, ale rody Basarabů a Báthoryů k sobě měly velmi blízko a pomáhaly si. Oba rody také stály u založení Dračího řádu (Societas Draconistarum), který ovlivnil jejich erby a symboliku. Ale ne o tom chceme hovořit.
Rodiče Alžběty byli příbuzní, jakoby se dvě větve rodového stromu jen znovu do sebe zapletly a způsobily tak podle mnohých krvavé následky v potomkovi Alžbětě. Otec Jiří Báthory a matka Anna Báthoryová byli bratranec a sestřenice z druhého kolena. Měli společné pradědečky a prababičky (sdíleli předky z dřívějších generací rodu Báthoryů, který se rozdělil na ečedskou a somlyóovskou větev). Z genetického hlediska byl tento sňatek v rámci jedné rodové linie natolik blízký, že v průběhu generací vedl k výraznému hromadění dědičných vad a psychických anomálií v obou větvích rodu.
Když se Alžběta Báthoryová v 15 letech 8. května 1575 ve Vranově nad Topľou vdávala, byla už sirotkem. Osiřela už v 10 letech, v roce 1570 přišla o oba rodiče. Přesto stihl její otec domluvit sňatek s turkobijcem Františkem I. Nádasdym. Než se vzali, byli pět let zasnoubeni a Alžběta dokonce nějakou dobu bydlela před sňatkem v Sárváru, aby se s novou rodinou sžila. Místo rodičů ji do té doby vychovával její starší bratr Štěpán Báthory. Výsledkem výchovy, přísně kalvinistické, byla mimořádně vzdělaná a inteligentní žena, která hovořila a psala čtyřmi jazyky. Na svatbu tehdy přijelo 4 500 hostů a trvala několik týdnů. Spojily se tehdy obrovské rodinné majetky.
První dítko se jim narodilo až 10 let po svatbě. Dcera Anna se dožila dospělosti a provdala se za Mikuláše Zrínského. Poté Uršula, 15 let po sňatku, která ale zemřela v dětství. Poté Kateřina, 19 let po sňatku, jež se také dožila dospělosti a provdala se za Jiřího Drugeta. Poté stále očekávaný mužský potomek a dědic rodu Ondřej, až 21 let po svatbě. Rodičům ale zemřel v sedmi letech. A tak se nakonec pokračovatelem rodu stal až Pál – Pavel. Narodil se jako poslední 23 let po svatbě. Otec mu zemřel, když mu bylo pouhých šest let.
Nevíme, jestli to byly všechny děti, protože tehdy se kolikrát některé nešťastné porody ani nezapisovaly a i v případě Báthoryové některé kroniky hovoří ještě o synech Mikulášovi a Jiřím, kteří měli zemřít ještě jako nemluvňata. Zlí jazykové si všímali té desetileté nemožnosti zplodit dítě a přisuzovali to jedni časté nepřítomnosti otce, který byl neustále na služební cestě na frontové linie proti Turkům, jiní zase čarodějnici Darvulii. To druhé můžeme zamítnout jako anachronismus, Darvulie se totiž objevila na jejím dvoře až v roce 1594. Jiní by to zase rádi svedli na údajné těhotenství a potrat rok před svatbou s jistým rolníkem jménem László Bende. Tato novodobá historka, kterou přední slovenský historik Pavel Dvořák správně označil jako novodobou fámu, nějak nepochopila přísně kalvinistické období její výchovy a příprav na sňatek.
Jedno je ale jisté, jejich manželství bylo takzvaně sexuálně konzumované a oba manželé se asi velmi snažili o syna. Což se jim nakonec podařilo a tento syn nakonec zachránil rodinný majetek po zatčení své krvelačné matky. Ale o tom až příště.
