Článek
Pověsti o bájných pokladech a zlatých mincích ze Svaté země či Orientu, které s sebou templářští rytíři přivezli do Evropy, přitahují hledače záhad po celá staletí. Z trojice proslulých českých a moravských památek byl však podle legend nalezen a vyzvednut jen poklad na zámku Blatná. Na hradě Veveří zůstávají cennosti dodnes ukryté hluboko v podzemí a z darovaného zlomku templštejnských pokladů měli mít podle staré brněnské pověsti užitek dominikáni, kteří za zlato věnované přízrakem templářského komtura dvěma bloudícím mnichům nechali vystavět vysokou bílou věž svého kostela sv. Michala v centru Brna.
Zámek Blatná
Na zámku v Blatné byl poklad ukryt všem staletí na očích. Nacházel se v tajné dutině ve zdi hradní Tabulnice, velkého hodovního sálu ve třetím patře starého paláce v půlnočním křídle. Stěnu zde zdobila rozměrná freska zobrazující průvod templářských rytířů v poušti, které vedl mouřenín svítící lucernou na jeden kámen, přičemž všichni seřazení templáři za ním na onen lapis upřeně a pevně hleděli. Zatímco samo zámecké panstvo už na starou malbu dávno přivyklo a při slavnostních hostinách nad jejím významem nijak nebádalo, v osvíceneckém, avšak zároveň romanticky mysticizujícím 18. století, opředeném zednářskými legendami, upoutala pozornost všemi mastmi mazaného zámeckého písaře. Ten nad výjevem dlouze dumal při podávaných chodech, až u jedné večeře konečně prohlédl jeho mluvící znamení a pochopil, že malba ve skutečnosti ukazuje skrýš v kameni přímo v tomto hodovním sále. Ještě téže větrné noci se po hostině tajně vrátil s malým kladívkem do liduprázdné a opuštěné síně koupající se v přísvitu měsíce, opatrně stěnu proklepal a podle dutého zvuku bezpečně odhalil místo úkrytu. Poté už jen vyčkal na první bouřlivou noc, vkradl se do síně a v okamžicích, kdy oblohu křižovaly blesky a hned za nimi burácely hromy, proboural krumpáčem dutinu ve zdi a poklad si odnesl. Ze zámku následně kvapně odkvačil a zmizel neznámo kam. Zůstává až s podivem, že bohatství přečkalo ve zdi po celá staletí. Na Blatné totiž už ve 13. století působili johanité, jejichž řádový erb dodnes zdobí zámecké interiéry. Ačkoliv právě tento rytířský řád po zrušení templářů po celém světě přebíral jejich majetky a pátral po jejich skrytém jmění, poklad zazděný v Tabulnici zůstal utajen i jim.

Autor článku v rámci templářské prohlídky Blatné staví z novodobých templářů živý obraz. Napravo velkopřevor O.S.M.T.H. Pavel Halada
Hrad Veveří (alias Bitýš či Vrchnov)
Na moravském hradě Veveří hovoří legendy o tajných zasypaných chodbách hluboko v podzemí hradu nebo v okolí nedalekého kostelíku Nanebevzetí Panny Marie, zvaného kaple Matky Boží. Podle pověsti tam rytíři po zrušení řádu ukryli dvanáct stříbrných soch apoštolů v životní velikosti, které dříve získali z kláštera Porta Coeli a jež měly být původně kořistí knížete Břetislava I. z Polska. Poklad nebyl nikdy nalezen a podle pověstí na svého objevitele stále čeká.
Pátralo se po něm přitom už dávno před nástupem moderní techniky. V průběhu 18. a 19. století se o tajné chodby a ukryté stříbro zajímali nejen tajní kopáči, dobrodruzi a proutkaři, po nichž v okolí kaple i v hradním sklepení zůstaly jen zasypané šachty a proražené zdi, ale i samotní majitelé panství. Po pokladu pátrali hrabata ze Sinzendorfu, podnikatelé z rodu Mundyů, šlechtici z rodů Sinů a Ypsilantiů i poslední soukromý majitel hradu, dobrodružný britský baron Maurice Arnold de Forest, který Veveří držel až do roku 1925. Ani amatérské výpravy a senzibilové v dobách první republiky však poklad neobjevili. V novodobé historii pak na tyto staré výpravy navázali badatelé s moderními přístroji a hned třikrát zde na jejich objednávku měřili podzemní anomálie i najatí geofyzici.
První z těchto novodobých průzkumů odstartoval v roce 1967, kdy se skupině brněnských nadšenců dostal do rukou starý plánek s německým popisem a údaji v sázích, který některé prameny spojují právě s archivy bývalých majitelů z rodu Mundyů. Jeden z hledačů na náčrtu podle terénu bezpečně rozpoznal prostor mezi západní branou hradu a kaplí Matky Boží. V místě výrazně označeném písmenem Z pak skupina při kopání skutečně narazila na záhadnou mramorovou desku zabalenou do zetlelé látky, osázenou mosaznými ručičkami a podivným zaměřovacím zařízením, jehož účel se dodnes nepodařilo objasnit. Tyto napínavé události okamžitě rozpoutaly na Moravě hotovou zlatou horečku a inspirovaly brněnského spisovatele Vladimíra Kováříka k napsání slavného dobrodružně-špionážního románu Poklad cagoulardů z roku 1969, v němž Veveří vystupuje pod krycím jménem hrad Bitýš a o templářské dědictví v něm usilují potomci francouzského tajného bratrstva. Právě hmatatelný nález desky i rozruch kolem knihy přesvědčily úřady a památkáře, aby v červnu 1971 začali průzkum, do kterého nastoupili specialisté z tehdejšího národního podniku Geofyzika Brno. Přístroje na poli u kaple i v jejím okolí zachytily výrazné podzemní anomálie naznačující duté prostory, avšak zkušební vrt v hloubce pěti metrů zastavila nečekaně tvrdá, neprostupná překážka, přes kterou se tehdejší technika nedostala. Výzkum byl ukončen a tajemství zůstalo pod zemí.

Kaple Matky Boží u hradu Veveří
Zdejší tajuplná atmosféra přilákala v roce 2003 také mého kolegu z branže, spisovatele a záhadologa Arnošta Vašíčka, který zde nechal natáčet úvodní díl mysteriózního seriálu Strážce duší s názvem Tajemství Templu, v němž hrad Veveří vystupuje pod jménem Vrchnov. Filmový štáb tehdy pracoval přímo v kapli Matky Boží, v okolí staré hradní studny i v hradní věži, kde se děj točil kolem děsivého nálezu lidské lebky s čelistmi uzamčenými kovovým zámkem.
Podruhé si geofyziky v roce 2011 přizval historik a archeolog Zeno Čižmář, aby vědecky prověřil templářskou legendu pro chystanou výstavu, a georadar tehdy odhalil neznámou klenbu pod zdí kostelíku. Potřetí si pak jejich služby v roce 2019 objednal opět kolega Vašíček kvůli natáčení dokumentárního cyklu České tajemno. Dochované kroniky a listiny sice o templářích na Veveří i o jejich tajném sněmu z roku 1304 mlčí, ale právě toto ticho dává staré pověsti její největší kouzlo.

Hrad Templštejn u Moravských Budějovic
Zřícenina Templštejna
Pověsti umisťují truhly plné zlatých mincí ze Svaté země či Orientu a vzácných drahokamů do rozsáhlého sklepení a zasypaných podzemních chodeb pod zříceninou hradu Templštejn nad řekou Jihlavou. Cennosti tam nejprve ukryli samotní templáři před zánikem řádu. O něco později pak v těch samých tajných prostorách hromadil svou kořist i pozdější hradní pán, krutý bratrovrah a loupeživý rytíř Ingram, aniž by vůbec tušil, že své poklady ukládá hned vedle dávného templářského bohatství. Oba poklady tak zůstávají zasuté v podzemí hradu, ačkoliv zlomek tohoto bohatství kdysi pomohl brněnským dominikánům vystavět jednu ze dvou štíhlých bílých věží jejich kostela a podle některých vyprávění zlato postačilo i na druhou z nich. Podle lidového vyprávění k ukrytým truhlám vede tajný vchod, který se otevírá pouze jednou v roce na Velký pátek, a nikomu se je dosud nepodařilo vynést. Templštejn byl na konci 13. století sídlem moravské templářské komendy, avšak po zrušení řádu v roce 1312 si hrad za dodnes ne zcela vyjasněných okolností přisvojila světská šlechta, konkrétně mocný rod pánů z Lipé.
Touha objevit templářské tajemství však na tomto odlehlém místě neuhasla ani v novější době. Když jsem v roce 1997 zamířil na jednu ze svých osamělých výprav na Templštejn, byl tehdy hrad opuštěný, zarostlý v hlubokých lesích a stál stranou většího zájmu turistů. O to větší bylo moje překvapení, když jsem na nádvoří narazil na skupinku dobrodruhů, kteří si nad hradní studnou postavili dřevěnou konstrukci s rumpálem a usilovně ji odtěžovali, aby se dostali až na původní úroveň ze 13. století. Na otázku, co v hlubině hledají, mi s naprostou vážností odvětili, že pátrají po svatém grálu.
Památky po templářích a pozvánka na přednášky
Původní templářské zdivo se na našem území dodnes ukrývá například v jádru zámku a nejstarších sklepeních v Čejkovicích nebo v nepřístupném podzemí pod Pražskou křižovatkou, kde leží archeologické pozůstatky pražské rotundy sv. Vavřince. Na jejím místě dnes stojí odsvěcený gotický kostel sv. Anny, který slouží jako mezinárodní kulturní a duchovní centrum. Objekt vlastní český stát, spravuje ho Národní divadlo a dlouhodobě jej má pronajatý Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Pokud vás tajemná historie rytířského řádu láká, srdečně vás zvu na svou přednášku a promítání s názvem Legendární poklad Řádu templářů. Tentokrát v ní však ponechám české a moravské legendy stranou. Budu hovořit o tom, jak řád vznikl, co všechno pro Evropu udělal, jak dramaticky skončil a zaměřím se na jeho legendární poklad zachycený v jedné staré a dnes už téměř zasuté legendě přímo z Francie. Přednáška se uskuteční ve středu 18. 11. 2026 v 17:30 v zasedací síni radnice ve Stodě (pořádá Městská knihovna Stod, vstupné 50 Kč), ve čtvrtek 19. 11. 2026 opět v 17:30 v sálku Městské knihovny Kdyně (vstupné 50 Kč) a konečně v pátek 20. 11. 2026 v 17:00 v Městské knihovně Karlovy Vary na ulici I. P. Pavlova, kde je vstup zdarma. Těším se na viděnou!




