Článek
Proč Nemesis? V obecném povědomí jde o starořeckou bohyni pomsty s dosti úctyhodným postavením v hierarchii řeckých bohů. Pomstě bez tribunálů by odpovídalo, že Nemesis měla pravomoc samosoudkyně uvalit neštěstí na ty, kdo se nějak provinili. Avšak: stejně tak bylo jejím úkolem oceňovat nějakou porcí štěstí ty, kdo se zasloužili o obecné blaho. Tady už nám to s pomstou nějak nehraje…
Zdá se, že to neštimovalo ani Albertu Camusovi, a po nahlédnutí do análů nás poučuje: „Nemesis je bohyně MÍRY, střežící neúprosně každé její porušení.“ Míry, nikoli pomsty! Camus ji povolává do akce v roce 1951 v naději, že obnoví tu správnou míru narušeného poválečného světa. V antice fungovala chladnokrevně, nikoli pomstychtivě. Racionálně, nikoli emocionálně. Dlužno ovšem dodat, že trestala nejen zločiny, ale i zpupné chování, které narušovalo ustálenou etiku a etiketu. Historici soudí, že měla dvojnásob práce s přídělem neštěstí, než s odměňováním šťastným losem… Lidská přirozenost se – bohužel – příliš nezměnila a století dvou světových válek to jen potvrdilo. Poválečný svět potřeboval zásah obnovitelky míry víc než kdy jindy.
Jestliže se na přelomu milénií mohlo zdát, že Nemesis už nepotřebujeme, pak události posledních let ve východní Evropě nás vyvedly z omylu. Ruský imperiální medvěd se probudil z krátkého zimního spánku a hladový zamířil na západ. Svévolné překračování hranic, zpupné ignorování všech mezinárodních pravidel a závazků, lež vydávaná za pravdu, pyšný pocit vyvolenosti – to vše už tady bylo. Nic nesymbolizuje ruské dějiny lépe než pouťová atrakce ruské kolo s věčným návratem téhož neředěného zla.
Snad to s námi není až tak špatné a Komenského volání po „nápravě věcí lidských“ se podařilo oživit v naší středoevropské domovině a – po sejmutí brýlí mámení u prozřelých – přivolat opět k dílu Nemesis. Používá drony místo křídel a z výšky ohledává terén. Pomáhá všestranně napadené Ukrajině distribucí potřebných materiálních prostředků, vedením průzkumu a registrací ruských zločinů. K její výbavě patřila v antice také uzda, bič a meč. Pokud se nepodařilo nasadit uzdu narušovatelům míry a donutit je dodržovat ustálený řád, nastoupil bič a v případě nepoučitelnosti meč. Nezdá se, že by se Rusové dokázali z dějin poučit. Přitom po nich chceme zdánlivě samozřejmé věci: nelhat, nekrást, neznásilňovat, nezabíjet. Ano, tyto základní principy lidského soužití jsou k nalezení ve všech náboženských či etických kodexech od Východu k Západu a tvoří základ lidské CIVILIZACE. Koncept „Ruského světa“, jak nám ho vnucují ideologicky, prostřednictvím pátých kolon a nyní i zbraněmi kremelští propagandisté a jestřábi, je však veskrze ANTICIVILIZAČNÍ a narušuje míru ve všech naznačených směrech. Antická Nemesis byla trpělivá a neustala, dokud nebyla obnovena míra a spravedlnost naplněna. Není vyloučeno, že s Rusy neuspěje. Pak doporučuji nasadit ERÍNYE alias Fúrie – ty se příliš nezabývaly spravedlností a narušitele „řešily“ s dravou pomstychtivostí…
Zdroje:
CAMUS, Albert (originál 1951). Člověk revoltující. Česky Praha: Garamond 1995 a 2007
ZAMAROVSKÝ, Vojtěch (1996). Bohové a hrdinové antických bájí. Praha: Brána.
https://www.dronynemesis.cz/
