Článek
Rozhlédneme-li se po světě, co chvíli je v nějakém velkoměstě pořádána demonstrace na podporu Palestiny – jde však vesměs o protesty proti vojenskému zásahu Izraele v pásmu Gazy. O žádné palestinské demonstraci, která by po Hamásu požadovala propuštění izraelských rukojmích, a tím ukončení války, jsem se dosud nedoslechnul. Platí to i pro palestinské demonstrace, které se mediálně velmi hlasitě distancovaly od Hamásu – i takové demonstrace se omezovaly jen na protesty proti chování Izraele.
Určitý střípek odpovědí na vznesené otázky poskytují nedávné zprávy o průběhu osvobození čtyř izraelských rukojmích. Tři unesení Izraelci byli vězněni v bytě palestinského novináře pracujícího pro palestinský list spřízněný s Hamásem a financovaný neziskovkou People Media Project. Jde o novináře, který dříve pracoval jako mluvčí palestinského ministra práce a jako reportér na volné noze pracoval i pro televizi Al-Džazíra.
Během zmiňované osvobozovací operace se izraelští vojáci dostali pod těžkou palbu, proto požádali o vzdušnou podporu, a tímto vývojem došlo k nepředvídatelně vysokému počtu civilních obětí.
Jak s těmito zprávami naložit, co si z nich můžeme vzít? Často jsme v pokušení vnímat Hamás jako militantní radikály snažící se vrážet klín mezi Palestinu a Izrael, a Palestince vnímat jako oběť. Není divu, vždyť je to Hamás, kdo svým říjnovým útokem proti Izraeli celou válku vyvolal a stále ji udržuje odmítáním vydat zajatá rukojmí, a svými životy na to doplácí tisíce palestinských civilistů.
Jenže můžeme Hamás stokrát obviňovat, že zneužívá řadové Palestince jako živé štíty, že rostoucí počet palestinských obětí je jen vodou na mlýn Hamásu, že život běžných civilistů nemá pro Hamás žádnou hodnotu – ale zprávy z osvobozování izraelských rukojmích vykreslují poněkud jiný obraz vztahu Hamásu a Palestinců. Namístě jsou proto následující otázky. Jsou Palestinci opravdu obětí zneužívanou Hamásem? Proč tedy Palestinci netlačí Hamás k ukončení války skrze propuštění izraelských rukojmích? Proč Palestinci naopak Hamásu ve skrývání rukojmích aktivně pomáhají?
A tak zatímco v Izraeli vidíme sílící tlak na izraelskou vládu k ukončení války, chování Palestinců budí velké rozpaky.
Tento článek není útokem proti Palestincům. Popisuji jen to, co vidím, nebo lépe řečeno, co nevidím. Nevidím snahu Palestinců ukončit válku odstraněním její příčiny. Proč to tak je, to nevím, zprávy o průběhu osvobozování rukojmích ale dávají tušit. Otázka „Kde jsou palestinské mírové demonstrace proti Hamásu za propuštění izraelských rukojmích?“ má v tomto smyslu jednoduchou odpověď. Běžní Palestinci proti zadržování izraelských rukojmích Hamásem neprotestují, protože se mnohdy sami na ukrývání izraelských rukojmích aktivně podílejí. Přinejmenším pak proto, že s teroristickou akcí Hamásu, která rozpoutala válku, vnitřně sympatizují.
Nepíši to proto, abych to soudil, ale protože je třeba si to uvědomit. I v případě, že by se podařilo úplně zničit Hamás, o žádné definitivní řešení nepůjde. Terorismus má mezi Palestinci podporu, ze které povstane další Hamás nebo další Hamásy. Než nekonečné snahy o fyzickou likvidaci všech teroristů bude do budoucna mnohem důležitější vymyslet způsoby, jak zbavit terorismus podpory mezi Palestinci. Určitě to bude kromě jiného souviset s přemýšlením, jak zajistit, aby pomoc Palestině přicházející z celého světa, včetně Evropy, podporu terorismu mezi Palestinci kontraproduktivně přinejmenším neživila, nýbrž vykořeňovala. Že to nebude jednoduché, to je zřejmé - místo nekonečných pokusů vykořenit terorismus válkou s teroristy je však třeba vymýšlet cesty do budoucna.
Vůbec neupírám zemi napadení teroristy právo na obranu a na pokusy o likvidaci teroristů. Cesta do budoucna ale určitě vede jinudy.
