Článek
Zatímco ještě před pěti lety je poslouchalo jen pár stovek tisíc lidí, dnes jsou to desítky milionů. Podle odhadů by v roce 2025 mělo mít podcasty v Číně přes 150 milionů posluchačů.
Svoboda, ale jen na chvíli
Čínská vláda si pečlivě hlídá, o čem se mluví. Populární aplikace jako Ximalaya nebo Qingting proto automaticky kontrolují každý nový díl. Politika, lidská práva nebo kritika režimu? To se k posluchačům vůbec nedostane. Přesto si lidé nacházejí cesty, jak se bavit o tématech, která jim jinde chybí – třeba o historii, psychologii nebo o každodenním životě.
Je to trochu paradox: zrovna v zemi s jednou z nejpřísnějších cenzur na světě se podcasty staly prostorem, kde si lidé dovolí mluvit otevřeněji než v novinách či televizi.
O čem se mluví nejraději
- Historie a kultura – mladí tvůrci vyprávějí o čínských dějinách z nových úhlů.
- Duševní zdraví – téma, které jinde moc slyšet není.
- Sport a hry – basketbal i počítačové hry patří mezi hity.
- Ekologie a příroda – mladí se zajímají o udržitelnost a vlastní odpovědnost.
Lidé, kteří udávají tón
Bývalý novinář Cheng Yanliang si založil podcast Left-Right. V malém studiu v Šanghaji mluví o válečné špionáži, ochraně ohrožených zvířat, ale i o starověkém Herodotovi. Jeho pořad má miliony posluchačů.
Wang Ziyue, kulturní kurátorka, zase vede pořad Zhong Nü Radio, kde se se svými přáteli baví o životě, psychice nebo i o sexuálním obtěžování na univerzitách. To je téma, které by v novinách nikdy neprošlo. Přesto si její podcast našel přes 16 tisíc odběratelů a kolem pořadu se vytvořila komunita na sociální síti WeChat.
Cenzura na dohled
Každý, kdo v Číně něco tvoří, ví, že hranice svobody se mohou kdykoli změnit. Dnes projde epizoda o feng shui, zítra může být smazaná. „Čím populárnější obsah je, tím více přitahuje dohled,“ upozorňuje odborník na média David Bandurski.
Podcasty tak balancují na tenké linii. Na jedné straně nabízejí svobodu vyprávění, na druhé straně se nikdy neví, kdy zasáhne cenzura.
Malý zázrak v digitální říši
V Číně se dnes většina lidí baví krátkými videi nebo hraním her. Podcasty nikdy nebudou tak masové. Přesto si vydobyly zvláštní postavení, jako místo, kde se dá mluvit osobněji a upřímněji.
Možná právě proto rostou. Lidé v Číně, stejně jako kdekoli jinde, chtějí slyšet příběhy a hledají prostor, kde zazní i něco víc než oficiální linie státu. A tak zatímco vláda hlídá každé slovo, mikrofon se stává nástrojem, díky kterému se k lidem dostane hlas, který by jinak zůstal neslyšený.
Zdroj:
