Článek
Digitalizace zdravotnictví má umožnit kvalitnější a dostupnější péči – například díky elektronickým záznamům, telemedicíně nebo lepšímu sdílení dat mezi lékaři. Jenže bez dostatečně připravených zdravotníků se tento potenciál nenaplní. Právě jejich digitální kompetence rozhodnou, zda nové nástroje skutečně zlepší práci lékařů a komfort pacientů, nebo zůstanou tato přání jen na papíře.
Zahraniční příklady ukazují, že cesta vede přes jasně definované kompetenční rámce, testování dovedností a cílené vzdělávací programy kombinující e-learning s praktickým školením.
Země jako Španělsko, Francie, Nizozemsko nebo Německo už vytvořily rámce digitálních dovedností, na jejichž základě připravují cílené vzdělávací programy určené právě lidem pracujícím ve zdravotnictví. Ty kombinují e-learning, praktický trénink a často i certifikaci. Výsledkem je přijetí samotné digitalizace, vyšší důvěra v nové technologie a schopnost využívat je v každodenní praxi.
Česko v začarovaném kruhu
Česko zatím takový rámec bohužel nemá. Ačkoli se digitální vzdělávání zdravotníků objevuje ve strategických dokumentech, v praxi zůstává roztříštěné a nesystémové. Probíhá převážně formou jednorázových projektů nebo iniciativ jednotlivých zařízení. Důvodem je i nízká míra digitalizace samotného systému, která nevyvolává silnou poptávku po školení – a bez poptávky nevzniká tlak na systematickou nabídku. Vzniká tak začarovaný kruh, kdy chybějící kompetence brzdí zavádění technologií a naopak.
Právě z tohoto důvodu přinesl think-tank Ministr zdraví rešerši zahraničních příkladů dobré praxe. Materiál ukazuje, jak lze digitální kompetence zdravotníků systematicky rozvíjet prostřednictvím jasně definovaných rámců, průběžného testování a vzdělávacích programů přizpůsobených různým profesním rolím. Inspiraci čerpá z projektů, jako je nizozemský DUTCH, německá Fraunhofer Academy nebo španělský kurz digitálního leadershipu.
Rešerše zároveň upozorňuje na úspěšné modely veřejně-soukromé spolupráce a možnosti zapojení do evropských iniciativ, které by mohly pomoci nastartovat změny i v českém prostředí.
Čas na změnu
Na evropské úrovni přitom přibývá závazků, které členské státy k digitálnímu vzdělávání zdravotníků přímo vybízejí. Například nové Nařízení o evropském prostoru pro zdravotní data (EHDS) výslovně ukládá povinnost zpřístupnit cenově dostupné a prakticky využitelné kurzy.
Změna přístupu k digitálnímu vzdělávání je nevyhnutelná. Měla by zahrnovat nejen jasně definovaný rámec digitálních dovedností, ale také jejich testování, rozvoj online platforem a začlenění digitální gramotnosti do výuky zdravotnických profesí.
První impulsy k těmto změnám přicházejí i z Česka – vznikají strategické plány a hledají se cesty k zapojení do mezinárodních iniciativ. Úspěch však bude záviset na jasném vedení, koordinaci a ochotě propojit veřejný, akademický i soukromý sektor.
