Lékárníci jako záchrana primární péče? Čtyři inspirativní příklady ze zahraničí

Jak pravidelně opakujeme - není potřeba znovu objevovat kolo. Podívali jsme se proto do ostatních evropských zemí, jak si na tom s kompetencemi lékárníků stojí a zmapovali příklady dobré praxe. Zkušenosti ze zahraničí potvrzují, že lékárníci mohou úspěšně podpořit primární péči a zlepšovat zdraví populace.

Jaké kompetence by mohli lékárníci po vzoru zahraničních zemí převzít?

Mnoho zemí v Evropě, ale i po po celém světě, směřuje k rozšíření působnosti lékárníků, konkrétně prostřednictvím zavádění očkovacích programů vedených lékárníky. Očkování v lékárnách se stává standardem, což zvyšuje dostupnost a proočkovanost populace.

V současnosti mohou lékárníci očkovat ve svých lékárnách v 15 evropských zemích proti chřipce a/nebo COVID-19. V 9 z těchto zemí mohou lékárníci podávat i další vakcíny a léky. Kromě toho mohou v nejméně 3 dalších zemích očkovací služby v lékárnách poskytovat jiní zdravotníci (například lékaři nebo zdravotní sestry). Ve více jak 12 zemích si můžete nechat změřit nějaký parametr (např. tlak, cholesterol) nebo udělat test a téměř ve všech zemích Evropy se můžeme setkat s nějakou další kompetencí - např. s vydáváním nouzové antikoncepce nebo opakovaným výdejem léků chronickým pacientům.

V Irsku poskytují lékárníci očkování proti chřipce již od roku 2011, přičemž dosud bylo v lékárnách naočkováno více než 1,5 milionu pacientů. Tato služba výrazně zlepšila dostupnost očkování, přičemž 16 % očkovaných pacientů se předtím nenechalo očkovat vůbec. 99 % z nich uvedlo, že by se do lékárny vrátilo na další očkování.

Od roku 2015 mohou lékárníci podávat vakcíny proti pásovému oparu a pneumokokovým infekcím bez předpisu. A od roku 2020 mají možnost očkovat proti COVID-19 i mimo prostory lékárny, například v domovech pacientů, školách nebo na pracovištích. Lékárny se staly klíčovou součástí národních očkovacích programů, podaly více než 10 % všech vakcín proti COVID-19 a 29 % očkování proti chřipce během sezóny 2022/23. Pacienti jsou s touto službou velmi spokojeni – 93 % ji hodnotí známkou 9/10 nebo 10/10.

Francie zahájila pilotní projekt očkování proti chřipce v roce 2017, který zahrnoval více než 60 % lékáren ve dvou regionech. Projekt prokázal efektivitu zapojení lékárníků a v roce 2019 bylo očkování v lékárnách umožněno na celostátní úrovni. V roce 2023 se pravomoc lékárníků rozšířila na předepisování a podávání všech vakcín v očkovacím kalendáři pro osoby starší 11 let. Díky zapojení lékáren do očkování došlo k nárůstu proočkovanosti proti chřipce o 10 procentních bodů. V sezóně 2020/21 naočkovali lékárníci více než 3,7 milionu lidí.

Lékárny se staly klíčovým hráčem také během pandemie COVID-19, kdy podaly 60 % všech vakcín proti COVID-19. Průměrné hodnocení spokojenosti pacientů s očkováním v lékárnách bylo 4,92 z 5, což potvrzuje, že pacienti oceňují rychlou a dostupnou péči v lékárnách. Pilotní projekt ukázal připravenost lékárníků se zapojit do očkovacích programů. Byli podpořeni odbornými kurzy a Francouzskou lékárnickou komorou, která prostřednictvím online platformy nejen školila, ale také monitorovala výsledky.

V Anglii bylo sezónní očkování proti chřipce lékárníky poprvé zavedeno na lokální úrovni v roce 2010 a od roku 2015 je poskytováno jako národní služba. Pacienti a široká veřejnost mohou nyní obdržet vakcínu proti chřipce v jakékoliv lékárně, a to bez nutnosti objednání. Podle dat PSNC tvoří téměř dvě třetiny (62 %) očkovaných v lékárnách osoby starší 65 let. Druhou největší skupinou jsou osoby mladší 65 let s chronickým respiračním onemocněním (12 %), následované pacienty s diabetem (8 %).

Od ledna 2021 mohou v Anglii lékárníci postupně podávat i vakcíny proti COVID-19. Zpočátku splňovalo vládní kritéria kapacity pro podávání vakcín proti COVID-19 pouze několik lékáren. Díky zmírnění těchto kritérií ke konci března 2021 podávalo vakcíny už více než 400 lékáren. Dne 22. března 2021 NHS England potvrdila, že na místech vedených lékárníky bylo již podáno přes 1,7 milionu dávek vakcín. Lékárny byly zapojeny i v Severním Irsku, Skotsku a Walesu, kde rovněž přispěly k očkování proti COVID-19. Aby mohli lékárníci očkovat, musí absolvovat speciální školení.

Hypertenze je tichý zabiják a klíčový rizikový faktor pro kardiovaskulární onemocnění. Detekce hypertenze v lékárnách ve Velké Británii tak přispívá ke včasnému odhalení a prevenci. V Anglii hypertenzí trpí téměř třetina dospělých, což je 12,7 milionu lidí. Tato nemoc způsobuje téměř polovinu všech infarktů a mrtvic a stojí NHS více než 2 miliardy liber ročně.

V roce 2021 zavedla NHS England pokročilou službu vyhledávání hypertenze v komunitních lékárnách. Lékárníci měří krevní tlak u osob starších 40 let a rizikové pacienty odkazují k lékařům. Služba zahrnuje i podporu zdravého životního stylu. Pilotní projekt v roce 2021 ověřil její efektivitu, což vedlo k jejímu zavedení na celostátní úrovni. Analýza ukazuje, že zvýšení detekce hypertenze vede k výraznému snížení výskytu kardiovaskulárních onemocnění.

Více než 73 % lidí vnímá lékárny jako snadno dostupné místo, kde mohou získat základní zdravotní péči. Pro očkování proti chřipce by tuto možnost využilo více než 54 % respondentů. Podpora této služby je nejsilnější mezi mladšími, vzdělanější respondenty, zejména rodiči dětí. Starší generace je k této variantě zatím konzervativnější.

Nejčastější volbou pro očkování je pro pacienty stále lékař (78,6 %), následovaný zdravotní sestrou (68,3 %). Nicméně téměř 37 % respondentů důvěřuje lékárníkům jako osobám, které by mohly provádět očkování, což je solidní základ pro rozvoj této služby. Polovina lékárníků (49,3 %) by zároveň měla zájem o rozšíření svých odborných kompetencí a absolvování vzdělávacího programu pro očkování. To naznačuje velký potenciál lékárníků pro podporu zdravotního systému.

Současná legislativa a technické požadavky ale brání lékárníkům v poskytování očkování, přestože by mohli přispět ke zlepšení dostupnosti této služby. Více v našem 1. článku.

Pilotní projekt by umožnil ověřit, jak může očkování nebo jiné úkony primární péče v lékárnách fungovat v praxi, přičemž rizika by se dala minimalizovat i díky postupné implementaci. Výsledky by pak poskytly cenná data pro další rozhodování.

Pilotní projekt by mohl probíhat v regionech s nedostatečnou dostupností lékařské péče, ale zároveň s adekvátním počtem obyvatel, aby byl vzorek dat reprezentativní a dostatečný. Zaměřit by se dalo např. na očkování proti chřipce nebo klíšťové encefalitidě a zapojily by se lékárny, které splňují potřebné požadavky. Projekt by tak přinesl nejen cenné poznatky o možnostech očkování v lékárnách v ČR, ale podpořil by i proočkovanost a vytvořil základ pro legislativní změny.

Ministr zdraví připravuje analýzy, které přinesou přehled o proveditelnosti a dopadech rozšíření kompetencí lékárníků v ČR. Spočítáme přínosy a náklady, prozkoumáme legislativu, sesbíráme dostupná data a poskytneme datový podklad pro tvorbu zdravotní politiky.

Posílení kompetencí lékárníků by mohlo pozitivně ovlivnit zdraví české populace s relativně minimální námahou. Úprava legislativy, která by dovolila např. očkovat, by mohla otevřít dveře prevenci a umožnit, nikoli nařídit, aby si pacient mohl jako první bod kontaktu vybrat například dostupnější lékárnu. Jak opakujeme často, je lepší levněji preventovat, než draze léčit. Jiné státy už to pochopily. Kdy to pochopíme my?

Zdroj:

Pharmaceutical Group of the European Union (PGEU). PGEU Position Paper on the Role of Community Pharmacists in Vaccination.