Článek
Když si tedy můžeme oddechnout, že si pan Padesát pětka našel práci a je v ní spokojený, mohly bychom se vrhnout na řešení dalších problémů jako je například jistá nástěnka hanby. Pokud tedy nenacházíte obzvláštní potěšení v dumání nad tofu karbanátky.
Mimochodem vsadím botky, že pokud se začne laboratorně vyrábět nejen „hovězí“, „vepřové“ a jiné nám známé maso, tak dříve nebo později budou firmy vyrábět i prehistoricky exotické flákoty. Tedy že bude k dostání i maso z například „blbouna nejapného“, „mamutí“, či dokonce „dinosauří“. Pak přijdou lidé, kteří si budou říkat paleofoodies a budou psát články a točit videa o tom, jak je fascinující, že baští křidýlka ptáka doda či stegosauří steak.
Zpátky k tématu, čímž je už zmiňovaná nástěnka hanby.
Každý bytový dům má svého magora. (Ne, vážně, tohle je tak spolehlivé, jako že na každé těleso působí gravitace). Když tě udivuje až frustruje chování nějakého souseda, aspoň si můžeš oddechnout, že tím magorem nejsi ty sám. Moje rodiče sužuje Morová rána. Její poslední významnější eskapádou bylo, že jednoho rána nakráčela s manžílkem do našeho domu (pustila ji jiná také povedená „dáma“) a rozkopala nám boty. Později toho dne nijak neprovokována vlepila mé mamince facku. Mamka si to ovšem nenechala líbit a štulec jí promptně vrátila. Ta mlaskla!
Blbé je, když se „váš“ magor ujal vedení domu a drží se ho zuby nehty. Přidejme k tomu praktiky jak za komunismu a máme zaděláno na krásné soužití.
Stará maminka se narodila a produktivní věk prožila za socialismu. V době velké míry kontroly a pokud soudruh, jakkoliv vybočoval, byl potrestán. Necháváš si narůst dlouhé vlasy? Jsi mánička s prozápadním myšlením! Chceš vyjet na západ? Tak jen se souhlasem nejen tvého šéfa, kolegů ale i správce budovy. A běda, jak se na západě zdržíte jen o den déle. Máte tu rodiče a to víte, nehody se stávají.
My z porevolučních generací tomu nemůžeme rozumět. Ale zkusím to přiblížit. Znáte experiment se šimpanzi a žebříkem?
Tlupa šimpanzů dostane do výběhu žebřík, ale kdykoliv se nějaký lidoop pokouší vylézt, dostane ránu elektrickým výbojem celá tlupa. Po čase už sice rány nedostávají, ale raději na žebřík ani nelezou, co kdyby. Do tlupy přibude nováček. Nepřekvapivě začne pln zvědavosti zkoumat žebřík – a dostane od ostatních po tlamě. Zkusí to ještě párkrát a vždy dostane výprask od ostatních, tak to prostě přijme jako pravidlo. Později přibude do tlupy další nový člen. No a jakmile i tento začne lézt na žebřík, bývalý nováček se automaticky připojí k původní tlupě a čerstvě příchozímu nařeže.
Neuklízení je žebřík a nástěnka hanby jsou elektrické šoky. Jenže skutečný život není experiment (většinou) a mladé rodiny, které se do domu nastěhovaly po revoluci už ty „elektrické šoky“ nevnímají, a tak je jim nástěnka ukradená. Jenže v mamince a jejich vrstevnicích je strach z kontroly jak v koze. Tohle logickými argumenty nevyvrátíte. Můžete u maminky přespávat, a kdykoliv má sněžit, tak si nařídit budíka na šestou ráno a ještě před svítáním rychle odhrabat sníh, ale mám dojem, že vás tato možnost nepotěší.
Epizoda s paní na úklid je úsměvná. Ovšemže nebudeme platit uklízečce, dokud se shodou okolností tento flek nehodí dceři paní správcové. To dá přeci rozum! Připomíná mi to tahanice o potraty. Pro-life odpůrkyně potratů jsou nejhorlivější, když jde o zákaz potratů druhých žen. Ony však samozřejmě stále právo na potrat mají. Jakmile se jim v těle uhnízdí nechtěné embryo, mávnutím proutku je argumenty o zabíjení lidského života a podobně přestávají zajímat.
Co se v takovém případě dá dělat? Domluvit se. Jen pár partají na tajňačku. Objednat úklid ze svého, který by byl proveden v době, kdyby správně uklízela některá z postarších dam nebo zlanařená dcera. A kdyby se snad někdo vyptával, tak staré tetičce přišla pomoci s úklidem neteř. Hotovo.
(Podobné texty si můžete poslechnout v podcastu Medvědomosti do ouška. Podcast si poslechlo již 600 lidí a ty můžeš být tím dalším.)
