Článek
Rodačka z Karviné měla maminku nadšenou divadelní ochotnici a odstartovala svoji hereckou dráhu studiem ostravské konzervatoře, kterou v roce 1985 navštívil slovenský režisér Dušan Rapoš. Hledal novou neokoukanou talentovanou dívčí tvář do připravovaného filmu Fontána pre Zuzanu a zaujala jej právě Vejmělková, která roli získala.
Role Zuzany jí doslova vystřelila do světa filmu - jen ve stejném roce se objevila v dalších pěti snímcích. O dva roky později ztvárnila další stěžejní postavu svojí herecké kariéry, a to Píšťalku ve filmu Jak básníkům chutná život režiséra Dušana Kleina.
Vejmělková platila za jednu z nejpůvabnějších hereček s nádechem nevinnosti a křehkosti. Neminuly jí tak ani role princezen. Za zmínku stojí zejména role zakleté princezny Agnes v méně známé, ale velmi povedené temné pohádce O Janovi a podivuhodném příteli (1990). Točila filmy ještě během 90. let, hrála mimo jiné i v hollywodském velkofilmu Dračí srdce (1996) a německých, polských nebo maďarských produkcích, ale pak ze světa herectví dobrovolně zmizela. Rozloučila se již nepříliš povedeným pokračováním filmu Fontána pre Zuzanu 3 (1999).
Věnovala se nejprve mateřským povinnostem, má dvě dcery Taru a Ritu, které jsou dnes již dospělé. Otcem není nikdo jiný než osudový muž, který ji pro svět filmu objevil, režisér Dušan Rapoš. Už během prvního natáčení mezi nimi vznikla láska na první pohled a po letech chození se v roce 2000 brali. A to dosti netradičně. Veselka totiž proběhla v USA v Las Vegas, Eva měla na sobě rudé šaty a oddával je dvojník Elvise Preseyho. Do roku 2004 pak žila rodina v zahraničí kvůli pracovním povinnostem jejího muže. Vztah s o 15 let starším režisérem jim kvete dodnes, navzdory původním kritikám, kdy byla Vejmělková označována za prospěchářku a zlatokopku.
Po návratu do vlasti rodina zakotvila v Havířově, kde žijí dodnes. Vejmělková se rozhodla v herectví i nadále nepokračovat a vrhla se na zcela jinou profesní kariéru. Na Palackého univerzitě v Olomouci vystudovala psychologii a dodnes se věnuje své vlastní psychologické a psychoterapeutické praxi. Ke studiu ji inspirovala i role drogově závislé dívky v dramatu Suzanne (1996). Používá při léčbě i metody hypnózy a další ojedinělé postupy, díky kterým spolupracuje i s lidmi v USA. Věnuje se partnerským vztahům, úzkostem, depresím a překonávání traumatických zážitků. Prošla si praxí i v Psychiatrické léčebně v pražských Bohnicích a specializovala se na závislé na drogách.
Filmy jsem začala natáčet, když mi bylo čtrnáct, pak přišla konzervatoř, krásná práce v divadle, ale o deset let později mi začalo vadit, že o své práci nemohu sama rozhodovat a jsem závislá na tom, co mi, kdo nabídne.
V posledních letech vzala Vejmělková film na milost a objevila se v několika snímcích, např. ve filmu Kluci z hor (2018) nebo ve snímku jejího manžela Ženská pomsta (2020), kde se i spolupodílela jako autorka námětu a scénáristka. Do seriálové produkce se aktuálně pětapadesátiletá herečka nepouští. Vyzkoušela si ale i roli spisovatelky, kdy jí v roce 2014 vyšla novela Růžové moře. A mimochodem, vypadá pořád báječně.
Anketa
Použité zdroje:
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/eva-vejmelkova-narozeniny-55-let-basnici-pistalka.A240304_102701_lidicky_vohr
https://www.dotyk.cz/magazin/eva-vejmelkova-dnes-55/
https://www.denik.cz/pro-zeny/eva-vejmelkova-2020.html
https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-herecka-a-psychoterapeutka-eva-vejmelkova-nebojim-se-starnuti-a-vrasek-40224896
https://www.csfd.cz/tvurce/1035-eva-vejmelkova/biografie/
