Herečku Judy Garland dovedla matka a Hollywood ke zkáze, slavná dcera Liza Minelli je ikonou gayů

Judy se narodila jako Frances Ethel Gumm do rodiny divadelníků a již od útlého dětství vystupovala se staršími sestrami v triu „Gumm Sisters“. Když byly Judy čtyři roky, rodina se z Minessoty přestěhovala do Kalifornie, kde sestry společně s rodiči pokračovaly v divadelnictví, změnily si název na „Garland Sisters“ a Frances začala používat umělecký pseudonym Judy. Vystupovaly společně až do roku 1935, kdy se jedna ze starších sester vyvdala do Nevady a sesterské trio se rozpadlo.

Jejich matka se zaměřila na to, aby se její dcery dostaly a uchytily ve filmu. Judy tak poprvé v sedmi letech natočila krátkometrážní muzikál The Big Revue, ale na další úspěchy si musela ještě pár let počkat.

V roce 1934 přišel zásadní moment v podobě hledače talentů, který dvanáctiletou Judy viděl vystupovat v divadle. Dívenka jej nadchla nejen hraním, ale i zpěvem, a pozval ji na zkoušku do filmových studií Metro-Goldwin-Mayer (MGM), kde byla úspěšná a krátce na to došlo k podpisu smlouvy. Dali ji dohromady s hereckým parťákem Mickeym Rooneym, dvojice byla u diváků velmi oblíbená a Judy se tak začala účastnit mnoha natáčení. Aby náročné, dlouhé a vyčerpávající natáčecí dny vydržela, ctižádostivá matka a studio MGM ji začali podávat velké množství různých prášků - amfetaminy na výdrž a barbituráty na spaní. Zároveň měla přísnou životosprávu, aby si udržela štíhlounkou postavu. Zde tedy byly položeny základy její pozdější závislosti na lécích a drogách všeho druhu.

Skutečný průlom do Hollywoodu přišel v roce 1938, kdy Judy zazářila jako malá Dorotka ve filmovém muzikálu Čaroděj ze země Oz a získala za tuto roli dětského Oscara. Připomeňte si známou píseň z filmu Somewhere Over the Rainbow v jejím podání.

Zároveň se ale naplno spustila nekonečná spirála problémů, která se Judy držela až do jejího předčasného skonu. Byla donucena k několika potratům, prohlubovala se jí závislost na lécích a drogách, měla silně nalomenou psychiku s mnoha nervovými kolapsy a desítkami pokusů o sebevraždu. Studio, které ji jako malou angažovalo a hlavní měrou se podepsalo na jejím destruktivním životním stylu, ji v roce 1950 zrušilo smlouvu a vyhodilo ji na ulici.

O rok později se Judy vrátila zpět k divadlu a odjela úspěšné téměř půlroční turné po Velké Británii. V roce 1954 natočila film Zrodila se hvězda, který byl několikrát nominován na Oscara v různých kategoriích. I Judy byla nominována za hlavní ženský herecký výkon, ale nominaci neproměnila a odnesla si za tento film „pouze“ Zlatý Globus (možná si vzpomenete, že před pát lety byl natočen remake s Lady Gaga a Bradley Cooperem v hlavních rolích). Následovalo ještě pár filmů a zejména film Norimberský proces (1961), kde ztvárnila herecký výkon v roli vedlejší a odnesla si opět neproměněné nominace na Oscara i Zlatý Globus. Poté už točila jen vyjímečně a věnovala se opět divadlu a zpěvu.

Za zmínku stojí určitě i ocenění jejích pěveckých kvalit - album „Judy at Carnegie Hall“ obdrželo hned čtyři ceny Grammy, jedna Grammy šla přímo Garland za Nejlepší zpěvačku roku.

V roce 1959 strávila mnoho týdnů v nemocnici s hepatitidou a byla jí stanovena délka dožití maximálně pár let. Ihned po propuštění se ale Garland opět vrhla na divadelní a filmové scény. Po úspěchu filmu Norimberský proces odjela na divadelní turné po Austrálii, které ale nebylo zdaleka tak úspěšné jako to britské. Zdravotní problémy se prohlubovaly, Garland zakotvila v Londýně v jednom z nočních klubů a v roce 1969 v pouhých 47 let vydechla naposledy ve svém londýnském domě po předávkování barbituráty. Údajně nešlo o sebevaždu, jen špatné nadávkování, ale vzhledem k bezpočtu nedokonaných sebevražd v minulosti je její smrt předmětem dohad.

I přes veškeré obtíže stihla Judy Garland přivést na svět tři děti. První dcera se jí narodila v roce 1946, otcem byl režisér Vincent Minnelli a holčička dostala jméno Liza. Později měla ještě dvojčata Lornu a Joeyho s hollywodským filmovým producentem Sidneym Luftem.

V roce 2019 byl natočen americký životopisný velkofilm o životě Judy, kterou si zahrála herečka Renée Zellweger (známá i z filmové série o ztřeštěné Bridget Jones) a které role vynesla Oscara za hlavní ženský herecký výkon.

Liza Minelli měla se svojí matkou velmi komplikovaný vztah a vyčítala jí její destruktivní životní styl a že se rodiče rozvedli, když bylo malé Lize šest let. Přesto, nebo právě proto žila velmi podobný život jako její matka s výraznou paralelou vztahů, jaký měla Judy zase se svojí matkou, Lízinou babičkou. Rodinné prokletí a profesní dráha se předávaly na další generaci. Už jako malá holčička se skrze matku dostala do světa divadelních prken a filmu, stala se herečkou a zpěvačkou a její ikonická životní role oceněná Oscarem byla ve filmovém muzikálu.

Jmenuje se Kabaret (1972) a role kabaretní zpěvačky Sally pro ni znamená věčnou slávu, ale i prokletí. Nikdy úspěchu této role v budoucnu již nedosáhla a zůstala svým způsobem v roli zamrzlá, když přejala filmovou image a vystupování i do soukromého života. Roli Sally hrála dlouho i na divadelní Broadwayi v New Yorku.

V devadesátých letech začala její sláva upadat, opět i v souvislosti se závislostmi a zdravotními obtížemi. Stejně jako její matka si prošla mnoha vztahovými peripetiemi a závislostmi na alkoholu a tišících lécích. Narozdíl od matky ale nemá děti (jediné těhotenství skončilo potratem) a zvládla své závislosti dostat pod kontrolu do té míry, že je stále naživu dva roky před oslavou osmdesátin. V posledních letech už se pohybuje na invalidním vozíku. Dost možná by bylo případné dítě zatíženo a Liza tak přerušila řetězec tragických životních osudů žen v této rodině.

Poměrně nepostřehnutelná je zajímavost, že oběma hvězdám vzdal hold film Sex ve městě, kde se Judy Garland objevuje jako hlavní postava filmu Setkáme se v St. Louis, na který se dívá postava Carrie v prvním ze série tohoto filmu. Liza se objevila živě v pokračování filmu, tedy ve „dvojce“, jako host svatby dvou filmových gayů a zazpívala píseň od Beyoncé Single Ladies. Judy a zejména Lisa se koneckonců staly TOP ženskými ikonami homosexuálních mužů, tak na jaké jiné svatbě by se Liza měla objevit.

Liza nakonec slávu své matky předčila a připsala si na konto jeden zajímavý úspěch, kterým se může pyšnit jen hrstka amerických umělkyň - dokázala totiž získat Oscara, televizní cenu Emmy, hudební ocenění Grammy i divadelní a muzikálovou cenu Tony.

Použité zdroje:

https://time.com/5684673/judy-garland-movie-true-story/

https://www.independent.co.uk/arts-entertainment/films/features/judy-garland-movie-renee-zellweger-true-story-london-talk-town-release-date-a9127821.html

https://www.prozeny.cz/clanek/tragicky-osud-judy-garland-potrat-hubnuti-i-zavislosti-62727

https://people.com/movies/liza-minnelli-life-in-photos/

https://www.elle.cz/celebrity/liza-minnelli-ikona-gayu-po-jeji-matce

https://cs.wikipedia.org/wiki/Judy_Garlandová

https://cs.wikipedia.org/wiki/Liza_Minnelliová

https://www.csfd.cz/tvurce/795-judy-garland/prehled/

https://www.csfd.cz/tvurce/857-liza-minnelli/prehled/