Článek
Mnoho našinců cestuje zejména v zimních měsících prohřát tělo na dovolenou do Egypta. Při koupání v místním Rudém moři na vás čekají krásné korálové útesy i s jejich obyvateli. Jedním z nich je nádherná ryba zvaná perutýn, před kterou je ale třeba mít se velmi na pozoru. Pokud jej vyrušíte a bude se cítit ohrožen, pocítíte účinky jeho paprsčitých ploutví a jedových žláz. Smrt vám bezprostředně nehrozí, ale konec pohodové dovolené je zajištěn. A nemusíte být vůbec zkušení potápěči, nořící se dál od pobřeží do hloubek, je schopen si připlavat až ke břehu.
Perutýn je mořská ryba patřící do nechvalně známé čeledi Ropušnicovití, která zahrnuje mnohé další velmi jedovaté zástupce. Na rozdíl od jiných ošklivých ryb této čeledi jako je ropušnice nebo odranec je perutýn krásným výstavním výtvorem přírody, který často zdobí expozice mořských akvárií. Dorůstá velikosti přes třicet centimetrů (vzácně i ke čtyřiceti) a dožívá se v průměru deseti let. Jeho rudé zbarvení s bílými pruhy slouží nejen k maskování mezi korály, ale také jako signál pro ostatní živočichy o jeho nebezpečnosti a jedovatosti.
Hřbetní, prsní a břišní ploutve mají perutýni přeměněné v impozantní věnce paprsků, které mu dodávají krásu a majestátnost. Zároveň ale představují hlavní nebezpečí této ryby. Na bázi paprsků jsou umístěny četné jedové žlázy, kterých má každý jedinec kolem osmnácti a nachází se zejména na hřbetní části. Jedovatý je také sliz, který obaluje jeho tělo. Pokud se cítí v ohrožení, paprsčitou ploutevní okrasu roztáhne jako páv svůj ocas a dodá tak svému vzezření na větší zastrašující velikosti. A vyloučí jedovatý sekret, obsahující ichthyotoxin s acethylcholinem, který působí neurotoxicky - napadá tedy nervovou soustavu. Účinky jsou podobné jako u jedu zmije obecné. Dravý perutýn neplýtvá svým jedem při běžném lovení své potravy jako jsou drobné rybky nebo korýši (ale kanibalisticky i mláďata jeho vlastního druhu), na to mu stačí roztažení tlamky a rychlý výpad a pozření, kdy nebohá kořist ani nestačí zaznamenat, že jí jde někdo „po krku“.
Pokud dojde k napadení člověka a intoxikaci, následky bývají ve formě silné bolesti. Ta je nejintenzivnější v prvních hodinách, trvá však nejčastěji až dvanáct hodin a vzácně i několik dní až měsíc. K bolestem se přidává silné pocení, případně také dýchací obtíže. Otrava perutýnem smrt lidem zpravidla nezpůsobí, v ohrožení života jsou ale lidé s oslabeným organismem nebo alergici.
Detail hlavy perutýna.
Jako první pomoc může, ale nemusí zafungovat ponoření zasažené části těla do vody o teplotě minimálně 45 stupňů Celsia. Teplo působí rozklad bílkovinné části a tím oslabení jedu a také potlačuje bolestivé stavy. Odborníci také doporučují odstranit poškozenou pokožku a vyjmout případné zbytky paprsčitých ploutví. K tomu je potřeba nasadit vakcínu proti tetanu, antibiotika a léky tišící bolest. Dalším účinným nástrojem je protijed, získávaný z jedu další, ještě jedovatější ryby z čeledi Ropušnicovitých, odrance pravého.
Perutýn obývá slané vody teplých tropických moří a oceánů, kde plave v mělkých vodách a korálových útesech. Vyskytuje se tak nejen v Rudém moři (druh perutýn žoldnéř neboli ďábelský), odkud jej známe z dovolených v Egyptě, ale obývá hojně i teplý pás vod celého Indického a Tichého oceánu (druh perutýn ohnivý). Pravidelně se s ním setkávají lidé u pobřeží Austrálie a Nového Zélandu, Indonésie, jihovýchodní Asie až po Korejský poloostrov a jih Japonska. Našinec na něj nejčastěji narazí právě v Egyptě, kde není výjimkou jeho přítomnost u vašich nohou ani když teprve stojíte v písku na samém okraji moře.
Perutýn ohnivý v celé svojí kráse.
Dostal se však už i do Atlantiku, a dokonce i do Středozemního moře, kde není původním druhem. V devadesátých letech zpustošil území americké Floridy hurikán a napomohl tak perutýnům uměle chovaným v mořských nádržích dostat se do oceánu. Začali se vlivem absence přirozených nepřátel z řad jiných dravých mořských živočichů nekontrolovaně množit a také díky působení Golfského proudu postupně velmi invazivně pronikají stále severněji. Do oblasti Středozemního moře proklouzl před nějakými deseti lety Suezským průplavem, nejvíce si oblíbil vody kolem Kypru, ale díky zvyšující se teplotě se šíří i severněji a západněji k Řecku a dále k Itálii či Španělsku. Stejně jako v Atlantiku ani zde nemá přirozené nepřátele a daří se mu tak zdárně kolonizovat vody našich jižních evropských sousedů. V jeho přirozeném prostředí mu hrozí nebezpečí hlavně od murén, žraloků a jak jinak než také od lidí. V Atlantiku a Středozemí ale decimuje původní druhy, narušuje stabilitu zdejších ekosystémů a je tak považován za současný, a hlavně budoucí velký problém pro klima našich moří.
Není třeba se jej ale panicky bát, natož rušit zájezd do Egypta či jiných destinací, kde se vyskytuje. Není útočný sám o sobě (ačkoliv zejména samci bývají velmi teritoriální a brání si svoje území) a pokud jej spatříte, v klidu a opatrně odplavte jinam a nemělo by se vám nic stát. Z bezpečné vzdálenosti jej pozorujte a budete mít jedinečný krásný zážitek na celý život.
Anketa
Použité zdroje:
https://www.stoplusjednicka.cz/podmorsky-motyl-invazivni-perutyn-ohnivy-je-postrachem-i-mnohem-vetsich-tvoru
https://www.stobklub.cz/clanek/ryby-s-jedovatou-krvi/
https://www.forum24.cz/prudce-jedovate-ryby-zaplavily-stredozemni-more-nebezpecne-mohou-byt-i-pro-cloveka
https://zoom.iprima.cz/priroda/perutyn-nenapadny-zabijak-jed-451235
https://zoom.iprima.cz/priroda/invazivni-jedovata-ryba-stredozemni-more-99211
https://rybicky.net/atlasryb/perutyn_ohnivy
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Perutýn_ohnivý
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Perutýn_žoldnéř
