Článek
Milý kamaráde Tomíku,
děkuji Ti za sarkastické, ale vtipné rýpnutí, a snad jsi pobavil i jiné čtenáře. Však to zdaleka není naše první ani poslední přátelské šťouchnutí. A jak ty do nás, tak já teď do Tebe. Samozřejmě s humorem a nadsázkou.
Ano, jsem celoživotní paneláková zpovykaná krysa a absolutně se za to nestydím. Není totiž středověk. A tak si celoročně užívám komfort a vodu, teplo a další vymoženosti na otočení kohoutkem. Už jsem se do toho narodil, tak co nadělám? Mám si snad hrát na doby minulé, rozšiřovat svoji komfortní zónu a schválně střídat teplo a zimu v místnosti nebo se sprchovat ledovkou, než „zažhne“ kotel?
Jsem prostě jako miliony dalších lidí typ město. Potřebuji mít nablízku hospůdky, kavárny a hlavně kulturu. Ale moc rád cestuji do přírody a odpočívám na venkově. Já ano - nemám tam dům a zahradu, kolem kterých bych musel celý den poletovat. Stejně tak někteří „venkovští“ rádi zajedou do města. Prostě harmonie a balanc. Být jen tam nebo tam je o nervy.
Tak se podívejme na popsaný silvestrovský večer pěkně optikou z druhé strany. Jsme rádi a vděční, že vypadneme z pražského slavícího blázince a že se můžeme s panem Forikem a paní Forikovou vidět a trávit spolu čas. Ale nemůžete čekat, že se u vás budeme bez řečí cítit komfortně. Žijete na malé oprýskané vísce v domku se stodolou, který zůstává hluboko v minulém století. Je to váš domov, máte to dle svého a to je v pořádku.
Ale s našimi potřebami to prostě neladí. Buď je vevnitř šílená zima, nebo přehnané vedro od kamen, nic mezi. Na to prostě nejsme zvyklí, zvykat si nebudeme a i kdybychom chtěli, nemáme kde. Ledaže bychom si u vás dali měsíčního „Survivora“. Já bych nepřežil.
I na venkově lidé umí podlahové vytápění nebo i běžné topení v místnostech. Vy máte jen ten krb ve vaší obýváko-ložnici, kterou sdílíte s pejsky, kočkami a sem tam i potřebnou matkou opuštěnou ovcí. Kuchyně se dá, koupelna, záchod a místnost, kde jsme spali, klendra jako hospodářské růžové zvíře. Ocenili jsme přímotop, nevím co to je za model, ale nijak zvlášť nepomohl. Z cukru taky úplně nejsme, takže jsme (zatím) neomarodili.
No a požadavky ohledně štípání a nošení dřeva? Maximálně to nošení. Jinak opravdu ne. Neumím, nechci, nepotřebuji. Záchrana zvířat kvůli petardám? Já jsem nikdy psy nebo koně v takových situacích neřešil a pokud se jedu bavit na Silvestra, nemám úplně zájem a chuť se někde brodit a hledat zaběhlé zvíře bůhvíkde. To si musíte pořešit sami, jsou to vaši „milášci“.
Jsem tím známý všude. Tím, že pokud přijedu na návštěvu k někomu na barák, odmítám být pracovní síla zdarma. Pomáhám jen rodičům partnera na chatě, tam by mě hanba fackovala. Ale vy v dobrém věku a kondici, já k vám jedu ve svém volném čase a bavit se a ne dřít na vaší haciendě. To je moje volba, moje právo. Každý jsme nějaký a je dobré ctít svoji osobnost a neuhýbat z ní podle toho, co by si představovali jiní.
Každopádně, prožili jsme i tak fajnové časy a za rok na viděnou. A doufám, že v méně rozkolísaných teplotních podmínkách :).
