Leoši, zvuk dobrý! Derniéra Jesuse zvedla lidi ze sedaček, poloslepý Aleš Brichta měl největší ovace

První povalentýnská neděle přinesla derniéru koncertní verze fenomenálního muzikálu Jesus Christ Superstar v české verzi, který byl po třiceti letech vzkříšen moderátorem a producentem Leošem Marešem a vsazen na prkna našeho největšího krytého multifunkčního prostoru - do pražské O2 arény.

Místo jednoho plánovaného vystoupení na konci loňského prosince, na který se lístky prodaly za pouhý jeden den, se konaly koncerty hned čtyři. Lidé nezapomněli na obrovský úspěch muzikálu, který v 90. letech navštívil na pražském Výstavišti v Divadle Spirála téměř jeden milion diváků a také díky původnímu pěveckému obsazení byl o lístky enormní zájem. I poslední den tak byla aréna zaplněna téměř celá až po okraj.

Hlavním lákadlem, proč si koupit lístek, byla bezesporu ústřední pěvecká trojice, která se výrazně podílela na devadesátkových úspěších tohoto muzikálu. A tak se na pódiu objevovali Kamil Střihavka v roli Ježíše, Dan Bárta jako Jidáš a v neposlední řadě samozřejmě Máří Magdaléna Bára Basiková. Nutno zdůraznit, že o třicet let starší protagonisté předvedli úžasné výkony a hlasy jakoby jim snad ani nezestárly. Bárta vynikal mistrnou vokální prací s hlasivkami, Střihavkův typický a stále pronikavý rockový ječák pravidelně prořezával vzduch arény a Basiková zpívala jemně a procítěně bez zřetelných obtíží, se kterými se ve vyšším věku potýká řada jejích kolegyň.

Účast původních hvězd však nebyla samozřejmostí. Ačkoliv jejich kvality prověřilo téměř 1300 repríz a všichni je máme s českou verzí světově proslulého muzikálu z pera skladatele Andrewa Lloyda Webbera spojené, musel Leoš Mareš poslat do Londýna aktuální pěvecké nahrávky a žádat o schválení, aby se Střihavka, Bárta a Basiková mohli na scéně znovu objevit. Britové naštěstí jejich účast posvětili, s jinými performery by to jistě nebylo to pravé ořechové.

Tato ústřední trojice ale nebyla překvapivě na pódiu jediná. Překvapivě píši proto, že v propagačních materiálech byli (nebo nám se to tak přinejmenším pozdávalo) zmiňováni pouze oni a nikoho jiného jsme tak ani nečekali. Večerem se však prozpívala další početná řada zpěváků a zpěvaček, ať už sólovými party nebo jako součást asi dvacetihlavé vokální posily. Zazpíval si i další protagonista a pamětník muzikálové atmosféry 90. let, zpěvák Bohouš Josef a za opory vodící osoby přišel a vystoupil také nedávno osleplý rocker Aleš Brichta. Ten si od publika dojemně vysloužil největší ovace nejen bezprostředně po písničce, ale i během závěrečné děkovačky. Z klíčových devadesátkových zpěváků chyběl Vilém Čok.

Vydařené koncertní pojetí dotvářela živá hudba velmi početného orchestru, který dirigoval zkušený Martin Kumžák (ano, to je ten, který na nás pravidelně mává jako kočka maneki neko v tanečně-soutěžním pořadu StarDance).

Akustika v hale byla povedená, zvuk se nesl správně a všechny pěvecké party byly slyšet tak akorát hlasitě a srozumitelně. Naštěstí se tak neopakovala prosincová situace s horším ozvučením, kterou provázel značný mediální humbuk. Na obřím plátně za účinkujícími běhaly povedené vizuály dotvářející prostředí a děj tohoto muzikálu či jak se u nás spíše vžilo, této rockové opery.

Originálním počinem bylo zapojení publika do světelné show. Při vstupu do arény všichni dostali svítící náramky. To samo o sobě originální není a dělá to kdekdo, ale zde byl rozdíl v tom, že náramek nešel ovládat. Všem se rozsvěcel v určité momenty sám, ovládán někým či něčím na dálku. A nesvítil jen jednou barvou. Hala se chvíli barvila do zelena, pak do modra nebo červena a na konci koncertu se každému návštěvníkovi náramek rozblikal jinak náhodným sledem barev, takže prostor arény dostal ohromující světelnou podobu.

Dvouhodinový nádherný zážitek, při kterém jsme si mnozí z nás opět připomněli všechny muzikálové písně, zakončily bouřlivé ovace. Kdoví, jestli to bylo jen tou derniérou a finálním slovem Dana Bárty, ale zejména lidé sedící dole v kotli vstali a dopřáli celému týmu vystupujících standing ovation. Zaslouženou. A pokud mohu panu producentovi Marešovi radit, doporučil bych ještě pár vystoupení ve velkých halách dalších českých měst - Brno, Ostrava, Liberec apod. Jsem přesvědčen, že by se tam po lístcích jenom zaprášilo, jako tomu bylo v Praze a byla by škoda našlápnutý potenciál neproměnit.

Leoši, děkujeme a už teď se těšíme, co podobně proslulého a srdcového nám nostalgicky zase oživíš a přineseš zpět k našemu uchu a oku.

Autorská recenze s dopomocí zdrojů:

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Jesus_Christ_Superstar

https://zeny.iprima.cz/leos-mares-slavi-ohromny-uspech-jesus-christ-superstar-se-vyprodal-za-jeden-den-453403