Hlavní obsah
Lidé a společnost

Marfuša z Mrazíka: Inna Churikova byla pohledná a ač národní umělkyní, aktivně bojovala proti režimu

Foto: Tisková a informační kancelář prezidenta / Wikimedia Commons / CC BY 4.0

Herečka Inna Churikova na snímku z roku 2018.

Zapsala se do našich diváckých srdcí jako ošklivá, zlá a rozmazlená Marfuša ze sovětské pohádky Mrazík. Herečka Inna Churikova je však zejména ve svojí domovině známá mnoha jinými filmy a hlavně divadlem. Bojovala také za lidská a zvířecí práva.

Článek

Celým jménem Inna Mikhailovna Churikova (u nás se užívá také tvar příjmení Čurikovová) se narodila v roce 1943 v tehdy sovětském bakširském městě Belebej, které leží asi 1250 km východně od Moskvy. Její rodina zde byla evakuována během druhé světové války a když jí bylo kolem deseti let, přestěhovali se začátkem 50. let zpátky do Moskvy. Už dávno toužila stát se herečkou a na svém snu začala intenzivně pracovat.

Od patnácti let stála na divadelních prknech v mládežnickém studiu Divadla Stanislavského v Moskvě. Následně se jí nepodařilo dostat se na prestižní hereckou školu B. V. Ščukina, tak se zapsala alespoň na studium Divadelního učiliště M. S. Ščepkina, kde v roce 1965 úspěšně absolvovala. Další tři roky byla v angažmá moskevského Divadla mladého diváka, pak ale odešla na volnou nohu. Roku 1973 získala osudové stálé místo v souboru Divadla leninského komsomolu (dnešní divadlo Lenkom). Byla zejména uznávanou divadelní herečkou a na prknech tohoto kulturního stánku dostávala velké a podnětné herecké příležitosti (Ofélie v Hamletovi W. Shakespeara, Sára v Čechovově Ivanovovi, Tekla v Gogolově Ženitbě aj.).

Foto: Сергей Поминов / Wikimedia Commons / CC BY 4.0

Herečka Inna Churikova na snímku z roku 2000.

Ještě během studií se mihla v pár drobných epizodních filmových rolích a ve svých dvaceti letech natočila svojí první výraznější roli v SSSR a nejvýraznější pro československého diváka. Řeč je samozřejmě o sestře hlavní hrdinky Nastěnky - ošklivé, hloupé a rozcapené Marfuše z pohádkového příběhu Mrazík (1964). Už na castingu zaujala režiséra svým smyslem pro humor a velkým talentem, ale i tím, že umí louskat ořechy jen tak mezi zuby. Když pak roli dostala, slavnou scénu s louskáním ořechů a pliváním skořápek tvůrci filmu dodatečně kvůli ní dopsali do scénáře.

Později zavzpomínala, že jako v civilu hezká dívka věděla, že bude v roli za ošklivou, ale když jí poprvé po dvou hodinách práce oblékli do kostýmu a namaskovali, nečekala až takovou hrůznou proměnu, rozbrečela se a chtěla kvůli tomu dokonce celé natáčení vzdát. Nakonec dostála svojí profesionalitě a loajalitě režisérovi, na filmovém place zůstala a dobře udělala - tato role jí přinesla mezinárodní věhlas a další herecké příležitosti. Přesto sama sebe v této zlé roli nemohla snést a Mrazíka viděla pouze jednou a pak už nikdy.

Některé scény této pohádky se točily na odlehlých místech Sibiře daleko za polárním kruhem v oblasti Murmansku a pro nedostatek surovin musela herečka podstoupit mnohé nepříjemnosti. Třeba ve scéně, kdy sedí pod stromem a čeká na Mrazíka, chroupe místo jablka cibuli, a ještě se tváří, jak jí „šťavnaté jablíčko“ chutná, zatímco jí cibule dráždila oči až k slzám (při bližším zkoumání daného záběru je skutečně zřetelně poznat obyčejná cibule). A místo mléka s chutí popíjela obarvenou vodu.

Několikadenní natáčení hostiny s místním nápadníkem, který nakonec Nastěnku chtěl za ženu a kde se stoly prohýbaly skutečnými pečínkami a jinými dobrotami, jim „osladila“ rekvizitářka benzínem. Tím totiž celou hostinu na stole polila, aby se jídlo nekazilo a také aby jej herci a štáb nezkonzumovali. Celou dobu tak herci hráli bez známky toho, že museli dlouhé hodiny čichat nepříjemný odér benzínu. No a když se herečka pro roli vrhla do bahnitého rybníčku, sundávali z ní posléze několik pijavic.

Foto: Council.gov.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0

Herečka Inna Churikova na snímku z roku 2018.

Tak jako bylo pro Churikovou osudové angažmá v Lenkomu pro herectví divadelní, tak pro ni bylo zásadní na konci 60. let setkání s režisérem Glebem Panfilovem. S ním jí kromě pracovního vztahu navždy propojil i stav manželský. Panfilov ji pak obsazoval téměř do všech svých filmů a rovnou do hlavních rolí. Z jejich svazku se narodil syn Ivan.

Churikova byla jednou z mála sovětských hereček, které se mistrně poradily jak s komediálním, tak tragickým repertoárem. Platila za uznávanou a respektovanou sovětskou umělkyni a byla ověnčena mnoha cenami, mj. i Stříbrným medvědem Berlinále za hlavní ženskou roli ve filmu Válečná romance (1983) nebo cenami z filmového festivalu ve francouzském Cannes. Také Československo ocenilo přínos této herečky naší kultuře a její nesmrtelná Marfuša jí vynesla stříbrnou Masarykovu medaili z rukou našeho tehdejšího velvyslance v Sovětském svazu Jaroslava Bašty. Roku 2003 se účastnila našeho Febiofestu a dvakrát dorazila také jako host na MFF do Karlových Varů. Ve své domovině se postupně stala národní sovětskou umělkyní a výkladní skříní tehdejšího režimu.

Ve Varech nás odmítli pustit do nějakého paláce s tím, že se jedná o vládní prostory. Pak se na mě hlídač zadíval a úplně roztál: „Jéé, Marfuška!“ A najednou jsme mohli všude.
Herečka Inna Churikova ve vzpomínce na návštěvu Karlových Varů.

Avšak Churikova slepě SSSR a později Rusku nepodkuřovala a dokázala využít svého vlivu správným směrem a bojovat za svobodu slova a lidí. Často se zasazovala proti režimu a bojovala za lidská práva těch, kteří byli její rodnou zemí pronásledováni a utlačováni. V roce 2001 podepsala otevřený dopis na podporu a ochranu nezávislé a nevládní televizní stanice NTV, o dva roky později se zařadila po bok osobností, které vyzývaly k zastavení válečného konfliktu v Čečensku. Odsuzovala veřejně deportace Gruzínců z území Ruska nebo bojovala proti zákonu, který měl zakázat adopci ruských sirotků americkými občany. Zasazovala se i o lepší práva zvířat.

Foto: Tisková a informační kancelář prezidenta / Wikimedia Commons / CC BY 4.0

Herečka Inna Churikova přebírá státní vyznamenání z rukou ruského prezidenta Vladimira Putina; 2018.

Roku 2013 byla sedmdesátiletá herečka oceněna také dokumentárním snímkem o jejím životě s názvem v češtině „Inna Čurikova. Princezna ne, ty jsi královna!“. Zemřela v lednu roku 2023 ve věku nedožitých osmdesátin. Byla dlouhodobě nemocná (následky pádu a zlomenin, dýchací obtíže a cysty na mozku) a v moskevské nemocnici utrpěla zástavu srdce. Natočila kolem čtyřiceti filmových rolí, pro nás ale bude jedině a už navždy tou „Marfušinkou dušinkou“ z vánoční klasiky Mrazík.

Mějte se rádi, chraňte planetu – a koukejte na Mrazíka!
Herečka Inna Churikova a její vzkaz pro Čechy a Slováky pro agenturu ČTK a TV Markíza

Anketa

Pouštíte si ve vánočním čase Mrazíka?
Ano, každoročně
66,9 %
Ano, občas
21,3 %
Jednou, dvakrát jsem jej viděl / a
3,3 %
Ne, nepatří mezi moje oblíbené vánoční snímky
7,1 %
Mrazíka jsem ještě neviděl / a, ale chystám se
0,3 %
Mrazíka jsem ještě neviděl / a a ani se nechystám
1,1 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 3705 čtenářů.

Použité zdroje:

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-zemrela-inna-curikovova-40420004

https://www.divadelni-noviny.cz/zemrela-inna-curikovova

https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/inna-curikovova-umrti-mrazik-marfusa-herecka-rusko.A230114_134217_filmvideo_pitt

https://www.dotyk.cz/magazin/inna-curikovova/

https://zeny.iprima.cz/zemrela-herecka-inna-curikova-legendarni-marfusa-z-mrazika-se-dozila-79-let-198037

https://cnn.iprima.cz/zemrela-herecka-marfusi-z-mrazika-pohreb-se-chysta-v-moskevskem-divadle-198035

https://www.frekvence1.cz/clanky/celebrity-osobnosti/fanousci-mrazika-placou-zemrela-predstavitelka-marfusi-inna-curikova

https://en.m.wikipedia.org/wiki/Inna_Churikova

https://www.csfd.cz/tvurce/6450-inna-curikova/biografie/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz