Nastěnka z Mrazíka: Natalja Sedych dala přednost baletu, bývalý partner ji chtěl uškrtit ručníkem

Natalja Sedych (*1948) je rodilou Moskvankou. Když jako malá holčička sledovala s maminkou mistrovství Evropy v krasobruslení, usmyslela si, že chce také tančit na bruslích a každý den škemrala u maminky, aby mohla na ledovou plochu. Jednoho dne maminka podlehla a odvedla ji za trenérkou krasobruslení. Ta si malinkou holčičku prohlédla a prohodila odmítavě směrem k mamince, že děti v tak nízkém věku netrénuje. Natalja se ale nedala, začala vykřikovat, že je šampiónka a předvádět piruety a trenérku si tak získala.

Na ledě se jí dařilo, trénovala pilně a zodpovědně a už v deseti letech byla v přípravné skupince závodnic sovětské reprezentace. Mezitím ale zcela propadla ještě jinému druhu tance a tím byl balet. Na baletní školu přijímali už žáky ze třetí třídy. Ona díky krasobruslařské průpravě zkoušky mezi ostatními stovkami děvčat udělala a brusle tak musela pověsit na hřebík, jelikož studentky baletu měly striktně zakázány tři pohybové aktivity -cyklistiku, jízdu na koni a právě i krasobruslení.

Přešla tedy z běžného studia do taneční školy moskevského Velkého divadla (tehdy světoznámého Bolšovo těatra). A nebýt její rebelie, nikdy by se do Mrazíka nedostala. Naskytla se jí totiž nabídka zajezdit si v krasobruslařské exhibici, kterou přenášela televize. Po bruslích se jí i přes spokojenost s baletem velmi stýskalo, riskla to a vystoupila. Doufala, že po celodenní dřině nikdo z učitelů ani spolužáků nebude mít chuť a energii se ještě večer dívat v televizi na bruslení.

A měla pravdu. Na její ztvárnění umírající labutě se ze školy nedíval nikdo. Ale její jízdu sledoval mimo jiné i muž jménem Alexander Rou, budoucí režisér Mrazíka. A výkon i vzhled krásné Natalji ho zaujaly natolik, že ji pozval na konkurz role okouzlující a hodné Nastěnky. Ve hře bylo ještě několik dívek a mezi nimi i známé sovětské herečky, ale vyhrála nakonec ona, ač nebrala konkurz vážně a vůbec si nemyslela na to, že v takové konkurenci obstojí.

Bylo jí pouhých čtrnáct let a ona začala mít obavy, co na to řekne škola. Ředitelka ani ostatní pedagogové o tom, že by začala filmovat, nechtěli původně ani slyšet. Díky urputnosti jedné z učitelek, která se rebelsky postavila na její stranu, nakonec povolení dostala za podmínky, že během natáčení bude pilně studovat a mít samé jedničky.

A tak padla první klapka Mrazíka za účasti mladičké Sedych, kterou dokonce museli maskéři s její dětskou tvářičkou trochu zestařovat. Na natáčení s ní jezdila maminka, která dceru hlídala, aby ve společnosti umělců nezvlčila. Na rozdíl od hrané nesnášenlivosti ze strany nevlastní sestry Marfuši se k ní její představitelka Inna Churikova chovala velmi hezky, vzala si ji pod svoje křídla a pomáhala jí s herectvím a aby mluvila výrazněji a hlasitěji. Často si spolu povídaly a vyměňovaly si zkušenosti a historky z baletu a od divadla.

Sedych také po letech zavzpomínala na herce Eduarda Izotova alias pohádkového Ivánka. Byl na ni také hodný, dostala od něj první pusu v životě a do charizmatického herce se zamilovala. Nic mezi nimi ale nebylo, on byl o patnáct let starší a maminka byla stále na stráži. Nepouštěla dceru ani po večerech na mejdany herců a štábu a bedlivě dohlížela na plnění školních povinností.

Po velkém úspěchu v Mrazíkovi si zahrála ještě v jedné pohádce stejného režiséra a v dalších pár snímcích, ale už jako dospělá se musela posléze rozhodnout, zda-li podlehne filmovému mámení nebo zůstane u svého milovaného baletu, kterému obětovala vše. Obojí najednou by prostě dělat nešlo. Rozhodla se zůstat u tancování, dotáhla to časem až na primabalerínu u stejného divadla, kde studovala, a s různými inscenacemi objela celý svět.

Dojem z herectví jí stejně pokazil obrovský zájem ctitelů, kteří ji posílali jako krásné a hodné Nastěnce tisíce dopisů, na které musela povinně odpovídat. Nestíhala, časově jí to lezlo do studií a s odepisováním jí musela pomáhat maminka. Zažívala velký stres a objevily se i potíže s anorexií. I proto zůstala věrná baletu.

V soukromém životě byla jednou vdaná za skladatele Viktora Lebeděva, se kterým má jednoho syna jménem Alexej. Manželství trvalo deset let a vzniklo z lásky, ale bylo zatěžkáno tím, že oba žili v jiném městě. Sedych zůstávala se synem v Moskvě, ale její muž bydlel v tehdejším Leningradě (dnešní Petrohrad). Měl tam nejenom práci, ale staral se i o svoji matku. Ona zase měla rozjetou svoji baletní kariéru. A ani on ani ona se nechtěli svých příležitostí vzdát. Vídali se tak jen zřídka, když manžel přijel za ní a za synem do Moskvy. Časem vyšly najevo i četné Lebeděvovy nevěry a manželství vzalo definitivně za své. Umělkyně trpěla také tím, že se jejich dospívající syn rozhodl zůstat u otce a z Moskvy odjel pryč.

V rozhovoru pro deník Blesk se před pár lety svěřila s hrůzným zážitkem, kdy byla málem zavražděna jedním z expartnerů těsně před manželstvím s Lebeděvem. Tehdejší přítel (choreograf jejího domovského divadla) neunesl informaci, že se s ním chce Sedych rozejít a že se stýká s Lebeděvem. Vylákal ji do hotelového pokoje a pokusil se ji uškrtit mokrým ručníkem. Zachránilo jí tenkrát předstírání, že jej nakonec přes všechny útrapy stále velmi miluje, že si ho vezme a on svého počínání na poslední chvíli zanechal.

Nyní už je šestasedmdesátiletá představitelka Nastěnky na zaslouženém důchodovém odpočinku. Po ukončení baletní kariéry se vrátila k herectví, natočila pár filmů, ale hrála převážně v divadle, kdy získala angažmá na moskevské scéně U Nikitské brány.

Použité zdroje:

https://www.krajskelisty.cz/stredocesky-kraj/23234-zarlivy-milenec-ji-malem-ubodal-manzel-i-jediny-syn-opustili-tajnosti-slavnych.htm

https://www.dotyk.cz/magazin/natalja-sedych/

https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-svetove-celebrity/626639/blesk-v-moskve-za-smutnou-nastenkou-z-mrazika-o-synovi-nemluvte-zustal-s-otcem.html

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Natalja_Sedychová

https://www.csfd.cz/tvurce/2068-natalja-sedych/biografie/