Článek
Platí za jedno z nejroztomilejších zvířat světa, známé svými pomalými, nemotornými a značně komickými pohyby. Panda velká (lat. Ailuropoda melanoleuca, což znamená kočičí stopa černá a bílá) se řadí mezi medvědovité šelmy, ačkoliv v realitě ona sama žádnou dravou šelmou rozhodně není. Ledaže bychom za kořist považovali bambus, který tvoří převažující složku její potravy.
Pandy velké jsou tzv. endemickými živočichy, tedy její přirozené stanoviště není široce rozšířené a žijí pouze na jednom konkrétním území planety. Tím jsou pohoří v centrální Číně, zejména v provincii S’-čchuan (známe jako Sečuán), kde panda obývá vysokohorské oblasti až do výše 4000 m n. m. (jen na zimu sestupuje níže pod 1000 m n. m.) Původně byla oblast jejich výskytu mnohem větší a ještě před dvěma tisíci let sahala směrem na jih až k hranicím Myanmaru a Vietnamu. Ovšem vzestup civilizace homo sapiens negativně ovlivnil i tohoto tvora.
Grafické znázornění výskytu pandy velké ve volné přírodě Číny.
Člověk a jeho rozpínavost a činnost zatlačily pandy do dnešního životního prostoru, který odpovídá přibližně jen setině toho dřívějšího. Ještě v minulém století také pandy intenzivně lovil pro velmi ceněnou kožešinu a nechybělo málo, aby byl tento jedinečný medvěd vyhuben. Panda se tak právem dostala do loga organizace Světový fond na ochranu přírody (WWF). V současnosti se počet pand ve volné přírodě pohybuje pouze kolem dvou tisíc kusů, ale naštěstí se je v Číně daří chránit, budovat pro ně početné rezervace a záchranné stanice a tak postupně a pomalu navyšovat jejich stavy.
Jíst a spát, to je oč v jejich životě běží nejvíce.
Ono rozmnožit pandu, to není zejména ve volné přírodě nic jednoduchého. Jsou dosti lenivé a denně zpravidla neujdou více jak půl kilometru. A většinu roku nežijí v tlupách, ale striktně samotářsky (jak samci, tak i samice). Potkávají se jen během doby páření od března do května a aby se potkali samec se samicí, když jsou pomalí a je jich málo, to není snadné. Když už dojde k námluvám a následné březosti samice, je to malý zázrak. Pandí embryo se v těle samice vyvíjí rychle a může přijít na svět už po 45 dnech od početí. Ale také třeba až po šesti měsících.
Pandy totiž umí v závislosti na okolních příznivých nebo naopak nepříznivých podmínkách posouvat porod. Říká se tomu odložená nidace a mláďata (obvykle pouze jedno) se rodí nejčastěji buď v srpnu a září nebo až začátkem příštího roku tak, aby byl kolem zrovna dostatek bambusových listů, bohatých na živiny. Panda je považována za býložravce a výhradního konzumenta bambusu, ale není tomu tak a patří mezi všežravce stejně jako člověk. Pochutná si někdy kromě bambusových výhonků, listů a kmenů i na jiných rostlinách, jako jsou kosatce nebo šafrány a do jejího jídelníčku spadá, ač velmi omezeně, i maso, ryby a vejce a nepohrdne ani mršinami.
Od jiných druhů medvědů ji odlišuje právě vysoký stupeň býložravosti a velmi úzká potravní specializace na jedny konkrétní rostliny - bambusy. Tyto tuhé rostliny není snadné lámat, přijímat a trávit, ale panda je po všech stránkách připravena. Díky falešnému palci má na tlapách šest prstů a obratně bambus utrhne. Její žvýkací svaly jsou mohutné a její třenové zuby a stoličky přizpůsobené na drcení. Stěna žaludku je výrazně svalnatá a napomáhá trávení. Střevo je sice na býložravce velmi krátké a podobá se tak střevu masožravců, ale je bohatě osídleno bakteriálními pomocníky, kteří bez problému rozloží tuhý bambus až na jednoduché sacharidy (cukry).
Panda velká žere až 16 hodin denně a klidně si k tomu i lehne.
Bambus je ale potravina dosti nízkokalorická a tak ho musí pandy spořádat opravdu hodně. Denně ho tak pozře desítky kil (i 15% svojí váhy) a pojídáním tráví i 16 hodin denně. Takže i kdyby vlastně nebyly pandy lenivé, stejně by nemohly podávat vysoké výkony, protože ony se prostě dlouze najíst musí. A také až padesátkrát denně vyměšují. A nestíhají si vytvořit zásobu podkožního tuku natolik dostatečnou, aby se mohly jako jiní medvědi ukládat k pokojnému zimnímu spánku.
Všichni známe pandu jako zavalitého černobílého tvora s velikou hlavou a očima s výrazným tmavým okolím. Existují však i jinak zbarvené pandy velké. Kromě albinických bílosrstých forem s červenýma očima existují i málo známé hnědobílé pandy. Jejich odlišnou srst má na svědomí dávná genetická mutace, která je ale dědičná a dala tak vzniknou dvěma poddruhům pandy velké: klasické černobílé a právě i té hnědobílé.
Vzácná panda velká s hnědým zbarvením, které způsobuje genetická mutace.
Pokud byste chtěli pandu velkou vidět na vlastní oči, nemusíte naštěstí létat až do centrální Číny a stačí sednout na pár hodin do auta. Nejblíže od Česka chovají tato zvířata v berlínské a vídeňské zoologické zahradě, celosvětově žije mimo území Číny pouze asi 50 pand ve dvou desítkách zoologických zahrad. Právě do Vídně jsem se za nimi před pár lety vypravil a fascinovaně je dlouhou dobu pozoroval, ačkoliv celé dopoledne a potom i odpoledne (když jsem se k nim vrátil, jestli se náhodou něco nezměnilo) jen seděly opřené o kmen stromu a ládovaly se bambusovými kmeny jeden za druhým. Prostě pohodinda na maximum.
Vlastní foto pandy velké z vídeňské zoologické zahrady u zámku Schönbrunn; 2019.
Minimálně těmto dvěma evropským zoo se podařilo pandy také rozmnožit a dokonce se narodila i dvojčata. Všechna mláďata však musela časem evropské zoo opustit a odcestovat maximálně do věku 3-4 let do Číny. Ta je totiž jediným výhradním majitelem všech pand na světě, a to i těch, které se teprve narodí. Do světových zahrad jsou pandy po složitém vyjednávacím a diplomatickém procesu pouze pronajímány (ještě v minulém století bývaly bezplatně darovávány tu SSSR, tu USA jako politický akt vzájemného přátelství a spolupráce) a nájemné je vskutku vysoké - kolem jednoho milionu amerických dolarů ročně. A stát, který chce tento oficiální čínský národní symbol pro svoji zemi získat, nezřídka podepisuje smlouvy, ve kterých je připojena třeba i klauzule o tom, že uznává Tchaj-wan jakožto územní celek jednolité Číny.
Ta si tak i prostřednictvím zneužití těchto roztomilých tvorů k vyšším cílům kupuje ve světě politickou loajalitu. A pokud se přijímací stát zdráhá podstupovat s Čínou obchodní styky, mívá smůlu a pandu do pronájmu prostě nedostane, i kdyby zaplatil sebevíc. A pokud někde pandu mají a přijede tam dalajláma, hrozí, že jim bude zvířecí pronájem ukončen. Panda má prostě smůlu na to, že žije jen v Číně. A jak vypadá a jak se chová a že ji tím pádem mají lidé v tak enormní oblibě. Kdyby neexistovala nebo by byla neatraktivní, můžeme se jen domýšlet, do jaké míry by to ovlivnilo světový řád a jaký by dnes panoval.
Panda velká se stala politickým nástrojem v čínských rukách.
Mimochodem, možná si vzpomenete, že se kolem roku 2017 snažila tuto medvědovitou šelmu získat i pražská zoologická zahrada v Tróji. Jednání za účasti tehdejší pražské primátorky Adriany Krnáčové a ředitele zoo Miloslava Bobka nakonec nedopadla dobře, i díky laxnosti prezidenta Zemana a výše v textu zmíněným kontroverzním smluvním doložkám. Kdo ví, jestli tak pandu velkou v Čechách vůbec někdy přivítáme. Podle dnešní SMS zprávy od tiskového mluvčího pražské zoo Mgr. Filipa Maška není aktuálně pandí téma na pořadu dne.
Živě můžete pozorovat pandy velké například na youtube lifestreamu ZDE.
Anketa
Použité zdroje:
https://www.nationalgeographic.com/animals/mammals/facts/giant-panda
https://www.worldwildlife.org/species/giant-panda
https://www.wwf.org.uk/learn/fascinating-facts/pandas
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Giant_panda
https://www.denik.cz/cestujeme-do-sveta/panda-velka-zoo.html
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/panda-cina-zoo-praha-milos-zeman-miroslav-bobek-pandi-diplomacie.A181130_205831_domaci_mpl
https://hlidacipes.org/panda-na-spici-cinske-diplomacie-jeji-rocni-pronajem-vyjde-na-milion-dolaru/
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/hnede-pandy-vedci-vyresili-zahadu.A240306_101557_zahranicni_ijan
