Článek
Znají životní osud Zdeny Vrbové, aniž to mnozí z nich tuší. Řeč je o desítkách tisíc lidí, kteří si zašli do divadla na Amerikánku nebo o divácích, kteří tento úspěšný příběh viděli zfilmovaný v kinech. Oba počiny má na svědomí jeden člověk, režisér Viktor Tauš, který se se Zdenou seznámil mnoho let zpátky na ulici.
Zdena Vrbová se roku 1972 nenarodila v Československu, ale ve Spojených státech amerických, konkrétně na jihu ve státě Florida, jako druhé ze tří dětí do rodiny akrobatů. Jejich otec měl za oceánem dobrý život a život paní Zdeny se jistě mohl odvíjet zcela jinak, ale matka zde nedokázala zapadnout a žít spokojeně, sebrala své potomky a vrátila se zpět do naší šedé normalizace. Štěstí a klid však nenašla ani zde v pražském panelovém bytě a spadla do drog. Děti, zejména ty dvě mladší, tak často během matčiných tahů bývaly doma samy a opuštěné. Malá Zdena čekala dny i týden na to, až se matka vrátí domů a starala se o mladšího bratra. Zoufale mlátila do dveří, jedli poskrovnu, jak jen se dalo. Jednoho dne se však dříve, než se matka bůhví odkud vrátila, rozrazily dveře a do bytu vkročila sociálka. Děti sebrali a Zdena s bratrem putovala do dětského domova.
Tam si zejména ze začátku dlouho a těžce zvykala na život bez rodiny a bývala často osamělá. Ředitelka a vychovatelky se k opuštěným dětem chovaly dost nehezky a často a rády je trestaly. Jen za běžné a nevinné dětské prohřešky, třeba odmlouvání nebo kouření. V jejím reálném dětském domově byla skutečně děsivá samotka za trest, kterou jste mohli opakovaně vidět ve filmu. Místnost jeden na dva metry byla bez oken, jenom s kukátkem ve dveřích a kousavou dekou na posteli. Mohla sice ven, ale na pouhou hodinovou procházku denně. Nejhorší zážitek pro ni byl, když jí tam zavřeli na celých 115 dnů v kuse. Čas trávila tak, že trénovala plivání na přesnost na kukátko. A nad vodou ji drželo zejména snění o tom, že jakmile dospěje a dostane se ven na svobodu, sežene někde peníze a odjede do Ameriky hledat svého otce.
Když už se s místním prostředím jakžtakž sžila a našla si i nějaké kamarády, putovala z domova pryč do pěstounské péče. Na tu bohužel vzpomíná nerada se slovy, že byla odvlečena do křesťanského pekla, kde nikoho nezajímala její duše. Náhradní rodiče jí také říkali, že je její máma kriminálnice a lehká žena a ona že bude po ní. Není tedy divu, že s novou rodinou se jí žilo tak těžce a začala dokonce utíkat zpátky do dětského domova. Někdo jí tenkrát poradil, že pokud se nechce již znovu dostat ke svým pěstounům, musí se začít chovat tak hrozně, aby byla umístěna do výchovného ústavu, tzv. pasťáku. A to se jí podařilo.
Nedlouho na to dospěla a když jí bylo osmnáct let, padl komunismus a z výchovného ústavu jí vyprovodili za bránu. Nikdo jí nijak na život venku nepřipravil, ani neporadil, nepomohl a ona vůbec nevěděla, kam má jít a co má dělat. Skončila tak vcelku nepřekvapivě na ulici a živila se jeden čas také prostitucí, kdy pravidelně mířila za kšefty i na nechvalně známé uličce Perlovka v centru Prahy. Trvalo jen pár měsíců, než spadla do drogové závislosti na heroinu a než porodila svoje první dítě, dceru Žanetu. Rodinné prokletí se opakovalo, Zdena se nedokázala o dcerku postarat a ta skončila taktéž v dětském domově. Později se však usmířily a v dnešních dnech spolu vycházejí dobře. Celkem má paní Zdena dcery dvě.
Viktor Tauš byl první člověk, který ji kdy ve venkovním světě mimo ústavní zdi vnímal a poslouchal a kterému již před více jak dvaceti pěti lety svěřila svůj životní příběh. Režisér měl ve svém životě také temné období a život bezdomovce a nějaký čas spolu a mnoha jinými lidmi dokonce i bydleli v nelegálně obývaném bytě na Újezdě. A když jí Tauš tenkrát řekl, že o ní jednou natočí film, tak mu nevěřila.
Režisér Viktor Tauš na aktuálním snímku z roku 2025
Ale stalo se. Viktor Tauš na ni nezapomněl a roky přemítal o jejím životě. Až jej roku 2018 uvedl na divadelní prkna jako Amerikánku a díky značnému úspěchu roku 2024 také do kin. Paní Zdena se na natáčení podílela, ale měla strach, že diváci film nepochopí, že jim její příběh nic neřekne a že se budou chytat za hlavu, co to ten Viktor natočil. Nečekala, že ztvárnění jejího příběhu bude mít takový úspěch a o tom, že půjde jako host třeba do talk show se jí ani nesnilo. Mimochodem, sama si ve filmu i zahrála, nikoliv tedy samu sebe, ale malou roli kuchařky. A tvrdí, že pozornost upnutou na její život osobně nevnímá a neprožívá, že takový příběh má spousta lidí nejen v našem státě, ale kdekoliv na světě a ona je jen jedním ze všech podobných nešťastných osudů. Osobně také vystupovala na veřejnosti a předávala svoje odžité zkušenosti dál mladší generaci, zejména pak dětem s podobným osudem, jaký měla ona sama.
Její silná a pohnutá životní cesta je ukázkou tvrdé odolnosti a nehynoucí touhy po lepším životě. Momentálně třiapadesátiletá Zdena Vrbová již nějaký čas žije běžným životem v Praze a aktuálně pracuje v ošetřovatelském centru v Praze na Lhotce, které se formou odlehčovací služby věnuje potřebným seniorům a lidem se zdravotním postižením, jako pečovatelka. Vytváří klientům centra pocit domova a snaží se je v podzimu nebo u konce jejich životní cesty ještě pobavit a celý pobyt mimo jejich vlastní domov jim co nejvíce zpříjemnit.
Celoživotně kouří a nepřestala ani poté, co si od lékařů vyslechla diagnózu rozedmy plic. Já jí přeju do dalších let už jen to dobré, ať jí pochroumané zdraví vydrží co možná nejdéle a ať ji stále motivuje její záslužná práce.
Související články:
Anketa
Použité zdroje:
Výborná SHOW https://www.ceskatelevize.cz/porady/16047276686-vyborna-show/224544160330020/
https://www.heroine.cz/spolecnost/porad-jsem-cekala-ze-se-mama-vrati-vzpomina-amerikanka-zdena-vrbova-u-pestounu-zazila-peklo
https://zivotopisyonline.cz/zdenka-vrbova-zivotni-pribeh-hrdinky-amerikanky/
https://www1.pluska.sk/soubiznis/domaci-soubiznis/foto-pribeh-ceskeho-dievcatka-ktore-z-ameriky-putovalo-do-detskeho-domova-prezilo-si-peklo
