Článek
Rodačku z Ostravy si dle jejích vlastních slov herectví prostě samo přitáhlo a ona jej jen následovala. První vzpomínka na divadlo se jí vybavuje, když jí bylo pouhých šest let. Shlédla představení v kulturním domě v Ostravě – Vítkovicích a odnesla si silný zážitek v podobě přenosu svojí dětské mysli do nějakého svého prostoru, do určitého tranzu bez zvuků, jen s obrazy.
Přihlásila se úspěšně na studia na ostravské Janáčkově herecké konzervatoři a už během školních let hostovala v místním Divadle Petra Bezruče. Zde od roku 2000 získala i svoje první stálé angažmá a setrvala v něm pět let.
Měla štěstí na podnětné role (např. role Laury ve hře Skleněný zvěřinec nebo Nastasja v Idiotovi) a již brzy se dostala do hledáčku odborné kritiky. V roce 2004 získala hned dvě ocenění - prestižní divadelní Thálii v kategorii mladý činoherec a Cenu Alfréda Radoka za talent roku. O rok později přešla do souboru ostravské Komorní scény Aréna.
Zde však setrvala jen krátce. V roce 2006 zazvonil telefon a na druhém konci se ozval tehdejší umělecký šéf činohry Národního divadla Michal Dočekal s nabídkou angažmá. Žáčková tehdy řešila i nějaké osobní obtíže a potřebovala změnu prostředí, z obou důvodů si tedy vděčně sbalila kufry a přesídlila do Prahy. Do roku 2007 ještě pendlovala mezi Prahou a Ostravou, kde dohrávala nasmlouvané role v Aréně a poté se již plně usadila v našem hlavním městě.
Na prknech první divadelní scény pak odehrála mnoho sezon po dobu dlouhých deseti let a vytvořila zde kolem čtyřiceti rolí. Následně přešla na volnou nohu a jejím hlavním hereckým domovem je v současné době Činoherní klub, kam si ji vybral umělecký šéf a herec Martin Finger a kde aktuálně účinkuje v pěti inscenacích. Za všechny zmiňme Tramvaj do stanice touha, kde hraje roli Blanche tak výborně, že za ni byla nominována hned na tři divadelní ceny nebo činohru K.Š.E.F.T., kde v roli matky dospělého autistického syna řeší jeho sexuální potřeby i vztahové peripetie celé rodiny. V prosinci by měla mít premiéru další hra Zakleté dámy taktéž s její účastí. Hostuje také v jedné hře Divadla Bez Zábradlí.
V neposlední řadě hraje ve spolku Jatka78 ve hře Snowflakes. Jedná se o multižánrové představení, v podstatě o živou upoutávku na film Amerikánka režiséra Viktora Tauše, který momentálně boduje v našich kinech. Žáčková v něm po boku dalších výrazných hereček Pavly Beretové a Kláry Melíškové ztvárňuje drogově závislou matku hlavní hrdinky - holky z děcáku.
Lucie Žáčková v jedné ze svých četných rolí v roce 2019
Její filmová a televizní kariéra je střídmější, ale o to výraznější co se týče kvality snímků a jejích rolí. Debutovala rolí v Kachyňově filmu Hanele (1999) a já osobně jsem ji prvně zaregistroval v roli Stáni (hrála partnerku herci Václavu Neužilovi) v trochu opomíjeném, ale skvělé obsazeném českém filmu Zoufalci (2009). Na svém kontě má necelých 20 filmů, ale za to zvučných jmen, jako Sluneční stát, Karamazovi, Dukla 61, Manželé Stodolovi nebo aktuální Amerikánku a také snímek Rok Vdovy. Za roli Zůzy ve filmu Kobry a užovky si v roce 2016 odnesla Českého lva pro nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli. Role v seriálech si pečlivě vybírá, za všechny stojí za zmínku Rapl (2016), Božena (2021) nebo Kukačky (2023). Mimochodem, divadelní cenu Thálie už bohužel fyzicky nevlastní, jelikož si ji nestihla včas odstěhovat do nového bydlení a její expartner ji doma nechtíce rozbil.
Herecká poloha Žáčkové je nezaměnitelná. Udržuje si mezi ostatními herečkami osobitost a civilnost a člověk si ji prostě s jinou kolegyní nesplete. Její hraní je pro mne neobyčejně obyčejné a její zvláštně zabarvený hlas mne většinou uklidňuje. Ona sama preferuje nejen při práci, ale i v soukromí upřímnost, žití v pravdě a obyčejnost a tvrdí, že se vlastně svoje role ani nesnaží hrát.
Já byla vždycky obyčejná a měla jsem pocit, že se to snad k herečce ani nehodí. Není atraktivní, když jste šedá myš. Tak jsem to kdysi vnímala. A ulevilo se mi docela, když jsem připustila, že jsem fakt úplně obyčejná! Ano, stačí mi obyčejné a opravdové věci. Ty podle mě mají největší hodnotu.
Před pár lety se potýkala s vážnými zdravotními potížemi, kdy se po několikrát prodělaném covidu musela vypořádat s postcovidovým syndromem. Silná únava a vyčerpání ji tenkrát odstavila z nové role v Činoherním klubu a musela být přeobsazena. S následky se potýkala několik měsíců a dodnes si musí pečlivě hlídat výdej energie a rozkládat si síly, aby mohla plnohodnotně fungovat.
Patří k té hrstce umělkyň, které si svůj osobní život velmi střeží a za které hovoří zejména práce a nikoliv exhibování soukromí. Rozhovory dává zřídka, zpravidla pouze při příležitosti uvedení nového filmu či divadelního kusu, kde sama hraje. Ale když už se o ní něco dozvíme, pak se dočkáme upřímných a pradivých zpovědí bez nějakých her a skrývaček. Kromě informací o rodině, partnerech, případně dětech. Takové zprávy nejsou ohledně ní vůbec k nalezení, herečka je nikde nezmiňuje a naštěstí i bulvár jí v tomto ohledu dává pokoj. A vlastně proč ne. Zaznamenal jsem pouze z nedávného rozhovoru pro rádio Wave, že se ráda vrací do ostravské domoviny a zajde si popovídat a na kávičku za maminkou, sestrou a bratrem.
Herečka se sympaticky vůbec netají s tím, že má komplikovanou duši. Už od dětství zažívala depresivní stavy a celoživotně bojuje s nejistotou a sklony řešit svoje pocity alkoholem. Po dobu dlouhých deseti let absovovala behaviorální psychoterapie, pomocí nichž hledala pro sebe optimální životní cestu. V rámci psychohygieny si také píše a kreslí deník. Snaží se odhazovat nánosy společenských konvencí a žít co možná nejpřirozeněji a tzv. obyčejnsky. Před časem poté, co skončila se stálým divadelním angažmá, si pronajala na tři roky statek desítky kilometrů za Prahou, kde se věnovala přírodě, zahrádkaření, hostila zde svoje přátele, užívala klidný život na vsi ve společnosti místních lidí a obyčejné bytí. Nakonec ale statek musela opustit a opět se přiblížila blíže ku Praze. Potřebovala další změnu a také už pro ni bylo komplikované se o statek starat, dojíždět za prací a vše finančně utáhnout. Nyní žije v Praze u lesa, kde si pronajala malý domek se zahrádkou.
Lucie Žáčková s hereckým kolegou Martinem Myšičkou na novinářské konferenci Českého lva; 2017
Ostatně netají se také ani svými finančními obtížemi v různých fázích jejího života, které došly až tak daleko, že jí stíhali exekutoři. I proto před časem přijala štědrou finanční nabídku a společně s hercem Jiřím Vyorálkem ji můžeme vídat v reklamě na jednoho z našich mobilních operátorů. Právě díky tomu si mohla dovolit alespoň na čas se usebrat a pronajala si zmíněný statek.
Žáčková je věřící a před časem se nechala pokřtít. Víra ji velmi pomáhá ukotvit její život a jeho smysl a ona si velmi chválí, že dospěla zavčasu do bodu, kdy ví, že nemusí nikoho napodobovat a nic a nikomu předstírat.
Pro mě jsou nejdůležitější první dvě přikázání, ve kterých se mluví o vztahu k Bohu o vztahu k sobě samému a k bližnímu. Od těchto dvou věcí se odvíjejí pak i ty ostatní. Když má totiž člověk rád bližního svého stejně jako sebe sama, parazitovat a páchat zlo pak už prostě jde velmi těžko. Ke zpovědi chodím. Kdysi jsem se tomu všemu smála. Jsem moc šťastná, že v temnotě a prázdnotě mého života konečně zazářilo světlo.
Je vděčná, že hned zkraje pražské kariéry narazila na několik hereckých kolegyň, které byly jinak duševně nastavené a inspirovaly ji k odbočce na obdobnou životní cestu. Snaží se prostě žít autenticky v souladu sama se sebou a nežít náhražkovitě.
Momentálně se také věnuje myšlenkám na režírování. Zatím je ve fázi uzrávání, kdy konkrétní představu ani látku ke zrežírování nemá a čeká, kam se to vyvine. Co se týče dalšího hereckého života, zvyká si na svobodný život na volné noze a ladí, jak s danou svobodou do budoucna naloží. A já se osobně velmi těším, co nám tato inspirativní aktuálně šestačtyřicetiletá žena do budoucna ještě předvede a držím jí jako podobně nastavený člověk všechny palce na cestě jejího hledání a nalezení vnitřního klidu a harmonie.
Použité zdroje:
https://www.novinky.cz/clanek/lifestyle-osobnosti-lucie-zackova-pribeh-stodolovych-je-odpudivy-pri-vrazdach-jsem-mela-v-hlave-prazdno-40475231
https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-herecka-lucie-zackova-staci-mi-obycejne-a-opravdove-veci-ty-maji-nejvetsi-hodnotu-40352664
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/lucie-zackova-serialy-pod-lupou-rapl-prace-divadlo-televize.A190129_101809_lidicky_zar
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/lucie-zackova-tema-rozhovor-prace-penize-dluhy.A170420_094450_lidicky_zar
https://www.csfd.cz/tvurce/24053-lucie-zackova/biografie/
https://www.i-divadlo.cz/profily/lucie-zackova
https://www.denik.cz/spolecnost/lucie-zackova-herecka-deti.html
https://dvojka.rozhlas.cz/herecka-lucie-zackova-pres-vsechno-jsem-si-k-manzelum-stodolovym-chtela-zachovat-9193246
https://www.zeny.cz/clanek/cet8WabW5u/lucie-zackova-moje-terapeuticka-cesta-nekonci-zjistit-kdo-jsem-mi-ale-pomohla-zjistit-i-vira
https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-rozhovory/797875/herecka-lucie-zackova-46-prestala-jsem-sama-sobe-lhat.html
https://www.youtube.com/watch?v=Th8-YcrZ03I&ab_channel=RadioWave-podcasty
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Lucie_Žáčková
