Přítulné siby ománské jsou pýchou zlínské zoo, jedničky v evropském chovu. Hlazení a krmení povoleno

Siba ománská (lat. Rhinoptera jayakari) patří mezi paryby a je druhem mořského rejnoka. Ti brázdí pozemská moře a oceány už 150 milionů let, můžeme je tak považovat za živoucí fosilie, které dokázaly úspěšně přečkat všechny klimatické pohromy a adaptovat se na nové podmínky. Siba je též známa pod názvem maran.

Přestože samice většinou rodí pouze jedno mládě, tento druh není kriticky ohrožen a patří k početně nejrozšířenějším rejnokům planety. Ani tak však není příliš znám jejich způsob života, chování, sociální interakce nebo podrobný mechanizmus rozmnožování a rození mláďat.

Ve svém přirozeném prostředí je společenský a vytváří hejna čítající desítky jedinců. Nejčastěji se siby pohybují u mořského dna, kde vyhledávají svoji oblíbenou potravu v podobě nejrůznějších měkkýšů či korýšů. Mohou dorůst až 130 centimetrů. Jejich domovinou je zejména Indický oceán a částečně i západní Pacifik - vyskytují se od jižní Afriky, přes okolí Egypta a Arabského poloostrova až po Indonésii a Filipíny.

Tak daleko za nimi cestovat nemusíte a stačí vám vyrazit do zlínské zoologické zahrady. Ta se na tyto krásné a impozantní tvory specializuje a v rámci Evropy je jedničkou v jejich chovu a také množení. Vše začalo roku 2014, kdy byl na popud ředitele zoo Romana Horského přestavěn zastaralý prostor pro primáty na speciální pavilon s názvem Zátoka rejnoků, který nemá na evropském kontinentu dodnes obdoby. Inspirací bylo pár severoamerických zoologických zahrad, které již siby s úspěchem chovaly. Přímo z Rudého moře s karanténní zastávkou v Turecku přicestovala tehdy první dvacítka sib ománských a z původně tří až pětikilových zvířat vyrostli dnešní i osmnáctikiloví jedinci. Aktuálně k únoru 2025 plave v mořské expozici 25 exemplářů.

Prostor pavilonu je zbudován tak, že se návštěvníci nemusí na siby koukat pouze skrze sklo nádrže, jak jsme tomu u vodních tvorů navyklí z jiných zoo, ale mohou s nimi být v těsném kontaktu. Otevřený prostor mořského bazénu je designován přístupně a každý zájemce si tak může rejnoky hladit a dokonce je také krmit předpřipravenou pro ně vhodnou stravou. A sibám se to nadmíru zamlouvá. Samy jakožto zvědaví a přátelští tvorové dobrovolně připlouvají k lidským rukám a nechávají se jimi hladit a laskat. A nelekněte se ani, když vám svými ústy ožužlají ruku, nic vám nehrozí. Jde o opravdu ojedinělý a krásný zážitek, který si vy nebo vaše děti budou ještě dlouho po návštěvě zlínské zoo pamatovat.

V roce 2019 zde měli chovatelé další veliký důvod k oslavám. Pět let pečlivého výzkumu chovných podmínek přineslo zasloužené ovoce a v květnu se zde narodilo první zdejší mládě - samička. Vzápětí přišli na svět tři samečci. Doposud je tak zlínská zoo také jedinou v Evropě, která dokáže tyto rejnoky nejen chovat, ale i rozmnožovat. Do dnešních dní se zde podařilo odchovat 12 mláďat, která putovala do dalších evropských zahrad. Odborníky na začátku překvapila jejich značná porodní velikost a váha - rodí se zcela vyvinutí, samostatní a bez potřeby péče rodičů. Čerstvě narozené přírůstky zůstávají s ostatními v hlavním, veřejnosti přístupném bazénu, ale jsou vždy na nějaký čas s pár dalšími dospělci odděleni tak, aby bylo zajištěno jejich snadné sledování a kontrola příjmu potravy.

Při návštěvě Zátoky rejnoků vše vypadá laickému oku jednoduše, ale za celým úspěchem stojí složitá věda a přesně dané postupy k vytvoření dokonalého klimatu. Bazén o kapacitě 110 kubíků stále proudící vody má pod sebou návštěvníkům skrytou technickou část. Teplota vody se nemusí speciálně řešit, sibám vyhovují „pokojové“ teploty 23 - 24°C. Ovšem čistota a chemismus vody jsou stále a pečlivě sledovány a upravovány.

Než se nově namíchaná běžná kohoutková voda, osmoticky zbavená všech minerálů a chlóru a s přídavkem přesně naměřené soli z Rudého moře dostane do nádrže, musí nejprve tři týdny „zrát“, aby byla použitelná. Následně ještě protéká filtry, odpěňovačem, který ji zbavuje bílkovin, UV zářením, které likviduje mikroby a nakonec systémem živých prospěšných bakterií, které vychytávají dusíkaté sloučeniny. Kvalitu vody hlídají kromě techniky, mnoha různých filtrů a lidí také koráli, přes které je voda hnána. Pokud je na nich jakožto na citlivých přírodních indikátorech znát nějaký problém, je to signál, že voda není v pořádku.

Před tím, než se pustíte do hlazení nebo krmení rejnoků, umyjte si zde pořádně ruce, abyste nezanášeli vodu nežádoucími látkami, bakteriemi či viry. Pak už si jen užívejte jejich blízkost a náklonnost a nechte na sebe působit zvláštní pocity z dotyku jejich kůže. Přeji krásný zážitek, jaký jsem měl před pár lety i já.

Použité zdroje:

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/225562221500005/cast/1095286/

https://www.zoozlin.eu/siba-omanska/

http://www.ic-zlin.cz/26065n-ve-zlinske-zoo-se-narodila-ctyri-mladata-morskych-rejnoku-siba-omanska

https://en.m.wikipedia.org/wiki/Rhinoptera