Článek
Žili v klamu. Ani během popravy veřejnost netušila, že jsou svědky konce jednoho z největších špionážních příběhů 20. století. Popraveným nebyl Kámil Amín Thábit, ale Eli Cohen, agent Mossadu, který je dodnes v Izraeli považován za národního hrdinu.
Eli Cohen se narodil roku 1924 v egyptské Alexandrii do rodiny syrských Židů. Vyrůstal v ortodoxním a silně sionistickém prostředí, které formovalo jeho identitu i hodnoty. Už jako mladík zažíval diskriminaci kvůli svému původu, byl napadán islamisty a nakonec vyloučen z univerzity. Právě tehdy se zapojil do aktivit sionistických skupin v Egyptě.
Jeho jazykové schopnosti, dokonalá arabština a výjimečná paměť neunikly izraelské rozvědce. Přesto Mossad zpočátku váhal. Cohen byl sice inteligentní a statečný, ale také náchylný k riskování. Po několika letech „obyčejného“ života v Izraeli, kdy pracoval v pojišťovně, oženil se a založil rodinu, se však Mossad rozhodl jeho potenciál využít.
Po náročném výcviku dostal Cohen novou identitu: syrského obchodníka Kámila Amína Thábita, který zbohatl v Argentině a sní o návratu do vlasti. Právě Jižní Amerika se stala odrazovým můstkem jeho mise. V Buenos Aires se vetřel do společnosti exilových syrských elit, navázal přátelství s důstojníky a politiky – mezi nimi i s budoucím syrským prezidentem Háfizem al-Asadem.
V roce 1962 se dostal do Sýrie. Pořádal okázalé večírky, půjčoval peníze, rozdával dary a působil jako muž, který miluje život a ženy. Syrští představitelé mu důvěřovali natolik, že mu umožnili přístup i na přísně střežené vojenské základny.
Cohenovy zprávy patřily k nejcennějším, jaké Mossad kdy získal. Detailně popsal syrská opevnění na Golanských výšinách, rozmístění minových polí, záloh i kulometných hnízd. Právě on měl syrským důstojníkům doporučit výsadbu eukalyptů kolem palebných postavení. Tyto stromy se později staly orientačními body pro izraelské piloty.
Přestože se kolem jeho činnosti postupně vytvořila aura legend a mýtů, je nesporné, že Cohenovy informace sehrály klíčovou roli během šestidenní války v roce 1967. Izraelská armáda tehdy během pouhých dvou dnů dobyla Golanské výšiny – strategické území, o němž přesně věděla, kde a jak udeřit.
Úspěch měl i svou cenu. Cohen začal vysílat příliš často a ve stejný čas. Syrská kontrarozvědka, s pomocí sovětské techniky, jeho vysílačku v lednu 1965 zaměřila. Byl zatčen přímo při vysílání. Následovaly tvrdé výslechy a mučení, přesto odmítl spolupracovat a neprozradil rozsah svých znalostí. Ještě před popravou se mu podařilo odeslat Mossadu poslední kódovanou zprávu: jsem dopaden.
Poprava Eliho Cohena v Damašku
Proces byl rychlý. Cohen neměl obhájce ani možnost odvolání. Nepomohly ani mezinárodní tlaky, snahy izraelské vlády, nabídky výměny vězňů či přímluva papeže Pavla VI. Syrský režim chtěl exemplární trest – a také veřejné ponížení Izraele.
Cohenova poprava se stala veřejným divadlem a arabské televize jej vysílaly v přímém přenosu. Jeho tělo viselo na šibenici dlouhé hodiny. Poté zmizelo. Místo jeho posledního odpočinku zůstává dodnes neznámé.
Jeho manželka Nadia po desetiletí usiluje o navrácení ostatků, aby mohl být pohřben v Izraeli. Přes opakované sliby, vyjednávání a dílčí úspěchy – například navrácení osobních věcí – zůstává tento slib nenaplněn. Eli Cohen se vítězství, k němuž svými informacemi zásadně přispěl, nedožil. Ve svaté zemi však zůstává symbolem odvahy a oběti, kterou někteří Židé musí podstoupit, aby mohl stát Izrael dál existovat.
Zdroje:
JOHNSON, Paul, Dějiny 20. století
https://www.denik.cz/historie/spion-eli-kohen-izrael.html
https://www.reflex.cz/clanek/causy/73271/eli-cohen-prvni-chyceny-a-popraveny-izraelsky-spion-ktery-svemu-narodu-vyhral-sestidenni-valku.html
