Článek
Zažil jsem to také: koupil jsem paměťovou kartu, abych si na ni do auta nahrál písničky. Dva roky bylo všechno v pořádku, ale pak se začaly písničky ztrácet. Nahrál jsem nějaké nové, chvíli tam byly - a pak zmizely. Přitom na kartě bylo spousta místa. Dal jsem ji tedy zkontrolovat speciálním programem - a přestala fungovat úplně. Narazil jsem na falešnou kartu. A takových je údajně až třetina na trhu.
Dá se to zjistit před nákupem?
Já svou paměťovou kartu koupil na Aliexpressu. Jiní třeba na eBay nebo na Temu. Byla to cenově lákavá nabídka. A ano, to je první varovné znamení. Výrobní cena paměťového NAND čipu o kapacitě 64 GB se pohybuje okolo 70 Kč. K tomu připočtěte výrobu celé paměťové karty, dopravní a prodejní náklady. Minimální rozumná cena pravé 64GB paměťové karty tak začíná na 120 Kč. Když tedy najdete na e-shopu dokonce 512GB kartu za 60 Kč, můžete si být jisti jedině tím, že je to fake.
A co úspory z rozsahu?
Temu láká zákazníky na to, že přece když si jich hodně objedná stejný produkt, dá se docílit nízké ceny. To může dávat smysl - spousta produkce je v průměru levnější, když se toho vyrobí hodně. Ale v tomto případě jde spíš o jiné úspory: při výrobě USB disků a paměťových karet vznikne také poměrně hodně zmetků. Některé zmetky vůbec nefungují, jiné jsou jen nespolehlivé nebo nemají požadovanou kapacitu. To je normální a měly by se zlikvidovat. Jenomže místo toho je některé firmy vezmou, přepíší údaj o kapacitě a vesele je prodávají.
Pomůžou tedy kladné recenze?
Čínské e-shopy vás nechají napsat recenzi jen do 15 dní od doručení. V té době může být klidně většina zákazníků nadšená („balíček dorazil v pořádku, fleška je funkční, dávám pět hvězdiček!“), takže spousta falešných disků má třeba 4,9 hvězdiček z pěti. Doporučuji proto podívat se na ta nejhorší hodnocení. Není tam někdo, kdo si u paměťové karty skutečně prověřil její kapacitu a rychlost? Připojil dokonce screenshot? Pak jste konečně získali smysluplnou informaci.
Co když už jsem něco koupil, jak to zkontroluji sám?
Každý USB disk nebo paměťová karta mají kromě paměti také řídící jednotku, která zajišťuje komunikaci s počítačem. Je jako knihovník v knihovně, bez kterého si nepůjčíte knížku. Všechna komunikace jde přes něj. Když vám knihovník řekne, že jeho knihovna má milion svazků, asi to nepůjdete kontrolovat. A počítač také nekontroluje, jaká je skutečná paměťová kapacita karty; prostě věří její řídící jednotce a to vám zobrazí na monitoru. Tento poznatek si zaslouží zopakovat: kapacita, kterou vám hlásí počítač, je jen číslo, které mu nahlásila řídící jednotka. S realitou nemá nic společného.
Dobře, mohli byste knihovníka zkusit obejít a podívat se rovnou na knihovní katalog. Tam jsou zapsané všechny tituly. Podobně na paměťovém čipu je úvodní část (FAT - file allocation table), kde jsou zapsané všechny soubory a jejich umístění. Bez této alokační tabulky není možné najít žádný soubor, tak jako bez katalogu se nenajde v knihovně žádná knížka. Bohužel pro vás, knihovní katalog může obsahovat záznamy knížek, které ve skutečnosti neexistují. A alokační tabulka může klidně obsahovat odkazy na neexistující soubory. Takže tudy cesta také nevede.
Jedinou spolehlivou cestou je projít celou knihovnu a zkusit, kolik se do ní naskládá knížek, ale hlavně také, kolik se jich pak zase najde (falešná knihovna má totiž regály, co fungují jako anihilační kufřík v seriálu Návštěvníci).
Vy můžete použít třeba program h2testw, nejoblíbenější program na testování podezřelých disků. Je zdarma, nemusí se instalovat a pracuje velmi prostě: nahrává na disk pseudonáhodné soubory a pak se je snaží přečíst. Nakonec vám řekne, jak uspěl. Na obrázku připojuji výsledek jednoho takového testování: USB disk, který měl mít kapacitu 32 GB, měl ve skutečnosti v pořádku pouze kapacitu 3,7 GB. Zbytek? Neexistuje.
Výsledek testu kapacity USB disku
Zákazník vrací úder
Nebylo by příliš objevné, radit vám, abyste kupovali jen značkové zboží od prověřených prodejců. Existuje ale jiné řešení: nákup a pak reklamace. Obchody jako Aliexpress nabízejí v mnoha případech vrácení zboží zdarma. Když zakoupíte USB disk nebo paměťovou kartu, otestujete je a výsledek pošlete Aliexpressu, vrátí vám peníze. Teoreticky byste mu měli výrobek poslat zpět na jeho náklady, ale protože je to moc drahé, nechá vám ho. Vy tedy dostanete peníze zpět a paměťovou kartu si můžete nechat. Ano, má sice menší kapacitu, ale zase je zadarmo… A může vás těšit, že podvodnému výrobci jste jeho podvod o něco prodražili. Nezapomeňte také přidat patřičné hodnocení, abyste pomohli dalším potenciálním zákazníkům.
Dá se ale falešný disk používat?
Samozřejmě, na takový disk si dávejte jen dočasné soubory, jejichž ztráta vás nebolí. A pamatujte si, jaká je skutečná kapacita disku. U některých z nich se přebytečné soubory ztratí - to je ta lepší varianta. U jiných se začnou přemazávat dřívější soubory - to začne dělat nepořádek. A konečně jiné jsou schopny přemazat alokační tabulku - a pak vám disk přestane fungovat úplně.
Abyste se tomu aspoň trochu vyhnuli, je vhodné uměle „zmenšit“ kapacitu disku na tu hodnotu, kterou vám ukázal h2testw. Počítač vám pak bude ukazovat realitu a vám se nestane, že byste zapomněli. Zmenšit kapacitu disku se dá přímo z příkazové řádky. Chcete-li uživatelsky vstřícnější program, můžete zkusit třeba DiskGenius.
