Hlavní obsah
Finance

Zatímco nás drtila inflace, Švýcaři byli v pohodě. Kdo za to může?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Miroslav Kalamář Svoboda / Microsoft Copilot

Ceny elektřiny a plynu rostly kvůli válce celosvětově. Jak je tedy možné, že u nás byla inflace 18 %, ale ve Švýcarsku ve stejné době jenom 3 %?

Článek

Před čtyřmi lety byl zemní plyn levný. Pak přišel první náraz (jak Rusko v roce 2021 utáhlo kohoutky) a pak v roce 2022 druhý (jak Rusko napadlo Ukrajinu). Ceny byly v srpnu 2022 skoro pětkrát vyšší!

Řeknete si, že tohle se prostě muselo projevit v cenách. Jasně že musela být velká inflace, když vám pětkrát zdraží vstupy. A platí to v každé zemi, vždyť plyn se používá celosvětově. Tak jak je možné, že ve Švýcarsku měli inflaci jen něco málo nad tři procenta? Tady něco nehraje.

Může za to vláda? Může za to Česká národní banka? Můžou za to oligarchové? Nedávná studie ČNB přichází s jinou odpovědi: může za to naše zaostalost.

Tedy, autoři to říkají jemněji a přesněji. Za nedávné rozdíly v inflaci můžou hlavně dvě věci:

  • Výchozí cenová úroveň
  • Energetická náročnost země

Měli jsme ceny nízko, proto hodně rostly

Podle cenového srovnávače stojí jídlo v obyčejné restauraci v České republice přibližně 200 Kč. Ve Švýcarsku 660 Kč. Co se stane, když oba obědy zdraží o 20 Kč kvůli dražšímu vaření? V procentech to v Česku bude nárůst o 10 %, kdežto ve Švýcarsku o 3 %.

No a inflace se měří právě v procentech. Proto, když se o stejnou částku zdraží plyn (nebo elektřina nebo cokoli jiného), u Švýcarů to bude vypadat jako menší nárůst. Je to prostě tím, že už předtím tam bylo draho.

Má to co dělat s naší zaostalostí? Bohužel ano, ve Švýcarsku je draho, protože jsou bohatí. A bohatí nejsou kvůli krásným horám, ale protože dlouhodobě spíš do sebe investují, než aby rozhazovali a ničili.

Naše výroba je neefektivní

Předchozí příklad s obědem předpokládal, že v obou zemích umějí uvařit oběd se stejným množstvím plynu. Ale co když v jedné zemi nezakrývají hrnce pokličkou? Pak na stejný oběd vyplýtvají víc plynu - jsou méně efektivní.

Takže zatímco ve Švýcarsku se jim vaření zdraží o těch 20 Kč (a tedy 3 %), v Česku se zdraží třeba o 40 Kč, a tedy o 20 %. Ejhle, rozdíl vysvětlen!

Ta čísla jsou tu samozřejmě jen na ukázku, ale faktem je, že Česko mělo v roce 2021 druhou největší energetickou náročnost výroby v celé EU.

Co teď?

Dnes stojí zemní plyn na světovém trhu stejně jako před čtyřmi lety. Inflaci máme skoro na nule. Můžeme se chlácholit, že to nejhorší máme za sebou. Možná. Ale každopádně máme pořád hodně co dohánět.

Autor pracuje na Anglo-American Unversity.

Kde si přečtete víc?

Adam, T., Schwarz J.: Inflation rates in Europe: An explanation of the differences using different price levels and energy intensities, cnBlog, 18. 10. 2023. https://www.cnb.cz/en/about_cnb/cnblog/Inflation-rates-in-Europe-An-explanation-of-the-differences-using-different-price-levels-and-energy-intensities/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz