Článek
V dramatickém roku 1945 se v jižních Čechách protínaly osudy lidí mnoha národností, sociálních a politických uskupení. Od ledna toho roku procházely Jižními Čechami tzv. transporty smrti, které pro některé vězně koncentračních táborů znamenaly život nebo smrt. O jednom z nich bylo našim bezpečnostním orgánům podáno následující svědectví: 1.)
Dne 25. ledna 1945 v 8.08 hod. přijel na nádraží České Budějovice směrem od Prahy nákladní vlak čís. 92 420 s tzv. transportem smrti, ve kterém byli v otevřených vozech převáženi vězňové z koncentračního tábora Osvětim. Cílem transportu měl být údajně Mauthausen. Vlak byl sestaven z 37 vagónů a jednoho osobního vozu pro doprovázející strážní četu esesmanů. Počet vězňů mohl být asi 3000 osob obojího pohlaví, převážně Židů, a podle svědectví se jednalo o Čechy, Poláky, Francouze, Angličany a snad i o příslušníky jiných národů. Po krátké zastávce pokračoval vlak v jízdě ve směru na Horní Dvořiště, odkud se ale dne 26.ledna 1945 v 11:32 hod. vrátil zpět do Českých Budějovic. Před příjezdem zpátečního vlaku bylo nádraží obsazeno a přísně střeženo příslušníky českobudějovického gestapa a bývalé protektorátní policie. Očití svědci později vypověděli, že vězni byli za třeskutého mrazu velmi chatrně oblečeni. Mnozí na sobě měli jen papírové pytle od cementu, různé špinavé hadry a byli polobosí. Promrzlí vězni byli úplně vysílení hladem, neboť cestou, která trvala již asi sedm dnů, nedostali žádné jídlo. Po zastavení vlaku v Českých Budějovicích nařídil velitel transportu, aby byli všichni mrtví vězni a ti, kteří nejeví známky života, vyhozeni z vozu vedle kolejiště. Jednalo se přibližně o 45 mužů a žen. Někteří z vězňů nebyli dosud mrtví, ale jen zesláblí následkem útrap a strádání. Většina těchto vězňů byla apatická nebo jen v mdlobách. Někteří jevili známky života a na zemi hýbali rukama, nohama a hlavou a jeden se prý dokonce sám posadil. Přibližně 12 těchto domnělých mrtvých vězňů bylo ostatními vězni přeneseno do přilehlého nádražního skladiště a postříleno velitelem transportu a příslušníky gestapa ranou z pistole. Po krátkém zdržení vlaková souprava pokračovala v jízdě směrem k Praze jako transport č. 566. Všech 130 povražděných a mrtvých vězňů bylo na příkaz českobudějovického gestapa dopraveno ke zpopelnění do krematoria městského hřbitova.2.)
Další podobné transporty projížděly po této trati i ve dnech od 27. do 29. ledna 1945. Některé vězeňské transporty procházely územím Jihočeského kraje pěšky. Jednalo se zejména o pochody válečných zajatců nebo pochod vězeňského transportu židovských žen vypravený z koncentračního tábora v Helmbrechts, který došel počátkem května do Volar.
Poslední větší transport projel po českobudějovické trati ještě 8. května. Jeho účastníci se dočkali svého osvobození v blízkosti kaplického nádraží. Poválečné repatriace vězňů pak byly prováděny ve Velešíně, Kamenném Újezdě i v okolních vesnicích. Příchod osvobozeneckých vojsk přivítali vězni v Kamenném Újezdě rozechvělým zpěvem Marseillaisy.3.)
1.) Sta Třeboň, fond 2.
2.) Jindřich Pecka - Konec války v Jižních Čechách
3.) Sta Třeboň, fond 2. Zpráva o zvěrstvech nacismu v okrese České Budějovice
