Článek
Azurové nebe nade mnou, vstupní brána přede mnou a za ní – zámek Karlova Koruna trůnící na vcelku výrazném návrší. Společně s dalšími turisty mířím ke skupině zájemců, která již čeká na zahájení prohlídky zámeckých interiérů. A tím pádem na interesantní ponor do historie místa i rodu Kinských.
Kinští a Santini
„Malebný barokní zámek vystavěný v letech 1721-1723 jako letní sídlo pro nejvyššího kancléře Českého království hraběte Františka Ferdinanda Kinského. Plány svěřil architektu italského původu Giovannimu Santini-Aichelovi. Stavbu samotnou řídil pražský stavitel František Maxmilián Kaňka. Zámek nese název Karlova Koruna na počest návštěvy císaře Karla VI.,“ uvádí se v publikaci Zámek Karlova Koruna. Císař navštívil Kinského v Praze v roce 1723 při příležitosti své korunovace.
Chlumecký zámek je považovaný za jeden z vrcholů iluzivního baroka v Čechách. „Tvoří jej válcový střed, k němuž jsou nakoso připojena tři patrová křídla a v nádvorním průčelí schodiště. Zámecká křídla mají mansardové střechy. Hlavní sál je sklenutý kupolí, prostupuje výšku dvou pater, dokola obíhá galerie na jónských sloupech s balustrádou,“ popisují objekt autoři publikace 888 hradů, zámků, tvrzí České republiky.
Další z pohledů na zámek
Zatím padla zmínka pouze o jednom ze zástupců starobylého českého šlechtického rodu, ovšem s dějinami – a to nejen Chlumce – se váže mnohem více pozoruhodných osobností. Ale popořadě…
Kořeny rodu Kinských sahají na počátek 13. století, kdy panoval Přemysl Otakar I. Původně se ovšem jmenovali jinak – a to podle vsi, kde stála jejich sídelní tvrz. Tím místem byla Vchynice, takže na počátku se jednalo o Vchynské. Později Chýnské, Kynské – a nakonec došlo na verzi, jak ji známe.
Podobně se měnil i význam a vliv rodu – od vladyků a rytířů to Kinští „dotáhli“ až na hrabata a knížata; již zmíněný zakladatel chlumeckého zámku býval nejvyšším kancléřem Českého království.
Sloupový sál
Osobnosti, události…
Dějiny chlumeckého panství v hlavní roli s Kinskými odstartoval jeho první držitel Václav Vchynský. „Za prokázanou statečnost a vojenské zásluhy při obraně Prahy se dočkal povýšení do panského stavu a mimoto mu král podstoupil dvě královská panství – Chlumec a Kolín,“ píše se v publikaci Zámek Karlova Koruna. Oním panovníkem byl císař a český král Matyáš Habsburský a stalo se tak na počátku 17. století.
Brzy nejen na Chlumec dolehly těžké časy za třicetileté války, ve městě se nejprve usadil císařský pluk, v roce 1634 bylo obsazeno saským vojskem, které zplundrovalo, co mohlo. O pět let později přitáhli Švédové…
Přinejmenším zmínku si zaslouží František Oldřich Kinský, politik a diplomat, který v roce 1677 nechal upravit chlumecký hrad a předhradí. Následoval Václav Norbert Oktavián Kinský – přikoupil další statky: Rychmburk, Rosice, Choceň, Sloup… Jeho hlavním sídlem byl stále ještě místní hrad. Ale ke zrodu barokního zámku už to nebylo časově daleko.
V zámeckých interiérech
Z významných osobností zmiňme ještě jednu: generála Františka Josefa Kinského (1739-1805). „Za sedmileté války postupně vystoupal až do hodnosti plukovníka, bylo mu pouhých 29 let. Pak dostal od Marie Terezie za úkol zřídit ve Vídeňském Novém Městě moderní vojenskou akademii. Zhostil se toho s velkým úspěchem a během života získal mnoho dalších vojenských hodností. Kromě toho se věnoval i vědecké činnosti. Byl jedním ze zakladatelů Soukromé učené společnosti v Praze a shromáždil rozsáhlou knihovnu, kterou později odkázal Univerzitní knihovně v Praze. Napsal též několik odborných publikací, v nichž se hlásí k odkazu Jana Amose Komenského,“ lze se dočíst v zámecké publikaci.
Parforsní hony a dostihy
Postupujeme jednotlivými sály, historická prohlídka nabízí k prohlídce celou plejádu interiérů, jejich vybavení, přibližuje spoustu informací a také nová témata úzce spjatá se zámkem. Týkají se kupříkladu i lovu zvěře a koňských dostihů.
Co se lovů týče, ve středověku k velice oblíbeným patřily štvanice; od konce 17. století se stávaly organizovanějšími a dostaly název parforsní hony (z francouzského par force – plnou silou). Zvěř byla štvána až do úplného konce a poté usmrcena.
Po napoleonských válkách se vkus mění, cílem přestává být ulovení a usmrcení zvěře, do hlavní role se dostává „sportovní jízda na koni s úspěšným překonáváním přírodních překážek, kdy byl jelen odchycen živý a vrácen zpět do obory“. (Citace z publikace Zámek Karlova Koruna)
Na trase prohlídkového okruhu
Právě tento typ honu uspořádal v českých zemích v roce 1836 hrabě Oktavián Kinský. Později připadl na myšlenku zorganizovat první terénní dostihy. „První překážkový dostih se konal právě v Chlumci v roce 1846, pouhých 9 let po prvním startu v Liverpoolu. Obliba překážkových dostihů se rychle šířila mezi českou šlechtou a stála tak u zrodu prvních dostihových spolků. Také Velká pardubická steeplechase má kořeny v parforsních honech,“ vysvětluje se v textu publikace Zámek Karlova Koruna.
Mezi vítězi tohoto náročného dostihu lze najít celou řadu účastníků z rodu Kinských: Zdenko Radslav Kinský, Rudolf a Karel Kinští z knížecí větve; a také Lata Brandisová, neteř Oktaviána Kinského.
Zpět v rukou rodu
Posuňme se v čase do tzv. novodobých dějin. V minulém století narazíme na osudový den – 15. listopad 1943. Zámek tehdy totálně zdevastoval požár, za oběť mu padly střechy, zřícené stropy, zůstaly jen ohořelé zdi. Chlumec na dvě desetiletí přišel o své panorama.
Obnova trvala až do roku 1968. O rok později se otevřely brány návštěvnické veřejnosti; Národní galerie zde zpřístupnila expozici nazvanou Barok v Čechách. Svou nabídku expozice uzavřela v roce 1992, kdy byl zámek navrácen rodině Kinských. Současná interiérová expozice je především zaměřena na historii rodu a chov koní.
Zámecká kaple
Mramorový sál
Kromě Historické prohlídky se návštěvníkům nabízí okruh nazvaný Kopytem sem, kopytem tam (prochází nově zrekonstruovanou jízdárnou, konírnou a kočárovnou, jejichž oprava trvala bezmála tři roky). K dispozici je rovněž okruh Choďte si Korunou, který představuje zajímavá místa a budovy v zámeckém parku.
Jednou z budov je i výše zmíněná jízdárna – pochází z roku 1761; právě zde bylo v roce 1775 tři týdny vězněno 400 sedláků-povstalců… Čímž se v závěru dostáváme ke známému úsloví „dopadnout jak sedláci u Chlumce“.
Váže se k selskému povstání a boji českých sedláků proti vrchnosti s cílem vymanit se z robotní a nevolnické povinnosti. K bitvě došlo ve dnech 25. až 26. března 1775, jejím výsledkem bylo zlomení odporu rebelujících sedláků. I když… Ve skutečnosti o úplnou porážku nešlo, protože povstání v konečném důsledku vedlo o pět měsíců později k zavedení robotního patentu a tím k omezení roboty v Čechách a na Moravě – a z dlouhodobějšího hlediska nakonec i k patentu o zrušení nevolnictví (v roce 1781).
Zdroje:
Zámek Karlova Koruna (zámecká publikace o historii objektu a rodu Kinských)
Petr David, Vladimír Soukup: 888 hradů, zámků, tvrzí České republiky; Kartografie Praha ve spolupráci s Nakladatelstvím a vydavatelstvím Soukup & David, 2002
