Článek
Značnou část Trojské kotliny zaujímá přírodní park Drahaň-Troja. Jeho součástí jsou mj. i tři přírodní památky, kterými povede tato cesta, a zároveň i táhlé, asi tři kilometry dlouhé Drahanské (Drahaňské) údolí, do něhož jsem v Dolních Chabrech vstoupil.
Zpočátku mě na stále vyšších a strmějších svazích doprovázely domky a chaty, ale druhá polovina již plně patřila divoké přírodě. Souvisely s tím i proměny komunikace, na většině trasy se žlutým turistickým značením; poměrně široká cesta se s přibývající vzdáleností západním směrem tenčila na útlou stezku kopírující tok Drahanského potoka.
V Drahanském údolí
Mlýn a voda na dobré trávení
Ale to teprve přijde na vzdálenějším konci údolí. Teď jsem čerstvě vstoupil na žlutou stezku, před sebou vidím bíle zářící stavbu Drahanského mlýna a ještě o něco dřív se o pozornost hlásí studánka. Celým jménem: Prdlavá studánka. Název si vysloužila, jak se lze dočíst na Mapách.com, na základě „dobrého působení na zažívací trakt“.
Vodní mlýn původně býval dřevěný, v roce 1676 jej mlynář Tomáš Kocourek přestavěl na zděný v barokním slohu.
Prdlavá studánka
Vzhůru na Špičku
Stále užším a hlubším údolím se nezadržitelně blížím k Vltavě – a také k první z avizované trojice přírodních památek.
Zhruba sto metrů před vltavským říčním tokem odbočuji ze značené stezky (nyní již v barvách žluté a modré) prudce vpravo a další z tenkých cestiček se nechám vést prudce vzhůru. Až na hranice přírodní památky Kaňon Vltavy u Sedlce a na vyhlídku zvanou Špička (220 m n. m.). První z plejády skvělých vyhlídek na národní řeku nabízí své služby.
O zmíněné přírodní památce se lze dočíst, že jde o „západně orientovaný svah se skalními výběžky, který je významný bohatým výskytem skalních společenstev s řadou suchomilných druhů rostlin a živočichů“.
Pohled ze Špičky
Lesní zátiší dole u Vltavy
Letecké Zámky a třaskavá rokle
Na vrcholky skal vltavského kaňonu míří cesta severním směrem, na sousední přírodní památku Zámky je třeba zvolit směr přesně opačný. A v samotném úvodu podstoupit značně strmý výstup ze dna Drahanského údolí. Odměna se ovšem dostaví velice brzy.
Tou je několikasetmetrová trasa vysloveně vyhlídkového charakteru. Vltava a strmé skály v hlavní roli. Zvláště když vstoupíte na mírně předsunuté skalisko vyhlídky Zámky (228 m n. m.), můžete zažít pocit blízký leteckému. Moc pěkná přírodní rozhledna.
V lokalitě se vyskytuje řada chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, ale „na Zámcích je chráněna i archeologická památka – výšinné hradiště s osídlením ze 6. až 8. století, z něhož jsou dosud patrné zbytky valů“, uvádí publikace Přírodní památky, rezervace a parky.
Vrcholové partie Zámků
Vyhlídka Zámky
„Zámecké“ skály
Území Zámků rozděluje na dvě samostatně části hluboká Zámecká rokle. Jedná se o zajímavé místo – nikoliv pouze svými až dramaticky strmými svahy. Důvodem je – Dynamitka. Čili opuštěný areál továrny na výbušniny.
„Jednalo se o první továrnu na dynamit v Čechách, založenou roku 1868 (tedy pouhé dva roky po vynálezu dynamitu) a otevřenou za osobní účasti Alfreda Nobela,“ píše Jana Jůzlová v publikaci Toulky kolem Prahy. Provoz byl zahájen 15. května 1870. Během první světové války tu pracovalo až 500 dělníků.
Výrobky z Dynamitky sloužily důlním činnostem, ale i vojsku (rakouská armáda používala dynamit v armádní výzbroji jako první na světě), odpad pak výrobě hnojiv. Ve 20. letech minulého století továrnu koupil František Janeček (pozdější zakladatel značky Jawa) a vyráběl tu granáty, za druhé světové války se zde produkoval střelný prach. Po znárodnění se továrna stala součástí Zbrojovky Brno, poté ji vlastnil podnik Řempo.
Cesta nad Zámeckou roklí
Kozí rybník a mělké údolí
Cestou po severní hraně Zámecké rokle mířím od Vltavy, v závěru této téměř okružní trasy mě čeká ještě jedna přírodní památka – Čimické údolí.
U vstupu do – v porovnání s Drahanským – poměrně mělkého údolí hlídkuje nevelká vodní plocha. Koztoprtský rybník. „Komický název odkazuje ke kozím stezkám neboli prtím,“ vysvětluje Jana Jůzlová ve své knize.
Koztoprtský rybník
Koztoprtský rybník
V Čimickém údolí
V minulosti se v Čimickém údolí těžil kámen, nacházejí se tu břidlicové skalky; dnes je tu v hlavní roli ochrana teplomilných společenství skal a skalních stepí, roste tu řada chráněných rostlin – mj. koniklec luční český či křivatec český.
V každém případě je to velice sympatické, klidné místo. I dokonalá tečka za tímto výletem pražskou divočinou.
Zdroje:
Kolektiv autorů: Přírodní památky, rezervace a parky; Nakladatelství Olympia, 2004
Jana Jůzlová: Toulky kolem Prahy; Euromedia Group, 2024
Informační tabule na trase
Mapy.com
