Žižka se sem vrátil i po své smrti. Od kostelní rozhledny přes popraviště až na úsvit dějin Čáslavi

Takže vzhůru do jejích ulic i na jeden nízký pahorek. Úvodní kroky nás ne zrovna překvapivě vedou k místní památce číslo jedna, která je viditelná už hodně z dálky – ke kostelu sv. Petra a Pavlas opravdu hodně vysokou věží.

Dříve než ke gotické stavbě dokráčíme, dopřejme si malý historický exkurz…

Sněm a prozatímní vláda

„Čáslav je město úzce spojené s husitstvím, i když Žižkovo vojsko si muselo v roce 1421 vynutit přízeň zdejších měšťanů se zbraní v ruce,“ uvádí autoři publikace 444 historických měst a městeček České republiky.

Ještě v témže roce se tu sešel historický Čáslavský sněm, jehož účastníci neuznali volbu Zikmunda za českého krále (do té doby stála Čáslav na Zikmundově straně) a vyhlásili čtyři pražské artikuly coby ideový základ husitského hnutí. Kromě toho ustanovili prozatímní zemskou vládu.

„Žižka tu pak často pobýval a vrátil se sem ještě po smrti; v roce 1424 byl prý pohřben v čáslavském kostele. V Žižkově síni na radnici je dnes uložena jeho údajná lebka, nalezená v kostelním výklenku. Její pravost odborníci nevyloučili…“ lze se dočíst ve výše zmíněné publikaci. Ostatky husitského vojevůdce byly nalezeny v roce 1910 v zazděném výklenku kaple Panny Marie v kostele sv. Petra a Pavla.

Okolo osudů ostatků husitského hejtmana není nic stoprocentně jisté. Uvádí se, že Žižkovo tělo bylo pohřbeno v Hradci Králové a později přeneseno právě sem – do Čáslavi, ale ne všichni historici jsou této interpretaci nakloněni. Toto téma teď ale opustíme a nahlédneme – alespoň prchavě – ještě hlouběji proti toku času.

Královské město

Pomyslným „dnem“ místních dějin se nám stane období od 6. do 5. tisíciletí př. n. l. – má se za to, že už tehdy byla plocha dnešní Čáslavi osídlená. Slované si to tu oblíbili zhruba v 9. století – k této dávné minulosti se ještě krátce vrátíme o něco později a na příhodnějším místě.

Rozhodně je třeba připomenout rok 1264: právě tehdy bylo za vlády Přemysla Otakara II. město založeno. Doba gotiky se dodnes projevuje na vnitřním půdorysu s velkým centrálním náměstím. A pochopitelně ji reprezentuje i raně gotický svatostánek, k němuž nám už zbývá jen posledních pár kroků.

Takže ještě takřka telegraficky: Ne zrovna utěšenou dobou bylo pro Čáslav 15. a 16. století. Převážně dřevěné město tehdy zpustošily dva rozsáhlé požáry. V roce 1522 „nepřežilo“ skoro celé město – ale brzy se opět vzchopilo. Následoval jeho kulturní i hospodářský růst.

Jenže: následující století a události třicetileté války byly dalším drtivým úderem. Zejména dva švédské vpády (1639, 1643) znamenaly, že se Čáslav stala městem takřka pustým – a až do 18. století navíc vysoce zadluženým. Až konec tohoto století a hlavně 19. století je spojeno s novým rozkvětem lokality.

Gotická rozhledna

Závěr letošního února s námi opravdu výtečně spolupracoval – sluneční záplava a azurové pozadí učinily z kostela sv. Petra a Pavla ještě o něco větší architektonickou událost. A že jí stavba zahájená na konci 13. století opravdu je!

Raně gotický svatostánek tehdy pohltil románský kostel sv. Michala z 11. století (dnešní sakristie). Nejprve k němu bylo přistavěno raně gotické presbyterium, ve 14. století pak gotické trojlodí a kaple sv. Panny Marie Bolestné. Koncem dalšího století odstartovala stavba věže.

Z dálky je tato věž vynikajícím orientačním bodem, zblízka pak turisty láká svými interiéry. Zatímco vnitřek kostela jsme ani nezahlédli (zavřené vstupní dveře), věž nás pohostila přímo královsky.

Vše začalo točitými dřevěnými schody, poté pokračovalo schody „netočitými“, dvakrát i žebříkem – a po 236 stupních jsme se ocitli na vyhlídkovém místě této gotické rozhledny. Padesát metrů nad zemí. Věž sama je ještě o dalších 38,5 metru vyšší, což ji řadí na 5. místo nejvyšších kostelních věží v České republice (1. katedrála sv. Bartoloměje, Plzeň 102 m; 2. katedrála sv. Václava, Olomouc 100,65 m; 3. katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, Praha 96,6 m; 4. kostel sv. Jakuba, Brno 92 m).

Oknům nechybí popisky viděného (z jednoho z nich lze prý zahlédnout vrcholky Krkonoš, což osobně potvrdit nemohu, možná jsem ovšem jen patřičně nezaostřil), příchozí se ocitají v úžasném prostředí, cestou míjejí zvony a hodinový stroj… Kdo se nebojí výšek a má k dispozici vhodnou obuv (na to se klade oprávněný důraz), je tu vítán.

„Nedaleko vstupu na věž stojí kamenný pomník ze 20. let 20. století, který připomíná popravu protestantského kněze Matouše Ulického, vůdce selského povstání, ke které došlo 11. září 1627 na městském popravišti,“ píše Jana Jůzlová v publikaci Toulky mezi Labem a Sázavou.

Ze Žižkova náměstí na Stínadla

V těsném sousedství kostela na Kostelním náměstí se rozkládá o poznání prostornější náměstí Jana Žižky z Trocnova.

Nepočítáme-li dobře viditelný kostel, dominantou náměstí je jednoznačně barokní radnice vybudovaná v letech 1765-1770 na místě původní gotické stavby. Jedná se o dílo českého architekta Jana Josefa Wircha – byl mj. autorem přestavby Arcibiskupského paláce na Hradčanském náměstí v Praze.

Jak už zaznělo, uvnitř radnice je k vidění Žižkova síň, věnovaná památce husitského vojevůdce. Kromě části jeho lebky (kalvy) si příchozí mohou prohlédnout obrazy, busty a některé husitské zbraně.

Ovšem není to pouze radnice, co padne na náměstí do oka. Stejně tak se tu o pozornost hlásí domy s gotickými, renesančními i barokními prvky, dále také klasicistní kašna z konce 18. století a barokní morový sloup z poloviny téhož století s Pannou Marií na vrcholu a čtyřmi světci po obvodu.

Pokud zavítáte do jihovýchodní části města, tam, kde končí ulice Vrchlického a Filipovská, vkročíte do Stínadel. Stávalo tu středověké popraviště, čtyřboká šibenice, tzv. „Justicia“. A právě zde skončil život kaplana Ulického. V roce 1922 bylo místo pietně upraveno – nad několika navršenými kameny stojí dřevěný kříž.

Hradby nad rybníkem

Měníme směr vycházky – vracíme se na Žižkovo náměstí, mihneme se kolem kostela sv. Petra a Pavla a pokračujeme tentokrát na západ. Nijak daleko. Brzy před a pod sebou vidíme vodní plochu téměř pětihektarového Podměstského rybníka. Protéká jím potok Brslenka.

Nad východním břehem rybníka jsou dosud dobře viditelné městské hradby. Z opevnění vybudovaného v průběhu 13. – 15. století se dochovala zhruba jeho třetina.

Z protějšího břehu je opravdu krásný pohled na městské centrum. Nad střechami domů ční jako majáky věže dvou kostelů. Kromě toho, s jehož „rozhlednou“ jsme se již seznámili, také věž Evangelického kostela, pseudorománského objektu z roku 1869 (jeho stavba na místě minoritského kláštera začala o šest let dřív).

Hradiště a správní hrad

Kolem blízkého sportovního stadionu teď stoupáme úzkou stezkou na nevysoké návrší – do své dnešní cílové stanice. Čili na Hrádek. Na slovanské hradiště z konce 9. století tu o dvě staletí později navázal přemyslovský správní hrad. Vytrval do poloviny 13. století, po založení města zanikl.

Od šestice nápaditých informačních tabulí na jednom z konců návrší se naskýtá další z poutavých pohledů na čáslavské panorama. Na město, jehož nabídku jsme během posledního únorového pátku stihli vyčerpat jen zčásti.

K dalším vítaným turistickým cílům v Čáslavi může např. patřit raně gotická Otakarova věž (otevřeno bude mít od dubna). V roce 1883 byla pseudogoticky přestavěna, dnes slouží jako další městská rozhledna.

Za přinejmenším exteriérový pohled stojí Dusíkovo divadlo. Otevřeno bylo v roce 1869 a hovoří se o něm jako o jednom z nejkrásnějších kamenných divadel v Česku.

Před místním kinem zdobí prostor tzv. Formanovy kameny – připomínají slavného čáslavského rodáka, filmového režiséra Miloše Formana a jeho tvorbu.

O pozornost se rovněž hlásí Městské muzeum(hostí je budova z roku 1884) či Synagoga postavená o 15 let později.

Ale o tom více třeba až někdy příště.

Zdroje:

Informační tabule na trase

Propagační materiály vydané MěÚ Čáslav – Informačním centrem Čáslav

Petr David, Vladimír Soukup: 444 historických měst a městeček České republiky; Kartografie Praha, 2004

Jana Jůzlová: Toulky mezi Labem a Sázavou; Euromedia Group, 2023

https://cs.wikipedia.org/wiki/Čáslav

https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_nejvyšších_věží_v_Česku