Článek
Hrad Pravda, situovaný v Džbánské vrchovině zhruba v polovině cesty mezi Louny a Rakovníkem, se výše naznačené statistice s úspěchem vymyká. „Náleží mezi hrady, o jejichž počátcích nevíme téměř nic,“ dočteme se v publikaci Petra Davida a Vladimíra Soukupa Hrady bez ohrady. „Názory odborníků na dobu jeho vzniku se liší až v řádech století…“
Zatímco jedni jsou přesvědčeni o 14. století (František Alexandr Heber, Johann Veselý, František Brod, František Štědrý, Bořivoj Lůžek, Tomáš Durdík), jiní vznik hradu kladou až do 15. století (August Sedláček, Dobroslava Menclová, Bohumír Roedl).
Pravda na Pravdě
Na volně přístupný hrad na zalesněném opukovém ostrohu v oblasti přírodního parku Džbán se nabízejí dvě přístupové cesty: z Pnětluk a z Domoušic. Při výstupu na jihozápadní část vrchu Pravda ((484 m n. m., stejnojmenný hrad se nachází v nadmořské výšce o tři metry nižší) jsem si vybral trasu z druhé jmenované obce. Vede odtud žlutě značená turistická stezka, ke hradu to jsou necelé dva kilometry, cesta vede většinou lesem.
Do hradního areálu se vchází po dřevěném mostě.
Vstup do hradu při pohledu zevnitř
Pak se před příchozím objeví dřevěný most klenoucí se přes hluboký příkop, následuje průchod masivní kamennou zdí a návštěvník se ocitne v hradním areálu. V trojúhelníkovitém prostoru, který obklopují hradby téměř čtvrt kilometru dlouhé, mezi torzy zdí v objektu, o němž se dokonce již na konci 16. století psalo jako o pustém.
A opět je tu ta otázka: Jak dlouho to trvalo, než se od doby svého vzniku hrad propracoval do podoby směřující k zániku? Kdy tu vyrostl? Jelikož hrad neprošel archeologickým průzkumem, nejistota nejspíš dál potrvá…
Ze dvou alternativ (14., nebo 15. století) se jako pravděpodobnější zdá druhá alternativa. „Rok 1380, který jako první zmínku nebo rok založení uvádějí někteří z první skupiny, není doložený žádným písemným pramenem. Několik vykopaných a vyobrazených střepů údajně ze čtrnáctého století není průkazných – datace je nejistá – a kromě toho nemusely souviset s výstavbou fortifikace,“ uvádí text na Wikipedii.
Tomáš Durdík prokázal na hradě dvě stavební fáze. Proto se operuje s hypotézou, že stavbu Pravdy odstartoval ve třicátých letech 15. století Beneš z Kolovrat – sídlil tehdy na tvrzi v blízkých Pnětlukách. Pravda se nestala rezidenčním sídlem, sloužila jako opěrný bod a útočiště v neklidných válečných dobách. Soudí se, že hrad do současného rozsahu dostavěl, nejspíš v šedesátých letech 15. století, Benešův syn Jan z Kolovrat.
Část hradní ruiny
Pravda se mj. uvádí jako příklad vrcholného projevu fortifikačního umění poloviny 15. století reagujícího na rozvoj dělostřelectva. Těžiště hradní obrany již nespočívalo na hradební zdi a vnitřním příkopu, ale na mohutném zemním valu v severní části předhradí. V jeho nárožích vyrostla dvě čtvrtokrouhlá dělostřelecká postavení umožňující aktivní obranu. Val i zbytky dělostřeleckých postavení se dochovaly.
Nejasné je i samo jméno hradu. „Nabízí se samozřejmě souvislost s dobou husitskou, kdy bylo zvykem nazývat hrady a zámky podle biblických míst či křesťanských ctností,“ uvádějí autoři Hradů bez ohrady.
Zato první písemná zmínka je známá: v roce 1523 prodal Pravdu za 6750 kop grošů Jan Mašťovský z Kolowrat Lobkowiczům (hrad byl tehdy administrativním centrem panství, kam patřilo několik vesnic a městečko Ročov) – v držení nových vlastníků Pravda zůstala do roku 1681. To již byl hrad hodně dlouho neobývaný. Tedy s výjimkou tuláků – kromě nich se tu usídlily i loupeživé bandy.
V hradním areálu
Tábory lidu s tisíci účastníků
Úplný pád do bezvýznamnosti to ovšem nepředstavovalo. Hrad se později dokonce stal svého druhu symbolem a místem, kam směřovaly tisíce lidí – pochopitelně ještě nikoliv v roli turistické.
Zmíněný posun přinesla druhá polovina 19. století; napomoci mu mohl i sám název hradu. Areál lákal účastníky táborů lidu, uvádí se, že Pravda se postupně stala takřka jedním z poutních míst českého národního obrození.
Zkouším si to představit. Na hradním nádvoří se tísním společně s davem o síle deseti tisíc účastníků. Hlava na hlavě. Vlastenecké projevy za obnovu dávných práv českého národa. Píše se rok 1868, konkrétně je 12. července… Nevím, jestli mi ničím nerušenou představu víc hatí propast času, nebo uváděný počet účastníků.
V dnešní době areál s rozsáhlým obvodovým zdivem, částmi dvou palácových objektů a věžovité brány a také opevněným předhradím až tak masivní pozornost nepoutá, nicméně mezi turisty a trampy je dál oblíbený. Rovněž i mezi organizátory různých setkání a festivalů. Od roku 1964 je Pravda chráněna jako kulturní památka.
Zdroje:
Petr David, Vladimír Soukup: Hrady bez ohrady; S & D (Soukup & David), 2021
Vlastní text
