Článek
Demonstrujme si to například na jednom výrazném kopci Jičínské vrchoviny. Dobývání vrchu Zebína v těsné blízkosti Jičína – i hranice CHKO Český ráj – se tak rázem může podobat nesmírně náročnému výstupu na střechu světa. A z vcelku obyčejné poznávací turistiky se tak zákonitě stává adrenalinové drama.
Základní tábor…
…jsme se skupinou obdobně neohrožených, na útrapy a strázně nadcházejícího prvovýstupu připravených turistů-dobrodruhů rozbili na Valdštejnově náměstí v centru Jičína. Ideální místo… Na aklimatizaci i doplnění zásob (plejáda osvěžoven, kaváren, cukráren… po jeho obvodu) – ale nejen to.

Valdická brána
Po úvodním cvičném výstupu na vyhlídkový ochoz Valdické brány (156 schodů, věž je vysoká 52 metrů, takže je již z dálky viditelnou dominantou města) jsme pohlédli do širého okolí. Pod námi prostorné náměstí, z jedné strany bráněné masivní budovou zámku (barokní podobu získal za Albrechta z Valdštejna, renesanční tvář objektu citelně poškodil výbuch v roce 1620; v současnosti pokračují rekonstrukční práce, navštívit lze pouze venkovní prostory a muzeum, podle sdělení v informačním středisku by se brány zámku mohly znovu plně otevřít v příštím roce).
Ve směru severovýchodním se naše pohledy popásly na úžasně dlouhé Valdštejnově lipové aleji, předzvěsti našeho blížícího se útoku na vrcholovou kótu nad ní. Ostatně ta se již nade vším vysloveně majestátně i výhružně vyjímala. Zebín. Moudře pozorující město i okolní Jičínskou vrchovinu a s mírným pobavením vnímající odvážlivce a jejich naděje, že zdárně zdolají zebínské strmé svahy a některé přece jen schůdné trasy. Něco jako Matterhorn, napadlo nás, ovšem s kapličkou v nejvyšším místě.

V kostele sv. Jakuba Většího

Interiér kostela
Před cestou jsme ještě krátce nahlédli do kostela sv. Jakuba Většího, jehož výstavbu rovněž inicioval Albrecht z Valdštejna, ale budování nikdy nedospělo do předpokládaného finále. Z otevřeného vstupu se linuly velebné tóny varhan. Krásná chvíle. Načerpali jsme tu vnitřní sílu a posílili svou víru v šťastný výsledek našeho přece jen poněkud smělého plánu.
Před závěrečným útokem
Následovala cesta zmíněnou Valdštejnovou lipovou alejí. Zdánlivě ne nadměrně náročná, stoupání velice mírné, ovšem její naprosto přímý směr musí ohromit každého. A pak ta vzdálenost! Považte – poctivé dva kilometry!

Valdštejnova lipová alej
„Jičínská lipová alej je unikátní přírodní památkou a nejstarším lipovým stromořadím v republice… Z centra Jičína vás zavede až k Valdštejnské lodžii. Čtyřřadé stromořadí je orientováno tak, že v den letního slunovratu na jednom jeho konci slunce vychází a v den zimního slunovratu zapadá na tom druhém…“ přečetli jsme si na informačním panelu.
Kdysi tu stávalo přes 1100 stromů, nyní asi devět set; stromy nejsou původní, průběžně je alej obnovována, průměrné stáří stromů je tak zhruba sto let.
Dvoukilometrové putování máme za sebou, vstoupili jsme do lokality zvané Libosad. Nepřekvapí, že i tento kousek země na Jičínsku a v blízkosti Českého ráje, respektive jeho podobu má „na svědomí“ Albrecht z Valdštejna. „Na jeho příkaz zde italští stavitelé začali v roce 1627 budovat pozdně manýristickou lodžii, která se měla stát reprezentačním sídlem mocného jičínského velmože, a kolem ní park,“ přečetli jsme si v publikaci Český ráj známý i neznámý autorů Petra Davida a Vladimíra Soukupa.

Valdštejnská lodžie

Valdštejnská lodžie
Valdštejn tu chtěl mít pracovnu, luxusní komnaty pro hosty, prosklenými střechami mělo být možné pozorovat hvězdy… Jenže pak byl v roce 1634 v Chebu zavražděn a areál – podobně jako námi navštívený kostel v základním táboře – tou dobou ještě nebyl dokončen. A nikdy se už kompletní dostavby ani nedočkal. Později následovaly jen některé úpravy. A nakonec byl vystaven vyslovené zkáze… Ostatně, sloužil i jako sklad potravin. Obnova v posledních letech mu nejen navrací, ale už i částečně navrátila bývalý lesk.
Užíváme si prostředí a mobilizujeme síly před rozhodující závěrečnou etapou. Jež bude mířit na skalnatý vrchol Zebína, kamsi vzhůru, snad až k oblakům…
Na Zebín!
Zbývající vzdálenost to už není obří, podle Map.cz se jedná o trasu 1,1 kilometru dlouhou. Jen poloviční oproti pouti lipovou alejí. Jenže to převýšení! To bere dech… Vždy považte: základní tábor na Valdštejnově náměstí v Jičíně: 287 m n. m.; vrchol Zebína: 399 m n. m. To musí uznat každý, že tady jdou žerty stranou, že právě zde se ukáže, kdo na to má, případně – bohužel – nemá…

Zebín pozorovaný z lipové aleje

Dřevěná zvonice a kostel Všech svatých
Nejprve stoupáme po červeně značené turistické trase k tzv. Zebínskému dvoru, pak odbočíme vpravo, na modrou, a začíná jít do tuhého. Z divokého porostu se postupně vynořuje kostel Všech svatých, pozůstatek vesnice zbořené na Valdštejnův příkaz (narušovala nově přijatý urbanistický záměr), a vedle něho dřevěná zvonice. Vyrostla tu z prostého důvodu – kostelu chyběla věž se zvonem.
Právě jsme vstoupili na nejtěžší, nejexponovanější úsek – ale všichni se držíme statečně, vidina vrcholu a místa s dalekým výhledem nás žene vpřed. Jak lovce za kořistí.
A pak už je pravdou holá skutečnost, podobně holá jako nejvyšší skalnatá partie toho kopce. Jsme v nejvyšším místě, u kapličky sv. Máří Magdalény postavené v roce 1700 (a rekonstruované v roce 2004; předtím sloužila mj. i jako střelecký terč vojenského prostoru pod Zebínem).

Kaplička na vrcholu Zebína
Stojíme na kopci, který prošel bouřlivou minulostí. „Vyskytují se tu uzavřené bloky porcelanitu, poměrně vzácné horniny, která vzniká tepelnou přeměnou jílů a slínů v místech, kde se dostanou do styku se žhavým magmatem. Z toho můžeme logicky odvodit, že Zebín býval v dávné geologické minulosti Země sopkou,“ píše se v Českém ráji známém i neznámém.
Ale víc se necháváme pohltit impozantním výhledem do všech světových stran. Hluboko pod námi Jičín, na jihu nápadný vrch Veliš, severovýchodním směrem Kumburk a Bradlec, na severu mohutný Tábor, na severozápadě ikonické Trosky, na západě Prachovský hřeben…
Jsme v cíli. Zvládli jsme to. Takže předpokládám, že to zvládne i každý z vás.
Na závěr už jen zbývá popřát vám všem samé příjemné zážitky na cestách – ať už sem nebo i na další místa, která si k návštěvě zvolíte.
Zdroje:
Informační panely na trase
Petr David, Vladimír Soukup: Český ráj známý i neznámý; Euromedia Group, 2020