Článek
Takovým jedincům se tu naštěstí nabízel zámecký park – ale zdaleka nejen ten. Dříve než se vydáme po červeně značené turistické stezce severním směrem, přece jen nelze nezmínit alespoň základní data o barokním zámku, chráněném jako kulturní památka ČR.
Na místě původní tvrze, o níž první zmínka pochází z roku 1223, vyrostl ve 14. století. V témže čase byl vystavěn i kostel Nanebevzetí Panny Marie, který stojí v tak těsném sousedství, že je už na první pohled jednoznačnou architektonickou součástí zámeckého objektu.
Prostřednictví skoku, čítajícím sedm staletí, se přenášíme do přitažlivé podoby zámecké současnosti, kterou odstartovala kompletní rekonstrukce v letech 2000-2007.
Na prohlídky a jejich expozice zaměřené mimo jiné na fakta o rodech Valdštejnů, Fürstenberků a Thurn-Taxisů zvou kostýmovaní průvodci, v anglickém parku u zámku na návštěvníky čeká Labyrintárium s dvanácti labyrinty a bludišti, ale také řada jezírek, kašen, visutých lávek… A také tzv. domeček Alexandra Thurn-Taxise, který zemřel v roce 1939 a jehož životu (nejen ovšem jemu) se věnuje jedna z expozic.
K vodním plochám a na území slatinišť
A teď již vstupujeme na červenou turistickou stezku a vydáváme se na sever – ne nijak daleko. Asi kilometr (pokud se hned vydáme po trase naučné stezky, jen o málo víc) to máme k první zastávce – loučeňské myslivně. Své místo u nevelké vodní plochy, jedné z mnoha v této lokalitě, má na místě bývalého hřebčince rodu Thurn-Taxisů.
Po pár desítkách metrů odbočujeme z červené vlevo na naučnou trasu a velice brzy se ocitáme v lesích mezi rybníčky. Přesněji – mezi Loučeňskými rybníčky, jak zní oficiální název území se slatiništi, slatinnými loukami a olšinami o rozloze mírně nad čtyři a půl hektaru.
Jedná se o jednu z nejvýznamnějších tuzemských lokalit svého druhu. Zásluhu na tom má zachovalý biotop – a to natolik, že oblast je zařazena mezi evropské významné lokality. Předmětem ochrany je rostlinstvo slatinišť bohatých uhličitanem vápenatým a rovněž čisté vody s řasami parožnatkami.
Na úvod se mezi stromy objevuje hladina Dubového rybníčku, po dalších asi dvou stech metrech následuje rybníček Olšový. Právě z druhého jmenovaného vyvěrá nejvíc vody, takže právě v jeho blízkosti se rozkládá vůbec nejcennější slatiniště.
Pohled na vodní plochy uzamčené nízkým ledem a okolní vegetaci byl i v mrazivém inverzním čase oku velice lahodící – výrazně se o to zasloužila i křehká, téměř „krajková“ výzdoba objemnou jinovatkou.
Helma a Smetanův dub
Do výchozího stanoviště u zámku (kde je mj. i parkoviště) se vracíme částečně po naučné, částečně po červeně značené turistické stezce. Cestou nás k zastávkám přimějí minimálně tři místa.
Na prvním spatříme ne zcela typický památník, tvořený sloupem, na jehož vrcholu trůní vojenská helma. Ta ostatně dala památníku jméno. Koncem 18. století nechal památník vybudovat kníže Karel Alois Fürstenberg, tehdejší majitel loučenského panství. A to jako připomínku padlých vojáků, jimž velel při obléhání Hünningenu během napoleonských válek v letech 1796-1797.
Nedaleký Fürstenberský pomník z počátku 19. století dala postavit jeho manželka poté, co kníže padl v roce 1799 v bitvě rakousko-uherského vojska proti Francouzům u Stockachu. Dominantou pomníku je socha anděla v životní velikosti.
Třetí zastávkou je pak torzo majestátního dubu, který nese jméno skladatele Bedřicha Smetany. Ten se loučenskými lesy rád procházel během svého dlouhodobého pobytu v Jabkenické myslivně.
Zdroje:
https://loucenskerybnicky.daphne.cz/priroda-evl/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lou%C4%8De%C5%88_(z%C3%A1mek)
https://www.zamekloucen.cz/
https://mapy.cz/turisticka?source=base&id=1922369&x=15.0236019&y=50.2973643&z=16
https://mapy.cz/turisticka?source=base&id=1922370&x=15.0236019&y=50.2973643&z=16
https://mapy.cz/turisticka?source=base&id=2104631&x=15.0230225&y=50.2943486&z=16