Mladoboleslavský hrad býval dlouho kasárnami – sloužil dokonce i jako slévačská huť

Řeč je o dominantě města automobilů, jíž je v Mladé Boleslavi hrad – jemuž se často říkalo i zámek. Ostatně Jiří Kezelius Bydžovský, spisovatel, učitel a kronikář (od roku 1618 pět let mladoboleslavský primátor), jej v Kronice mladoboleslavské v první polovině 17. století charakterizoval slovy: „Zámek vzácný, někdy hradem nazvaný, stavení v něm starodávní přepevné, zeď místem tří, čtyř i pěti loket ztlouští, věže při něm dvě dosti vysoké…“

První písemné zmínky o hradu vystavěném na vysokém ostrohu poblíž soutoku Klenice a Jizery pocházejí z roku 1130 – tehdy byl znám pod jménem Nový Boleslav. Historie města je ovšem ještě o dost starší. „Začala ve 2. polovině 10. století, kdy byla oblast podél toku Jizery zahrnuta do přemyslovské domény,“ uvádí Marek Podhorský v publikaci Středočeský kraj – průvodce na cesty. Hradiště, jež se záhy stalo centrem Pojizeří, založil kníže Boleslav II.

Třicetimetrový nadhled

Z nejníže položené části ulice Pražská brána se vydávám po schodech strmě vzhůru. Na samý vrchol ostrožny, která svou polohou, zhruba o třicet metrů převyšující okolní terén, lákala k osídlení již od pravěku. Pod jižní špicí Staroměstského náměstí tam má své místo hrad, jehož minulost je vskutku přepestrá.

Prvotní hradiště nesoucí jméno některého Boleslava z rodu Přemyslovců dostalo přívlastek „mladý“ z praktických důvodů – bylo třeba jej odlišit od hradiště staršího, polabského, čili od Staré Boleslavi. „Z roku 1130 máme první zachovanou zmínku o správním hradu „Bolezlaui“. Nově vzniklý raně středověký hrad byl sídlem kastelána, který zde zastupoval vládnoucího knížete a měl nejen správní, ale i soudní, vojenské a bezpečnostní pravomoci nad svěřeným územím,“ lze se dočíst v publikaci Mladoboleslavský hrad – historie, stavební vývoj, vydané Muzeem Mladoboleslavska.

Proměny hradu

Jak čas plynul, hrad se proměňoval. V průběhu 13. století získal podobu kamenného hradu, odděleného od zbytku plochy na ostrožně hradbou a příkopem. Uvádí se, že po smrti krále Přemysla Otakara II. došlo k proměně totálně nežádoucí – královský hrad, patrně i s předhradím, byl vypleněn a vypálen. Správní úřady putovaly z Mladé Boleslavi na nově vybudovaný hrad Bezděz a do královského města Nymburk.

Lokalita poté vzbudila zájem rodu Markvarticů, zejména pánů z Michalovic, což byla jedna z rodových odnoží. Hrad získali někdy po roce 1318. „A tak mohl Ješek z Michalovic vydat v roce 1334 listinu, kterou bylo formálně založeno na místě dávného hradiště poddanské město Boleslav.“ (Mladoboleslavský hrad – historie, stavební vývoj)

Neblahý vliv třicetileté války

Historie psala další kapitoly: vlastníci se měnili, role hradu rovněž. V 16. století za Krajířů z Krajku se proměnil v panské renesanční sídlo, ale již o století později, po třicetileté válce, bylo všechno jinak. Hrad zpustl a v letech 1752-1783 byl přebudován na kasárna (již během třicetileté války tu byli císařští vojáci trvale umístěni).

„Složitý majetkoprávní stav… byl definitivně ukončen v roce 1677, kdy jej konečně… získala Mladá Boleslav. Ovšem město se stalo majitelem zdevastovaného areálu, sloužícího jako dostupný zdroj stavebního materiálu. Část hradu byla využívána zvonařským mistrem Pricqueyem jako slévačská huť.“ (Mladoboleslavský hrad – historie, stavební vývoj)

V hlavní roli armáda

Pak tedy nastoupila výše vzpomínaná éra kasárenská – od konce 18. století hrad získal po přestavbě podobu, již si nese dodnes. Kasárna byla tehdy určena pro ubytování více než šesti set mužů. Hlavním důvodem zmíněné proměny byla snaha posilovat oblasti severních Čech proti pruskému nebezpečí – a s tím spojená změna v ubytování vojska. Když byla také Mladá Boleslav vyzvána, aby si zřídila kasárna, rozhodla se využít hradní areál.

A stalo se tak na dlouho. Rakousko-uherská armáda mladoboleslavská „hradní“ kasárna využívala až do rozpadu monarchie, vojáci zde setrvali i za časů československé republiky. „Během okupace republiky hitlerovským Německem byla kasárna převzata okupačními úřady. Od počátku 40. let pak nastala nejtragičtější doba v dějinách hradu – byli zde postupně soustřeďováni občané židovského původu jak z Mladé Boleslavi, tak i z okolí, kteří zde čekali na transporty do Terezína.“ (Mladoboleslavská hrad – historie, stavební vývoj)

Po válce hrad opět nějakou dobu sloužil československé armádě, v roce 1953 byly v části areálu zřízeny sklady spravované ministerstvem vnitřního obchodu. To se již začínalo jednat o kulturním využití… Ale tahle cesta – nakonec úspěšná – se táhla ještě docela dlouho. Až v roce 1972 hrad koupil okresní národní výbor a určil jej pro využití okresním muzeem. Potřebná rekonstrukce trvala další dvě desetiletí – přestavba hlavního palácového křídla dospěla do finále až v polovině 90. let.

V současnosti je hrad v majetku Středočeského kraje, své sídlo tu má hlavní pracoviště Muzea Mladoboleslavska, palácové křídlo využívá státní okresní archiv.

Stálé expozice

Nejnovější ze stálých expozic je nazvaná Hrad, krajina a lidé a představuje kompletní dějiny mladoboleslavské dominanty. Zájemci mají možnost seznámit se šlechtickými rody a osobnostmi, které hrad budovaly a přestavovaly, poznají život v kasárnách…, instalace je nejen plná informací, ale díky animacím, zvukovým a světelným efektům i zábavná.

Dlouhodobá výstava Dary lesů, luk a bažin představuje dosud neprezentované exponáty ze sbírek muzea, které dokládají způsoby, jakými naši předkové využívali proutí, dřevo, slámu, seno a zejména místní specifikum orobinec.

Venkov v proměnách času coby další část stálé muzejní expozice přibližuje život na vesnici a v menších městech regionu v 19. a v první polovině 20. století.

Další dlouhodobá výstava představuje soubor dřevěných plastik zhotovených členy rodiny Jelínků pro sakrální prostory v Mladé Boleslavi a jejím blízkém okolí. Rodinný sochařský ateliér Jelínků, sídlící v nedalekých Kosmonosích, zde pracoval od sedmdesátých let 17. století nepřetržitě až do počátku 19. století.

Pracovnu jednoho ze zakladatelů mladoboleslavské automobilky Václava Klementa představuje výstava v salonu na arkádě. „Instalován je zde originální nábytek z Klementovy vily, doplněný o další předměty spojené s osobností Václava Klementa. Součástí instalace jsou dva motocykly, které Klement odkoupil od původních majitelů, aby je mohl věnovat muzeu,“ uvádí se na webu muzea.

Gotický Templ

Pověstných pár kroků – v tomto případě čítajících ani ne dvě stě metrů – je to od hradu k další mladoboleslavské perle. Nachází se v Krajířově ulici v těsném sousedství Staroměstského náměstí a je jí – pozdně gotický palác Templ.

Vystavěn byl v letech 1488 až 1502 pro hejtmana Jana Císaře z Hliníka. Ten byl v roce 1487 jmenován majitelem zdejších panství Ctiborem Tovačovským z Cimburka prvním hejtmanem, pověřeným sjednocenou správou boleslavského, michalovického a bezdězského panství.

Jak je obvyklé, v průběhu let a staletí palác měnil nejen majitele, ale i účely, pro něž byl využíván. V roce 1887 zde své expozice nainstaloval Krajský muzejní spolek (objekt využíval do roku 1910), později byl Templ upraven na modlitebnu Církve československé husitské, po roce 1948 se využití smrsklo na nulu, s čímž souvisela nedostatečná údržba a chátrání (v roce 1977 to vedlo až ke zřícení části střechy).

Nejnovější dějiny jsou výrazně optimističtější, Templ byl opraven a dnes slouží jako výstavní síň a nachází se tu rovněž stálá archeologická a historická muzejní expozice.

Vzhůru na věž

Do třetice všeho dobrého se ještě projdeme Staroměstským náměstím, kde na jeho severní, širší straně v zapadajícím slunci doslova září budova staré radnice vyzdobená sgrafity s biblickými náměty. Renesanční objekt vyrostl v polovině 16. století podle návrhu italského architekta Mattea Borgorelliho, jeho nové křídlo je výrazně mladší – přistavěno bylo až okolo roku 1930.

Do centra pozornosti se v tuto chvíli ovšem dostává zejména hranolová věž, téměř 32 metry vysoká, která od roku 2001 slouží jako vyhlídková. Město pod ní máte jak na dlani. Zejména náměstí a na jeho jižním, prudce se zužujícím konci siluetu dvouvěžového hradu.

Zdroje:

Pavel Sosnovec, Martin Witkowski, Sylva Městecká: Mladoboleslavský hrad – historie, stavební vývoj; Muzeum Mladoboleslavska, 2024

Marek Podhorský: Středočeský kraj – průvodce na cesty; Freytag & Berndt, 2006

Expozice - Muzeum Mladoboleslavska

Palác Templ – Wikipedie

Městský palác Templ (Muzeum) • Mapy.cz