Proti proudu času na dvou téměř sousedících místech u českého veletoku Labe

Konkrétně do obcí Ostrá a Přerov nad Labem na Nymbursku ve středních Čechách.

Vypadá jako skanzen…

„Centrum řemesel je spolu s přilehlými bylinnými zahradami jedním z projektů společnosti Botanicus. Není historickou replikou vesnice z určité doby, hlavním cílem jeho stavby bylo vytvoření atmosféry a dobové kulisy pro jednotlivá řemesla. Při stavbě byly maximálně využity místní recyklovatelné materiály; především kámen a dřevo. Botanicus se také podílí na rozvoji vesnice Ostrá u Lysé nad Labem a spolupracuje s místními sdruženími a spolky,“ lze se dočíst na webových stránkách zmíněné společnosti.

Areál, který připomíná skanzen (byť jím není) a který se nachází v jižní části Ostré poblíž stejnojmenného dvanáctihektarového jezera, býval kdysi skládkovou lokalitou. Tu zcela zásadním způsobem proměnila rekultivace, v jejímž rámci tu v roce 1999 vyrostlo pozoruhodné „středověké městečko“, od té doby oblíbený turistický cíl.

Společně s desítkami zájemců vstupuji do Centra řemesel a bylinné zahrady čili do uliček se spoustou zastavení a malebných objektů: hrnčířská a drátenická dílna, rýžoviště zlata, vinný lis, mincovna, tiskárna, vodní kolo, tržnice, hodovna – to je jen malý výčet ze zdejší nabídky.

Pokud si usmyslím, že si tu něco pořídím či že si užiju hodování, je třeba obstarat si adekvátní měnu. Tou je zde groš v kurzu jeden groš za dvacet korun českých. (Nutná výměna se pochopitelně netýká vstupného.) „Za 3 groše si tu vyrobíte vlastní svíčku, za 4 groše odrátujete kamínek, za 5 grošů už budete mít keramický hrnek nebo kulaté mýdlo. Vyzkoušet můžete i ruční výrobu papíru nebo lněného provazu,“ informují webové stránky centra.

V sobotní dopoledne je tu opravdu živo. Návštěvníci nakupují, pokoušejí se zvládat taje některých řemesel (třeba umění drátenické či výrobu svíčky), zejména děti usilovně rýžují zlato, spousta lidí ochutnává a konzumuje, někteří jen potěšeně zírají a postupně se od dřevěných staveb přesouvají do bylinných zahrad (rozkládají se na třiceti hektarech) – a řada z nich také na vyhlídkovou věž (rovněž v zahradě). Odkud mají jak na dlani malou polabskou verzi rajské zahrady.

Jezírka, tůně, stará říční ramena

Nejprve směr Lysá nad Labem, pak přes Labe a poté zbytek ani ne osmikilometrové trasy. Jsme v místě, kde ponor do časů minulých obstará skutečný skanzen. Jsme v Přerově nad Labem.

Ovšem dříve než do areálu Polabského národopisného muzea vstoupíme, navrhuji žánrovou změnu. Severozápadně od obce se na levém labském břehu rozkládá část přírodní rezervace Káraný – Hrbáčkovy tůně. Čili svět lužního lesa s řadou jezírek, tůní a starých říčních ramen. Lokalita jak stvořená pro relaxační procházku. Oddechové místo vysloveně extra klasa.

Severně od Přerova jsem vstoupil na zhruba šestikilometrový okruh. Jako první jsem spatřil Babineckou tůň, pozůstatek slepého ramena ještě neregulovaného Labe. A brzy vykročil po cestě, v níž bych jen stěží rozpoznal hráz, která měla v 19. století chránit Přerov nad Labem před záplavami. Jmenuje se Budečská a na „stráži stála“ do třicátých let minulého století – po regulaci řeky ztratila svou ochrannou funkci. Nejen to. Postupně dokonale splynula s okolní krajinou.

Na severním okraji souvislého lesního prostoru míjím tůň Poltrubu, mj. označuje místo, kudy kdysi teklo Labe. Daleko to odtud není ke dvěma větším vodním plochám: k Procházkové tůni a ke Hradu. V obou případech se jedná o stará říční ramena. Procházková tůň je 80 metrů dlouhá a 50 metrů široká; Hrad je rozlehlejší – široký je sice „jen“ 40 metrů, na délku ovšem měří 410 metrů.

Chvíli pokračuji po labském břehu proti proudu řeky, napojuji se na Přírodovědnou naučnou stezku Přerov nad Labem, abych nakonec zamířil zpět k Babinecké tůni a do obce.

První muzeum svého druhu

V centru Přerova nad Labem nejprve padne do oka nepřístupný renesanční zámek z druhé poloviny 16. století, jehož fasádu zdobí figurální a psaníčková sgrafita. Hlavní návštěvnická dominanta se ovšem nachází o pár kroků dál.

„V šedesátých letech minulého století se ujala myšlenka zachránit v několika regionech, kde k tomu byly podmínky, alespoň menší soubory vybraných objektů přenesením do tzv. „záchranných skansenů“ – specializovaných muzeí lidové architektury neboli národopisných muzeí v přírodě. Prvním muzeem tohoto druhu v Čechách se stalo Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem, založené a otevřené v roce 1967,“ uvádí PhDr. Jana Hrabětová v textu muzejní publikace.

Jádrem areálu je tzv. Staročeská chalupa, původně panská kovárna a později přerovská rychta z 18. století. Éru skanzenů předznamenala již sedm desetiletí před zahájením provozu vlastního národopisného muzea.

„Roku 1895 ji majitel přerovského panství Ludvík Salvátor Toskánský nechal upravit na první „muzeum pod širým nebem“ neboli skanzen u nás. Vzorem mu byla „Česká chalupa“, postavená pro Jubilejní výstavu roku 1891. Staročeská chalupa byla opravena a vybavena nejrůznějšími předměty, nashromážděnými z obce a okolí,“ přibližuje formování místa v centru obce Jana Jůzlová v publikaci Toulky Polabím.

V současnosti areál představuje svým návštěvníkům 32 objektů, interiéry ilustrují venkovský život od konce 18. do poloviny 20. století. K prohlídkám zve řada chalup, špýcharů, sušárna ovoce, myslivna, bednárna…

V posledně jmenovaném objektu, postaveném ve druhé polovině 16. století a naposledy přestavěném v letech 1978-1980, kdy se z dílny na výrobu sudů proměnil ve výstavní muzejní sál, mají návštěvníci možnost nahlédnout do staré školní třídy. Ta se nachází v druhé části rozsáhlé budovy.

„Rekonstruována byla podle obrázku malíře J. O. Štěrby z Městce Králové z druhé poloviny 19. století. Školní inventář byl získán v několika zrušených vesnických školách na Nymbursku, lavice z roku 1864 pocházejí z bývalé evangelické školy v Netřebicích, katedry jsou z Křince a většina učebních pomůcek z bývalých obecných škol v Koutech, Sadské a Poděbradech,“ lze se dočíst v muzejní publikaci.

Vyhlídka nad obcí

Stejně jako tato vycházka nabídla dva ponory do historie, je v jejích silách nabídnout i dva ryze přírodní zážitky. Kromě tůní je v blízkosti obce kupříkladu Přerovská hůra, jeden z trojice sousedících svědeckých vrchů nacházejících se v blízkém okolí (dále tu k nebi ční Semická hůra a Břístevská hůra). Svědecká hora je osamocená vyvýšenina, která byla vytvořena erozní činností exogenních sil – ústupem svahů tabulí a stolových hor.

Na kopci nad Přerovem se nacházejí zbytky původních lesních společenstev, ale i teplomilné rostliny. Vrch dosahuje nadmořské výšky 237 metrů a okolní terén převyšuje o padesát metrů. Takže se jedná i o výborné vyhlídkové místo.

Zdroje:

Jana Jůzlová: Toulky Polabím; Euromedia Group, 2019

PhDr. Jana Hrabětová: Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem; Polabské muzeum Poděbrady, 2007

Webové stránky Botanicus

Botanicus Ostrá - Kultura.cz

Budečská hráz (Přírodní zajímavost) • Mapy.cz

Svědecká hora – Wikipedie