Článek
Krušné hory v tomto ročním období jsou spíše synonymem lyžařských aktivit, ale ani hradní zříceniny nemusí zůstat stranou. Tato se nachází v podhůří, na samé jihovýchodní hranici pohoří, asi tři kilometry západně od Klášterce nad Ohří, a vstup do jejího areálu je volný.
Zdolávám poslední metry na vrchol příkrého skalního ostrohu, k cíli vede modře značená turistická stezka, mezi stromy už o sobě dává vědět okrouhlá kamenná věž. Až si ji prohlédnu ze všech stran a popojdu dál, docela mě překvapí, o jak rozlehlý hradní areál se jednalo – a vlastně dál jedná.
Hradní věž
Historické zvraty
Není žádným velkým překvapením, když se se starým hradem či hradní zříceninou pojí cosi podobného tajemství. Perštejn v tomto směru není výjimkou.
Především – není jasné, kdo a kdy hrad, který se zpočátku jmenoval Borschenstein, vlastně založil. Převažující mínění se kloní k názoru, že zakladatelem mohl být Boreš z Rýzmburka, nebo Šumburkové, jeho příbuzní. Stát se tak mělo ve druhé polovině 13. století, první písemná zmínka, potvrzující existenci hradu, je ovšem o dost mladší – pochází až z roku 1344. Souvisí s Bedřichem ze Šumburka, pánem na Perštejně.
Zaznamenané dějiny nepostrádají „vzrušující“ prvky. „Šumburkové drželi Perštejn do roku 1508, pak se vystřídali Albrecht z Kolowrat a Opl z Fictumu,“ uvádějí Petr David a Vladimír Soukup v publikaci Hrady bez ohrady.
V areálu hradu
„V roce 1530 došlo ke zkonfiskování Perštejna v souvislosti s penězokazectvím. Hrad tehdy patřil Oplovu bratrovi Jiřímu a Ferdinand I. Habsburský začal hrad zastavovat různým členům královské rady. Během správy hradu královskými úředníky hrad nezadržitelně pustl a v roce 1537 se o něm mluví již jako o zřícenině. Zříceninu a panství se v roce 1539 podařilo soudně získat třetímu bratrovi Fictumovi Hanušovi. Místo opravování ruiny si postavil zámek v Klášterci nad Ohří,“ lze se dočíst na webové stránce Obce Perštejn v oddílu věnovaném historii hradu.
Složitý hradní půdorys
Postupný vývoj hradu se projevil na jeho půdorysu. Získal přinejmenším trojdílnou dispozici, jádro hradu bylo bez věže, bergfrit čili hlavní věž stál mimo jeho obvod, „spojení fungovalo pravděpodobně pomocí padacího můstku“, uvádí se v Hradech bez ohrady.
Mohutné zdi perštejnské zříceniny
Památkově chráněný areál (od roku 1963) se dochoval v podobě okrouhlé věže, zbytků samotného hradu a hospodářských budov – a také se značně rozlehlými i vysokými ohradními zdmi. Aktuální podoba Perštejna tak dovoluje návštěvníkově fantazii leccos si domyslet a dotvořit si podobu, jakou stavba mívala před řadou staletí.
Turisticky bohaté okolí
Nabídka v této části Krušnohoří je opravdu bohatá. I když se porozhlédneme pouze po blízkém okolí, sejde se možných tipů celá řada.
Takže zmiňme alespoň další tři hradní zříceniny: Šumburk, Egerberk a Himlštejn, dále je vítaným cílem již zmíněný Klášterec nad Ohří se zámkem a lázněmi, daleko to také není do Měděnce – jižně od obce se tyčí skalní útvar Sfinga, severně pak na výrazném vrchu Mědník trůní kaple Neposkvrněného početí Panny Marie, kruhová stavba z roku 1672, ne nepodobná rotundě.
Zdroje:
https://www.obec-perstejn.cz/volny-cas/hrad-perstejn/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Per%C5%A1tejn_(hrad)
Petr David, Vladimír Soukup: Hrady bez ohrady
