Článek
Především byste měli zvážit, zda je dobrý nápad navštívit Izrael, pokud máte v cestovním pasu razítka z arabských zemí. U Íránu je to celkem jasné, ale věděli jste, že problém nastane, pokud jste například opakovaně navštívili Kuvajt?
Vstupní imigrační kontrola
Po příletu do Izraele naskenujete svůj cestovní pas v jednom z několika biometrických terminálů, podíváte se do kamery a během pár vteřin držíte v ruce modrý lísteček s vaší fotografií a informací, že můžete pobývat ve státě Izrael po dobu tří měsíců.
Následuje imigrační kontrola, tedy krátký pohovor u přepážky, během kterého bude imigrační úředník listovat ve vašem cestovním pasu a ptát se na doplňující otázky.
Pokud uvidí například tohle, přichází problém!
Mezi cestovateli se říká, že pokud cestujeme do Izraele, měli bychom mít s sebou pouze prázdný - ideálně druhý - pas.
Pokud úředník vyhodnotí, že představujete pro zemi bezpečnostní riziko, budete odvedeni o kousek vedle, posazeni na plastovou židli, na které pravděpodobně strávíte minimálně další dvě hodiny, a budete čekat na detailnější zkoumání. Společnost vám budou dělat převážně lidé z Ukrajiny a Ruska. V čekárně není voda a odcházet ji hledat není vhodné, protože si vás mohou kdykoliv zavolat. Pokud tam v onen moment nebudete, vaše čekání se znatelně prodlouží.
Odepření vstupu
Po krátkém pohovoru vám imigrační úředník sdělí, že vám odebírá vstup a že si počkáte na příští letadlo, kterým vás pošlou zpět. Pokud jste letěli z Prahy, budete posláni zpět do Prahy.
Náklady na letenky hradí izraelská strana.
Imigrační úředník vám vydá doklad, kde uvede vaše údaje a ještě jednou si vás pro jistotu vyfotí. V kterých případech se může úředník jevit jako někdo, kdo nezná názvy států, když do oficiálního dokumentu napíše název Česká socialistická republika.
Pokud není v letadle místo, budete dodávkou převezeni do retenčního centra a tam počkáte do chvíle, než se pro vás místo najde.
Retenční centrum
Nízká jednopatrová budova tohoto centra se nachází přímo v areálu letiště Ben Gurion. Vedle ní je budova odtahové služby a hned za ní protíná krajinu dálnice. U vchodu vlaje Davidova hvězda a po příchodu jste nuceni odevzdat všechny osobní věci. Mobilní telefon je vám zabaven, snad proto, abyste nemohli vyfotit tristní podmínky v tomto zařízení.
Následně dostanete smradlavou deku, kterou snad perou jednou za uherský rok a odvedou vás na celu s dalšími dvanácti lidmi. Ti budou vašimi spolu nocležníky na několik příštích hodin nebo dní.
Palandy stojí podél zdí místnosti, v rohu najdeme dvě toalety. Uprostřed místnosti podpěrný sloup a pod ním, na zemi, černý plastový pytel plný balených baget. Etiketa se složením je pouze v hebrejštině, což může být problém, pokud máte například alergii na některé potraviny. Pitná voda je v oranžových nádobách, položena vedle pytle s jídlem na zemi.
Žádáte o telefonní hovor, na který máte podle slov imigrační policie právo. Chcete kontaktovat ambasádu, ale odpověd je vždy stejná: „Teď nemáme čas, zkus to za půl hodiny.“
Z půl hodiny jsou hodiny dvě, pět, deset. I přes četné urgování vám není hovor umožněn. Cítíte se izolovaní a bezmocní.
Snažíte se usnout a nad vámi svítí nonstop světlo. Tak si alespoň přikryjete hlavu smradlavou dekou.
Ráno vás v dodávce odvezou na letiště, vrátí vám vaše věci a posadí do letadla.
Pokud se tedy někdy vydáte do této země, důrazně doporučuji, abyste u sebe měli „čistý“ cestovní pas. Tedy ten, ve kterém nebudou razítka pro Izrael znepřátelených zemí.
Bohužel vám nemohu poradit, co odpovědět v případě, že se vás i přes to imigrační úředník zeptá, zda jste nějakou takovou zemi navštívili. Obecně se nedoporučuje lhát, ale tohle rozhodnutí bude nakonec záležet opravdu jen na vás. Jen mějte na paměti, že pravdivá odpověď, pokud jste nějakou takovou zemi dříve navštívili, vás může poslat do míst, o kterých jste během plánování vaší cesty neměli ani tušení.