Článek
Autor má pravdu pouze v první větě: Fialu si za premiéra opravdu nezasloužíme. Co jsme komu provedli, že nás osud (Bůh? Satan? Posmrtně duch Václava Havla? Digitální demence voličů? Pomstychtivost Pavla Rychetského, emeritního předsedy Ústavního soud?) potrestal nejen nejhorším předsedou vlády od rozpadu Československa, ale nejhorším premiérem i v mezinárodním srovnání. Profesor politologie, výsostný teoretik, který praktické politice nerozumí, což za čtyři roky prokázal mnohokrát, neměl opouštět bezpečí a stabilitu akademického prostředí, a byl by ušetřil sebe i národ excesů, jimiž sebe sama připravil o profesionální kredit a národu způsobil rozsáhlé škody, které se budoucí vládě nepodaří v reálném čase sanovat. Ale osobou ubohého profesora, jehož ambice jsou, resp. snad už jen byly, mnohem větší než jeho schopnost stát se tím za koho se dlouho pokládal, nemíním se zabývat – spravedlivého hodnocení se mu dostává od veřejnosti a konečné vysvědčení mu vystaví zanedlouho voliči. To oč mně nyní jde, jsou autorovy děsivé výroky, jimiž v sobě nezapře ducha bolševického komisaře a prozrazuje, že mu není nic vzdálenějšího než demokracie. Cituji: ,,Všichni nemyslící stoupenci autoritářství, světa bez morálky a bez ambicí se už nemohou dočkat jak konečně vyženou Fialu ze Strakovky a vítězoslavně budou provolávat slávu Babišovi. Ne proto, že by Babiše milovali, ale protože mají komplex z každého kdo dohlédne dál než na konec svého dvorku, kdo se nechce smířit s rolí Česka jako bezejmenné periferie kdesi mezi civilizací a ruskou pustinou a a kdo jim nebude tvrdit že průměrnost je vlastně totéž co genialita.“
Autor, zjevně nenávidící všechny kdož nemilují Petra Fialu a neskrývaně pohrdající každým, kdo myslí a hodlá volit jinak než on, bez skrupulí pranýřuje většinu národa: ,, Až tato volební většina pošle s hurónským řevem Fialu do opozice a zapije to několika pivy navíc, po prohýřeném večeru se ráno probudí do úplně stejné prázdnoty jako jindy. A zůstane jen kocovina, že nenastává „zemský ráj to napohled“, ale pokračují jejich všední zpackané životy plné zahořklosti, nepřejícnosti a závisti…“ To jak fakt, Ríšo? Tak vidíš miliony našich spoluobčanů jen proto, že tvého politického mazlíčka zanedlouho pošlou mezi neúspěšné premiéry, kteří totálně zklamali (dokonce i nemalou část těch, kteří mu své hlasy dali před čtyřmi lety, ale letos volit raději nepůjdou), tedy jako tupé pivaře, přežívající v prázdnotě (patrně duchovní), zahořklé, užírající se nepřejícností a závistí? Nemohu se zbavit podezření, že právě TOHLE je svět Ríši Pokorného – svět sice sebevědomých, arogantních a ve vztahu k opozičníkům agresivních, leč zakomplexovaných normalizátorů, kteří nemohou unést, že se jejich vysněný svět hroutí, národ jim nerozumí, ba je ani nechce, a ke všemu jim nezbývá než z vývoje, který vnímají jako katastrofu, obviňovat samotnou demokracii, protože kdyby jí nebylo, lidé by neměli šanci volit jinak než jak pokládá za správné až do morku kostí uvědomělý fialofil Ríša. Zatrolená demokracie, ta nám to zavařila, že, Ríšo? Ale co jiného už zbývá zahořklému, nepřejícímu a závistivému Ríšovi s jeho zpackaným životem a zmařenými politickými ambicemi než dštít oheň a síru na ty, kteří se mohou těšit (aniž by se ožrali, jak Richard prognózuje) na den, kdy Strakovku definitivně vyklidí neúspěšný premiér s neúspěšnými ministry; nebo snad může někdo jmenovat třeba jediného mistra koaliční vlády, jehož výkon ve funkci by bylo možno objektivně hodnotit pozitivně? Obávám se však, že následující audity odemknou skříně, ze kterých se začnou vysypávat kostlivci v takovém počtu, že Olšanské hřbitovy budou oproti tomu zahradou živých.
Na závěr poznámka k Ríšově výkladu o demokracii, který nám poskytl, protože my, kteří své voličské hlasy nemíníme dát ani jedné z partají současné vládní koalice, jsme podle jeho jasně manifestovaného despektu naprostí pitomci, co nemají ani tušení o tom co to ta zpropadená demokracie vůbec je: ,,Demokracie se kdysi zformovala jako forma vládnutí stojící na paradigmatu osvobození lidu od autokratů a nastolení řádu, kde si lid vládne sám k vlastnímu užitku, a to především pomocí svých volených zástupců.“ Skvělá definice. A proto se přímo nabízí otázka: Sakra, tak kde ta demokracie je, když všichni přesně vědí co demokracie je, jak má vypadat převedena z teorie do politické praxe a z praxe do každodenního života všech lidí? Sametová revoluce měla být revolucí demokratickou, ale uplynulo pětatřicet let a kde nic, tu nic – cosi podobného demokracii sice máme, ale cosi podobného vesnici nechal postavit podél železniční trati i kníže Potěmkin a cosi podobného dronům přilétlo nedávno na území Polska, ačkoli se jednalo o letecké modely smontované z překližky a polystyrénu. Ale na téma demokracie připravuji samostatnou úvahu, která, jak předpokládám, Ríšu a jemu podobné nepotěší, ale pravda musí ven, i když občas zabolí, občas zklame a občas někoho usvědčí z omylu nebo ze lhaní. Na tomto místě se zastavím pouze u Ríšova avíza, že (cituji) ,, lid si vládne sám k vlastnímu užitku, a to především pomocí svých volených zástupců.“ No, už ve slovech, že lid si vládne sám a to prostřednictvím svých zástupců, lze rozpoznat logikou nepřekonatelný rozpor, protože nemůže sám vládnout nikdo, jestliže za něj vládnou jiní. Pochopil bych, kdyby politická moc de facto i de iure vykonávala práci, jakou dělávají například tajemníci obecních úřadů, tedy víceméně úřednickou správu věcí veřejných, aby kanalizace a vodovody fungovaly, chodníky a silnice byly včas a dobře záplatované, hřbitovy udržované, daně řádně vybírány, učitelé a školní kuchařky nezůstali bez výplat, vichrem vyvrácené stromy odstraněny, apod. Jenže jakmile tihle ,,volení zástupci“ (objektivně nezřídka vlastně zvolení tak malým počtem hlasů nebo pomocí intriky, korupce, konexí, apod., že kromě sebe sama, případně partaje nikoho nezastupují, odstrašujícím příkladem nám může být Jan Lipavský) mohou rozhodovat o věcech pro zemi, národ i jednotlivce osudových, aniž by reflektovali princip ,,vox populi, vox Dei“, pak nikdo nemůže s čistým svědomím tvrdit, že lid si sám vládne. Aniž bych byl nekritickým stoupencem institutu obecného referenda, přesto jsem nucen konstatovat, že skutečná vláda lidu je možná pouze formou referend. Jakmile je lid zastupován jinými subjekty, objektivně si nevládne - lid je pouze ovládán jako koňské, někdy i volské spřežení. Ale i kdyby – vzhledem k tomu, že Fialova vláda se trvale ,,těší“ minimální podpoře občanů, poslanecké sněmovně a senátu nedůvěřuje téměř nikdo a premiér Fiala se nezlomným úsilím propadl až na poslední příčku žebříčku popularity (o kterou se bratrsky dělí s extrémně neoblíbenou předsedkyní Poslanecké sněmovny) a tuto pozici nad samotným dnem si neochvějně udržuje už tři roky, nabízí se další kruciální otázka: Může národ zastupovat vláda, která nemá podporu národa a kterou národ nechce? Nechť si každý odpoví sám podle své životní situace.
Na závěr nezištná rada adresovaná především Ríšovi: v životě ani v politice nikomu neprospěje, jestliže ty, které si přeje přetáhnout na svou stranu, dehonestuje coby nemyslící stoupence autoritářství, světa bez morálky, bez ambicí, za hlupáky, kteří mají komplexy z každého kdo je chytřejší než oni a jejichž mentalitě je bližší ruská pustina než civilizace. Ríšo, urážející rétorikou dosud nikdo volby nevyhrál a podceňováním intelektu a morálky těch, které ani nezná, se lze jen střelit do vlastní nohy. Myslím, že Ríša by měl udělat to, co mnozí doporučují například takovému mediálnímu nešikovi jakým je poslanec Jakob poslanci Jakobovi: pokud chce opravdu prospět politikům a stranám, pro které má slabost, nechť pro ně přestane agitovat a zapojovat se do veřejné debaty o politických tématech, aby nezdecimoval jejich voličský elektorát. Co dodat? Snad jen to, že:
*
Kdo spílá oponentům jako štěkna z pavlače,
kdo věří že nejlepší argument jsou invektivy,
ten po volbách jak podělané mimino zapláče;
vítězové oslavují, on nezván jen jako Puk civí.
*
Demokracie rovná se diskuze říkal Masaryk,
demokrat umí naslouchat, mlčet, vážit slova,
ve vládní koalici však převládl neblahý zvyk
opozici urážet a po každé urážce urážet znova.
*
Ale jako by intrik a sprostot koalici málo bylo,
dopřává nám aféry, skandály, mravy desperátů,
kdyby Havel vstal z mrtvých jistě by ho zabilo,
že demokracie kvůli demokratům přišla o podstatu…
