Článek
Jasně, chápu Vondráčkovu motivaci k lynčování aktivistů spolku ,,Svatopluk“, zejména Petra Druláka – jde o celkem přirozenou lidskou reakci ducha příliš pevně zacykleného v ideologickém boubeli, který vnímá odlišné myšlenky stejně podrážděně jako tasemnice, škrkavky a další helminti kontakt s antiparazitiky, které je mohou vypudit ze střev a konečníkem vyhnat z těla. Samozřejmě nelze nesouhlasit s Vondráčkem uvedenými údaji o tom co všechno se v uplynulých desetiletích nepovedlo, o stále vzrůstající míře chudoby, o ztrátě perspektiv, o nevíře v budoucnost zejména u mladých lidí, o dramaticky klesající důvěře občanů nejen ve stát a jeho instituce, ale také v demokracii a v existenci právního státu, atd. Ale mám za politováníhodné, že autor za největší nebezpečí pokládá nikoli ty subjekty, které tento stav zavinily, nýbrž ty, kdož jej celkem věcně analyzují, dešifrují příčiny a po zvážení všech možností úniku z této slepé uličky deklarují řešení, jež se přirozeně milovníkům starých zlatých havlovských časů jurodivého idealismu a vzletných floskulí o vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí nezamlouvají, aniž by ovšem sami byli schopni vyvést – přinejmenším tu část Evropy tvořící Evropskou unii – z temnot zpět na světlo. Protože ono okřídlené ,,více Evropy“ by v konečném důsledku znamenalo Evropy tak málo, že naši potomci by ji znali jen podle geografického názvu, nikoli však jako kdysi skvělou a úspěšnou civilizaci indoevropských národů, vyrůstajících ze životadárného dědictví antiky, křesťanství, osvícenectví, ateismu, vědy, Listiny základních práv a svobod a individuální svobody.
Autor alespoň orientačně vypočítává dnes již prakticky zakonzervované, proto nezvládnutelné problémy (jež generují další a další problémy) polistopadového vývoje, poměry diagnostikuje jako smrtelnou chorobu, přesto neochvějně stojí, vyjádřeno metaforou, na straně patogenních agens a zpochybňuje medikamenty, jako by mu vlastně patologický stav, například rakovina, vyhovoval a proto už předem odmítá léčbu, třebaže experimentální. Ano, jsou takové případy, kdy onkologický pacient usmířen s perspektivou smrti léčbu odmítá, ale to jde ,,jen“ o individuální osud, zatímco my tady řešíme osud národa, milionů lidí, za něž rozhodují ti, jejichž mozky - řečeno slovy doyena české neuropatologie F.Koukolíka - odhaleny na pitevním stole vykazují řadu anomálií, proto by měli být zbaveni všech veřejných funkcí, aby již nemohli víc škodit. Anebo snad ještě dnes někdo kdo dosud nepřišel o rozum, věří, že například von der Leyenová, Kaja Kallasová, Zdechovský, Fiala, Nerudová, Macron, Starmer, Gregorová, Merkelová, Mertz, Pivoňka Vaňková a další členové exkluzivního klubu nezodpovědných by měli mít možnost nadále rozhodovat o osudu Evropy a půl miliardy Evropanů? Současní lídři (?) logicky nemohou být řešením problémů a krizí, jestliže jsou jejich původci a součástí. Tak jako Hitler nemohl být upřímným ochráncem Židů, jestliže plánoval jejich vyhlazení. Je politováníhodným a pro příznivce Evropské unie v její současné formě (resp. indispozici) symptomatickým jevem, že nejsou schopni ani na okamžik připustit, že jejich oponenti mají také v hlavách fungující mozky a místo aby jejich názory s jistou ironií jen parafrázovali, nezřídka odlišně od jejich skutečného obsahu, zabývali se jimi věcně. Ani David Vondráček není schopen či ochoten opustit kontraproduktivní manýru bagatelizace a dezinterpretace myšlenek, které nekorespondují s jeho myšlenkami, a tak v rámci svých možností dává jejich nositelům nakládačku. Co dodat? Snad jen to, že:
*
Evropská unie není Evropou jak nám sugerují,
kritika Bruselu projevem antievropanství není!
Praví antievropani Brusel za Evropu považují,
za správnou politiku pokládají infantilní snění.
*
Evropa bez Evropské unie obejde se snadno,
vždyť tisíce let ji neměla a přesto vládla světu!
Odevzdávat vlast nadvládě Unie není radno,
pokud nechceme kopřivy a bodláčí místo květů.
*
Evropská unie z Queen Mary stala se Titanikem,
kormidlo totiž slepá kapitánka pevnou rukou vede,
loď plnou parou řítí se k ledové kře jak je zvykem,
její posádka Titanik zachránit nechce či nedovede.
