Článek
Renomovaní politologové, jako například včera v pořadu ,,Jak to vidím“ moderátorky Zity Senkové (ČRo Plus) profesorka Dvořáková, výsledku průzkumu, tak oslavovaného opozicí a jejími fanoušky, nepřikládají relevanci. A to nejen proto, že Kantar dlouhodobě patří mezi dosti chybující agentury (už nějaký čas se veřejně mluví o tom, že jím prováděné průzkumy jsou manipulativní), ale také z důvodu návodné formulace otázek, které respondentům kladla. Já nejsem voličem hnutí ANO. Voličem hnutí nejsem, přesto mám za to, že jeho preference se v čase nemění a že nelze a) mít za správné ,,zjištění“, že z měsíce na měsíc ztratilo čtyři procenta svých voličů, a b) že by voliči hnutí ANO odcházeli ke kterékoli opoziční partaji, protože lidé mohou být náladoví, proměnliví ve svých preferencích a sympatiích, nicméně nejsou tak dezorientovaní, aby od hnutí ANO bloudili směrem ke Starostům či k jinému opozičnímu subjektu, zejména když opozičnímu lídrovi, který je t.č. prezidentem, pozvolna ubývá sympatizantů – v současné době se těší podpoře méně než poloviny dospělé populace.
Autorovo tvrzení, že (cituji) ,,STAN se blíží pomalými krůčky k porážce Babiše, vláda je v problémech…“ je spíše přáním autora než konstatováním reality. Vláda má před sebou ještě tři a půl roku, tudíž by bylo velmi, ale velmi předčasné prognózování výsledku parlamentních voleb v říjnu roku 2029. Ostatně v té době už nemusejí dvě parlamentní strany vůbec existovat, protože nad Lidovci a TOP 09 se už celé roky vznáší Damoklův meč, který je nakonec setne a pošle na politický hřbitov. Autor preventivně čtenáře odrazuje o toho, aby se jali ,,mlátit pěstmi do klávesnice“ s tím, že průzkumy jsou zmanipulované a radí ,,hodit hlavy do klidu“.
Připomínám nezřízený optimismus lídrů, členů, voličů a mnohých novinářů v krátce před volbami po uveřejnění sněmovního modelu v měsíci září 2025 (cituji) ,,ANO stagnuje, SPOLU posiluje!“ Ještě v listopadu Zbyněk Stanjura veřejnost sebevědomě ujišťoval o tom, že (cituji) ,,Schillerová se ministryni financí nestane, protože ANO prohraje volby." A jak to dopadlo? Hnutí ANO koalici SPOLU a satelitní Pirstan doslova rozdrtilo na prach. Autorova předpověď, že STAN se blíží pomalými krůčky k porážce Babiše pár měsíců po volbách a tři a půl roku před dalšími volbami, je stejně málo jasnozřivá jako mayský kalendář s jeho určením data konce světa nebo předpovědi slepé věštkyně známé pod jménem ,,Baba Vanga“. Ale budiž, autor si chtěl udělat radost, podělit se o ni se čtenáři a zároveň také něco udělat pro svou milovanou opozici, která si nevede nijak dobře navzdory jeho názoru, že (cituji) ,,aktuálně má opozice v rukou extrémně silné karty“. No, já jako starý karbaník žádné trumfy v rukách ani v rukávech opozičních hráčů nevidím, dokonce i prezident opozici hodnotí jako velmi slabou, ačkoli jinak stojí na její straně.
Autor má zálibu v expresivních vyjádřeních, proto píše, že ,,co muselo vládu VYDĚSIT, tak to bylo 17 % pro hnutí STAN“, nebo ,,po Senátu vláda ÚPĚNLIVĚ baží“ či ,,pokud by hnutí ANO kleslo pod 30 %, byla by to naprostá KATASTROFA“, anebo ,.DĚSIVĚJŠÍ pro koalici je to, že by opozice měla 99 křesel…“ atd. No. Já na rozdíl od milovníka politických horrorů Lakomého vidím na straně vládní koalice, zejména lídrů hnutí ANO, naprostý klid. Hnutí ANO stále výrazně nad ostatními subjekty dominuje, Babiš se těší mimořádné a to trvalé oblibě u značné části veřejnosti, zatímco opoziční lídři se mačkají na nejnižších příčkách žebříčku popularity, žádná panika se nekoná, o ,,úpěnlivém“ bažení po senátorských postech ani nemluvě, děs hnutím ANO nezmítá. Babiš a spol. totiž kromě toho, že z průzkumů cítí podporu veřejnosti, také vědí, že čas je na jejich straně. Spousta času. A jsou si jisti tím, že v průběhu více než tří let dokážou to, co Fialova vláda nedokázala – totiž splnit programové prohlášení, s nímž po vítězných volbách předstoupila před Poslaneckou sněmovnu a také před občany. Co dodat? Snad jen to, že
*
Kdyby otcem myšlenky nebylo jenom přání,
kdyby se z amatérů nestávali propagandisté,
kdyby nevydávali za skutečnost pouhá zdání,
kdyby místo domněnek tvrdili jen co je jisté,
pak bychom snad měli mnohem větší naději,
že národ postupně najde cestu k usmíření.
Žel, zázraky se od Kristova vzkříšení nedějí,
lidé jsou lidé – a potvory se prostě nezmění.
