Článek
Ani tato mediální snaha, ani přijatá opatření státních orgánů vliv na cenovou nápravu nemají a většinou obchodní řetězce tuto situaci ke zlepšení neřeší. Opatření tvořené, státním orgánem, ve formě prokazování prodejcem o cenové tvorbě slev, kdy tento před cenovou slevou musí prokazovat výši ceny zlevněného zboží za předcházející měsíc aby tato sleva byla prokazatelná, se ukázalo jako naprosto zbytečné a odborně ani prakticky tuto situaci neřeší. Vzhledem k tomu, že považuji i tento článek za součást vzdělávacího cyklu pro veřejnost, zabývám se opět na začátku vysvětlením několika slov - pojmů, aby čtenář lépe vnímal tržní mechanizmus, kterého je součástí.
Marže - toto slovo je někdy chybně vysvětlováno jako rozdíl ceny nákupní od dodavatele (může být i velkoobchodní) a ceny prodejní konečnému kupujícímu (zákazník) po odpočtu vynaložených nákladů toho, kdo zboží tomuto konečnému kupujícímu prodává (nájem, mzdy, elektřina a ost.). Není tomu tak, marže je přidaná hodnota k předcházející ceně zboží tohoto posledního prodejce „hrubá marže“ z které se vypočítá DPH a náklady se hradí a účtují až po výpočtu DPH). Tuto marži si podnikatelský subjekt vytváří právě podle nákladů, které musí uradit, včetně vlastního zisku. Daní (DPH daň s přidané hodnoty) se tedy hrubá marže což je přidaná hodnota z které se potom hradí a odpočítávají náklady. O DPH viz. níže.
Rabat - toto slovo se nedá nijak zaměnit nebo interpretovat, je to hrubá marže konečného prodejce, kterou určuje, stanovuje, sám výrobce - dodavatel. Tato cena je stanovena v procentech z konečné prodejní ceny a nelze s ní manipulovat. Konečný prodejce tedy své náklady spojené s prodejem, prodejna, náklady na provoz této prodejny, mzdy prodavačů a vlastní zisk, musí přizpůsobit výnosům z tržby prodeje. Na našem trhu jsou známé následující komodity - druhy zboží, u kterých to tak je tržně regulováno, výrobky automobilového průmyslu, tabákové výrobky a tiskoviny. To znamená, že všichni účastníci prodeje tohoto zboží se musí podělit na stanoveném zisku z prodeje jmenovaného zboží v předem stanoveném svém limitu podílu, podle míry své účasti na konečném prodeji.
Daň z přidané hodnoty (DPH) - je, zjednodušeně řečeno, zdanění peněz, které si na cestě zboží (v jakékoliv podobě) od výrobce počínaje, k poslednímu odběrateli (marketing), každý účastník připočítá. Aby tato informace byla ucelená je třeba i v této zkrácené formě se s tím zabývat, protože při tvorbě prodejních cen zboží má DPH celkem důležitý a manipulativní význam. Prodejce na jakékoliv úrovni si tedy přidává, jak výše uvádím nějakou cenu z které vypočítá odvedení DPH z této částky. Cenu, kterou uhradil dodavateli a která je včetně DPH sečte dohromady se svou přirážkou a z této celkové ceny odvede DPH ve stanovené výši (21 % základní sazba a 12 % snížená sazba) Finančnímu úřadu. Tu cenu, ve stanovené výši, kterou předcházející účastník tohoto obchodu již uhradil pak Finanční úřad odpočítá a vrátí ji tomuto poslednímu plátci (vratka). Zde je dost velký prostor k manipulaci.
Všechny dále uvedené údaje se tedy, bez upozornění, vztahují k tvorbě cen na základě účtování přirážky tvořené jako marže a rabat.
Při popisu možností tvorby konečných prodejních cen vám popíšu případ, s kterým, nebo lépe, případy s kterými jsem se setkal při svém pověření investorem ke kontrole účtování stavebních prací na základě vystavených faktur dodavatelem těchto stavebních prací. Instalatér provádějící práce na realizaci koupelen ve vystavěných bytech má vystavovat fakturu kde uvede ceny materiálu a ceny práce (hodinová mzda). Tyto ceny sečte a přičte k těmto částkám DPH ve stanovené procentní výši. To celé uhradí konečný kupující. Instalatér pak naúčtovanou částku DPH uhradí Finančnímu úřadu. Celkem běžně, většinou na malých stavbách, však tento instalatér ve své faktuře zaúčtuje použitý materiál včetně DPH, které uhradil při nákupu tohoto materiálu a pracovníci Finančního úřadu tuto částku DPH od částky uhrazené instalatérem celkem, odpočítají a instalatérovi vrátí (vratka). Z toho vyplývá, že instalatér měl touto vratkou přehodnocenou platbu za provedenou práci a konečný kupující předraženou cenu o toto proplacené DPH Finančním úřadem (FÚ). To byl jednoduchý příklad, jak lze s touto daňovou povinností manipulovat i když, v tomto příkladu, ne na úkor státu.
Jak tedy lze manipulovat s cenami potravinářského zboží, i když je to pouze domněnka, důkazně prokazatelná pouze účetním auditem ale určitě možná a při současné manipulaci slevových akcí i nasnadě. Sušenky Bíscoff 250 g ve slevě stály v prodejně obchodního řetězce ve slevě 26,90 Kč po uplynutí slevové akce stály 56,60- Kč, v jiné prodejně jiného obchodního řetězce stála v akci salátová okurka 9,90 a mimo akci 21,60. Opět v jiné prodejně, jiného obchodního řetězce, pivo Primátor 24 v srpnu 2024 stálo 19,90 Kč, v září 2024 stálo 24,90 Kč a v listopadu 2024 stálo 29,90 Kč. To je jen zlomek sortimentu, které se ke slevě využívají.
Položme si teď nejdůležitější otázku tohoto článku, jak byla u tohoto vyúčtovaná DPH u tohoto a jiného slevovaného zboží. Za kolik peněz tyto sušenky nebo tuto okurku a pivo prodejce (obchodní řetězec) nakoupil od dodavatele. Sušenky jsou tedy prodávány „třeba“ takto, cena 26,90,- Kč včetně DPH. Prodejce toto zboží nemůže prodávat za nižší cenu, než ho nakoupil a zároveň ale nemůže prodávat bez přirážky protože je nutné zaúčtovat vratku DPH. Když se přikloníme k regulérnější variantě, že prodejce nebude žádnou prodejní cenu tvořit s vlastní přirážkou, pouze nákupní cenu od dodavatele včetně DPH a tedy nebude účtovat, v součtu s ostatním zbožím bez slevy FÚ vratku DPH. Cena nákupní bez DPH je 24,02 Kč. Běžná, následná prodejní cena bez slevy je 56,60 Kč. Vytvořená přirážka 56,60 - 24.02 = 32,58 Kč. Je však ale možné u tohoto, na krátký čas zlevněného zboží, prodej uskutečnit pouze za cenu nákupní 26,90 Kč, včetně DPH, a nechat toto zboží zaúčtované v celku s ostatním, za nezlevněnou cenu, pro vratku z FÚ. Takto by prodejce i při prováděné slevě, měl zisk 12% vytvořený vratkou DPH. Je to dost nadsazené ale možné. Kontroluje to někdo? Z celého uvedeného příkladu lze tedy jasně odvodit, že prováděné slevy musí být v účetnictví konečného prodejce evidované v jiné účetní rubrice se samostatným záznamem, nákup - prodej, hrubá marže - DPH, oddělené formátově od ostatního prodávaného zboží za běžné ceny. Jinak dochází v žádosti pro FÚ (vratka) o zavádějící údaje. Zde je, podle mého názoru, prostor pro kontrolu státních úřadů a finančního dohledu státu.
