Levnější elektřina v ČR? I to je možné!

Jak snížit ceny elektřiny v Česku? Nový model cenotvorby přinese úspory až 7 000 Kč ročně pro domácnosti.

Ceny elektřiny v České republice patří k nejvyšším v Evropě. Současný systém, kdy je cena určována podle nejdražšího zdroje na trhu, většinou plynu, způsobuje, že domácnosti i firmy platí výrazně více, než kolik ve skutečnosti stojí výroba levné elektřiny z jaderných a uhlíkových elektráren. Proto navrhujeme zavést nový systém cenotvorby, který bude více odpovídat skutečným nákladům na výrobu.

V současnosti se cena elektřiny v ČR na burze pohybuje kolem 3 000 až 4 000 Kč za megawatthodinu (MWh), přičemž domácnosti zaplatí díky poplatkům a DPH až 5 500 až 6 500 Kč za MWh. Tento model, tzv. marginal pricing, znamená, že všichni výrobci dostanou zaplaceno podle ceny nejdražšího zdroje, často plynu, který je ale pouze malou částí celkové výroby (cca 5 %).

Náš návrh zavádí cost-based pricing, tedy cenotvorbu podle skutečných nákladů jednotlivých zdrojů energie. Například jaderné elektrárny, které vyrábějí cca 35 % elektřiny, mají náklady kolem 1 100 Kč/MWh, uhlí okolo 1 700 Kč/MWh a obnovitelné zdroje dokonce jen cca 600 Kč/MWh. Plyn, který je v současném systému rozhodující pro stanovení ceny, tvoří pouze cca 5 % výroby a jeho náklady jsou přes 2 500 Kč/MWh.

Přechodem na cost-based pricing by se průměrná cena elektřiny pro spotřebitele snížila na 3 500 až 3 800 Kč/MWh. To by znamenalo, že domácnosti s roční spotřebou 3 MWh ušetří až 7 000 Kč ročně. Průmyslové podniky, které často spotřebují stovky až tisíce megawatthodin, by mohly snížit své náklady výrazněji, což by zvýšilo jejich konkurenceschopnost nejen na domácím, ale i na evropském trhu.

Pro bezpečnost dodávek navrhujeme zavedení kapacitních plateb, které zajistí spravedlivé ohodnocení zdrojů schopných dodávat stabilní výkon, jako jsou jaderné a některé uhelné elektrárny. To pomůže udržet stabilitu sítě i při rostoucím podílu obnovitelných zdrojů.

Z legislativního hlediska by bylo potřeba upravit pravidla trhu s elektřinou tak, aby byl umožněn tento nový model cenotvorby, a zároveň zachovat systém ETS (emise) tak, aby bylo i nadále motivováno snižování emisí. Také je nutná větší transparentnost v nákladech výrobců, která by zabránila manipulacím a zajistila férové podmínky.

Na státní rozpočet má tato reforma krátkodobě mírný negativní až neutrální dopad, zejména kvůli snížení příjmů z některých poplatků a DPH. Dlouhodobě ale díky růstu průmyslu a úsporám domácností dojde k vyššímu HDP a stabilnějším veřejným financím.

Celkově jde o krok k spravedlivějším, transparentnějším a předvídatelnějším cenám elektřiny, které pomohou ochránit české domácnosti před energetickou chudobou a podpoří konkurenceschopnost průmyslu v globální ekonomice.

Zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ) – údaje o průměrné spotřebě elektřiny, cenách a struktuře domácností a průmyslu.