Článek
Před rokem 1986 se počítá práce, ne výdělek
Starší ročníky mívají v hlavě jednoduchou představu: pracovala jsem od osmnácti, tak se mi to celé započítá. Jenže důchodový systém jednoduché představy rád přežvýká na úřední kaši. Roky před rokem 1986 se sice mohou počítat jako doba pojištění, tedy jako odpracované roky pro nárok a procentní část důchodu. Výdělky z těchto let se ale běžně nepoužívají pro výpočet osobního vyměřovacího základu.
Podle zákona o důchodovém pojištění se do rozhodného období pro výpočet osobního vyměřovacího základu nezahrnují kalendářní roky před rokem 1986. Co to znamená? Vaše práce před rokem 1986 se neztratí jako doba, ale tehdejší výplata už většinou důchod nezvedne. A to umí překvapit hlavně lidi, kteří v těch letech měli slušné příjmy, směny, prémie nebo práci v provozu, kde se opravdu nechodilo jen pro razítko.
Je tam sice zvláštní výjimka pro situace, kdy by v rozhodném období nebylo aspoň pět kalendářních roků s vyměřovacím základem. Pak se období může posouvat i před rok 1986. U běžného starobního důchodu dnešních žadatelů to ale nebývá hlavní cesta. Pro většinu lidí je klíčové pochopit jednu věc: hranice 1986 není detail pro účetní. Je to čára, za kterou se výdělky začínají chovat jinak.
Roky 1986 až 1995 chtějí hlavně výplaty
Nejzrádnější bývá období od roku 1986 do konce roku 1995. Člověk pracoval, podnik ještě existoval, pak se přejmenoval, prodal, zanikl nebo po něm zbyla jen vzpomínka a stará fotka z podnikového večírku. V evidenci ČSSZ ale může chybět doba nebo výdělek. A tady už nestačí říct: „Vždyť jsem tam byla deset let.“
ČSSZ u dokládání chybějící doby pojištění uvádí, že u doby zaměstnání od roku 1986 do konce roku 1995 je potřeba kromě dokladů o samotném zaměstnání doložit hlavně mzdové listy nebo výplatní pásky, tedy doklady o hrubém příjmu. Od roku 1993 může s dobou pojištění pomoci i potvrzení zdravotní pojišťovny.
Tady se láme chleba. Pracovní smlouva nebo zápočtový list mohou ukázat, že člověk někde byl. Ale pro výši důchodu je důležité i to, kolik měl v daném roce započitatelného příjmu. Papír, ten starý neřád, se ve stáří najednou ptá na výplatní pásku z doby, kdy jsme si mysleli, že největší starost je sehnat banány a dobré boty pro děti.
Dobrá zpráva je, že když se výdělky za roky 1986 až 1995 nepodaří dohledat ani přes OSSZ, nemusí to člověku automaticky zničit průměr. ČSSZ popisuje, že taková doba může být při výpočtu hodnocena jako vyloučená, aby nerozmělnila průměrný příjem. Není to vítězství, ale aspoň brzda proti tomu, aby chybějící výplata udělala větší škodu, než musí.
Po roce 1996 už smlouva sama nestačí
Od roku 1996 se dokládání zpřísňuje jiným směrem. Když chybí doba po roce 1996, ČSSZ chce prokázat nejen začátek a konec pracovního poměru, ale také skutečný výkon zaměstnání nebo případnou nemoc. Samotná pracovní smlouva a potvrzení o ukončení pracovního poměru podle ČSSZ k rekonstrukci evidenčního listu důchodového pojištění nestačí.
To je pro mnoho lidí nepříjemné probuzení. Smlouvu si totiž schová kde kdo. Výplatní pásky, mzdové listy, výpisy z účtu s označením zaměstnavatele, docházku nebo potvrzení lékaře už málokdo. Přitom právě tyto doklady mohou rozhodnout, zda se chybějící období do důchodu dostane v plné síle, nebo se z něj stane úřední tahanice.
Nejrozumnější krok není čekat na den žádosti. Informativní výpis konta ČSSZ ukazuje přehled dob pojištění a od roku 1986 také vyměřovací základy a vyloučené doby. V Moje konto lze chybějící doby elektronicky doplnit nebo jednou ročně požádat o kontrolu konta. Není to zábava na sobotní večer, ale lepší hodina s úředním výpisem než pozdější zjištění, že vám v důchodu chybí kus života.
Rok 1986 je tedy specifický hlavně proto, že od něj začínají být pro výpočet důležité výdělky v evidenci. Rok 1996 zase proto, že u chybějících dob už nestačí jen ukázat, že pracovní poměr existoval. Starší ročníky by si měly zkontrolovat právě tato období. Ne kvůli puntičkářství, ale kvůli penězům, které pak chodí každý měsíc. A důchodová evidence je v tomhle jako stará skříň: dokud ji neotevřete, nevíte, co v ní chybí.
